Biely lotos

S01: Bavilo mě překvapivě velice. Super exotica atmosféra (soundtrack!) havajskýho resortu, černý humor a plno přetvářky, krásně afektovaných, ublížených a namyšlených postav. Dělám v turismu, dobře znám tyhle typy amíků i pocity na straně služeb a dost jsem si tu obě strany užíval. Krom toho obsahuje jedovatý přestřelky na téma aktuálních kulturních válek, moralizování rozmazlený mladý generace a white guilt nálad - chytře a neotravným stylem. Herecky paráda, vůbec nejvíc mě oslovil Bartlett jako přeslazený hotelový manažer, finální sraní hahahah. Ale narušená stará buchta v podání Jennifer Coolidge taky zaslouží pár cen... 85% S02: Sicilská dovolená subjektivně o chlup slabší, je to ale stejně zábavná porce lidských slabostí a pokřivených vztahů. Renesanční titulková sekvence je dokonalá. 80% (11.01.2022)

Mike White nemilosrdně tne do živého a jestli má tohle být opravdová reklama na ten věhlasný americký sen, tak s díky a nadosmrti odmítám. White Lotus je čistá charakterová freak show, která může být pro extrémně senzibilní a empatické jedince velmi tvrdým oříškem. Zasazení do prostředí luxusního havajského hotelu je v podstatě geniální tah, protože se (ač velmi nehezkým způsobem) naplno ukáže ten brutální kontrast bezostyšného luxusu a zároveň té nejodpornější nelidskosti. Co je asi nejvíc pozoruhodné, je ta všudypřítomná nenávist. Že bohatí nenávidí nebohaté a že se nad ně povyšují a ponižují je, to bych ještě zkousnul. Jenže každý charakter v této minisérii obzvlášť bizarním způsobem nenávidí i sebe samotného, z čehož poté vznikají „what the fuck“ situace, které ani náznakem nereflektují „skutečné problémy“ a jsou důsledkem pouhé frustrace a totální vnitřní vyprázdněnosti drtivé většiny všech postav. Způsob, jakým je celé tohle řádění zachycené a podané, je maximálně sugestivní a v podstatě bezchybný (nenapadlo mě, co by se tam ještě dalo udělat lépe). Ale jinak je to moc hezký hotel! [95%] (16.10.2021)

Tak tohle se ve mě mlelo. Bílý lotos totiž střídá místy až geniálně vypointovanou černou legraci (Armondův emocionální oblouk) s absolutní hluchotinou (většina dějové linky s Jennifer Coolidge). Naštěstí pro diváka má ale scénář v průběhu série výrazně pozitivní trend. Na pomezí tří a čtyř hvězdiček pak přilepšuju za výtečnou hudbu, havajský genius loci a Alexandru Daddario. (26.08.2021)

Efektné presvetlené scény v objatí vychádzajúceho slnka, nezbedné morské vlny oblizujúce polonahé telá, či pozorovanie siluet veľrýb kdesi v diaľke... Mohol by sa niekto v tomto raji cítiť zle? O tom by už vedeli povedať svoje postavy, ktoré vyzerajú na prvý pohľad ako vystrihnuté z amerického gýčového katalógu. Skupinka hostí, ktorá si prišla na týždeň oddýchnuť do luxusného rezortu má od dokonalosti a ideálov vskutku ďaleko. Avšak spôsob, akým k nim režisér pristupuje a pracuje s nimi, dokáže často prekvapiť. Táto satirická miniséria výborne zachytáva spoločenské i kultúrnostné nepomery, prerastené egá a syndróm zatemnenia mysle clonou mamonu. Tam, kde končí perfektný čierny humor a bizarné scény, sa začína rezať do hĺbky psychológie postáv, pričom niektoré z nich príjemne prekvapia a iné potvrdia prehnitosť svojich charakterov. Jedno je však isté, každý človek má v sebe prirodzené zviera. No musí mať v sebe dostatok ľudskosti, aby tomu zvieraťu dokázal čeliť. Aj to je myšlienkou minisérie, ktorá bola mojím seriálovým prekvapením roka 2021. (05.01.2022)

Nedalo mi to nevzpomenout na mistra Rohmera, kterak on  se skrze ty svý krindypindy zřejmě hledal, aby se i občas našel jako elegantní glosátor.  Kdežto pan White evidentně nic nehledá, jen na tvrdo tvrdí, že peklo nejsou jen ti druzí, ale i my. A to formou kterou žeru!! No a taky mně baví, když hudba ,,jen" nekoloruje příběh , ale je i nedílnou součástí děje. A na konci (obou řad) ten zvrhlý ,,hepáček" , když si dva vlastně zbydou...! Naprostý mazec. Sem tam sekec. (20.12.2023)