Zabijak

Konečně jsem se u hongkongské části filmografie Johna Woo dočkal solidního příběhu, kde jsem pochopil i jednání jednotlivých postav, i když pouze v rámci sub-sub žánru o čestných zabijácích. Vyznavači heroic bloodshed nechť si bez váhání přičtou 1*, Tosim a podobní zatracovači čestných zabijáků se svědomím nechť si odečtou alespoň 3*. (26.02.2006)

Jestliže v "Hard Boiled" jde od začátku do konce o stylizovanou akci doprovázenou příběhem, tady tomu je přesně naopak. A to může být pro leckoho problém, protože je potřeba přeladit na poněkud odlišnou žánrovou logiku i regionální mentalitu. John Woo pro mě představuje zatím tu nejstylizovanější formu násilí, s jakou jsem se v akčním žánru setkal. Pokaždé u něj vnitřně trochu zápasím mezi polohami filmový/lidský. Tou první si mě nakonec vždy získá. Tou druhou se to třeba takovému tichému samotáři s lenonkami a francouzským přízvukem povedlo lépe. (24.09.2006)

V produkci Tsui Harka natočil John Woo podle svého scénáře v typicky hongkongském duchu příběh, ve kterém lze vypozorovat několik jeho stálých filmařských postupů. Ryze asijským způsobem je ukazováno přátelství, sebeobětování a odpuštění, zrada, hrdinství a vztah k rodině, partnerovi. A pokud tyhle morality přijmeme, tak se potom už jen můžeme těšit na hodně silný krvavý nářez. Protože synonymem jména John Woo je akce, velmi násilná a neobyčejně povedená. Celou akci natočí několika kamerami, a pak jen sestříhá do podoby, kterou potřebuje. Četně vkládá zpomalené záběry, křesťanskou symboliku, holuby. Objevil Chow Yun-Fata, jeho filmy se staly pojmem a začátkem devadesátých let si ho všiml Hollywood. Což ovšem není až taková výhra. Ztratil kontrolu nad svými filmy, neměl vliv na střih, jeho první americký počin tak byl osekán, náznaky myšlenek zmizely, navíc hlavní role Jeana-Claudea Van Damma. Poučil se z chyb předešlých, vypořádal se s hollywoodským politikařením a natočil nadprůměrný thriller Face/Off. Akční řežba The Killer přesto zůstává jedním z klenotů jeho neamerické tvorby. Thriller o profesionálním zabijákovi s lidskou tváří (který se pokouší odčinit jím způsobené oslepnutí mladé zpěvačky) a posedlém policajtovi je vším, co bylo napsáno a rozhodně patří mezi vrcholy akčního thrilleru. (22.03.2006)

Kterak se elitnímu, nájemnému vrahovi skrze pokání dostane milosti Ducha svatého a povolá jej k sobě náš Pán. Těžko uvěřit, že všechnu tu symboliku s holubicemi, rozstřelenou bohorodičkou či kostelem myslel režisér vážně. Pouze cítím, byť nevím, že ano. Pokud někdo otevře ústa, lze očekávat, že mu z nich vyleze růžové hovínko. Všechny ty řeči o přátelství připomínají zamilované řeči z třetiřadých slaďáků pro děvčátka ve věku kolem první menstruace (proto je v tom filmu asi tolik krve), div, že si Chow Yun-Fat s Dannym Lee nedají francouzáka. Skutečně to mezi nimi sexuálně jiskřilo více než směrem k osleplé zpěvačce. +++++ Woo je zřejmě posedlý ohroženými dětmi. Tři filmy jsem od něj viděl, ve dvou z nich používá záchranu dítětě před deštěm kulek jako indikátor správňáckosti hrdinů. Přímočařeji to říci snad ani nejde. Absurdní na záchranářství ve Wooově podání je, že klaďas je obvykle jediným cílem kulek pro záporáky. Nevím tedy, nakolik se jedná o zachraňování nevinných kolemjdoucích, kolemzpívajících a kolemsihrajících nebo použití lidského štítu. Logika však nemá místo ve filmech hongkongského mistra ani ve scénách, které (snad) docela umí, přestřelkách. +++++ Nejlepší střelci jsou jako malíři či sochaři, svými štětci-dláty-pistolemi komponují prchavé kompozice škubajících se těl, cákanců krve, roztříštěného skla, rozlámaného dřeva, prýskající omítky. Namísto plátna se na těla napíná bělostná tepláková souprava - na ní krev lépe vyniká. Aby estetika otvory po kulkách unikající duše dostala čas rozněžnit divákovy žlázy s vnitřní sekrecí, pomáhá jim Woo zpomalovačkami. Rychlo(p/m)alba nějakou ochotnou oběť naběhnuvší před hlaveň vždy najde, šéf, jenž poslal na smrt již desítky podřízených disponuje nezpochybnitelnou autoritou a neomezenou zásobou poskoků. Ze své rezidence vidí Hong Kong jako na dlani (ano, občas tam je pěkná kamera, v tom filmu). +++++ Podzemní garáže, komornější přestřelky, člun, město, to vše mi nakonec bylo nejmilejší. Jinak bych půl filmu trpěl a půl se smál. Ta nekompromisní přímočarost, duchovnost Strážní věže a sladkobolná buddy romantika by na mě byla přepříliš. Silné **. (18.10.2014)

Pokiaľ by som mal Killera hodnotiť len z hľadiska žánrového, ako akčný film by určite uspel na plný počet. Rozpisovať sa o tom, aký je John Woo majstrom akčných scén by bolo len opakovaním adoračných komentov ostatných užívateľov. Woo sa však v Killerovi snaží okrem akčnej roviny o rovnocennú psychologickú a romantickú rovinu a práve v týchto dvoch rovinách sa nevyrovná svojim akčným eskapádam. Postavy pritom rozohrá celkom dobre, akurát že ohľadne ich psychológie ostáva príliš na povrchu a romantickú zápletku vykresľuje príliš priamočiaro. Je to škoda, pretože pokiaľ by sa ostatné tematické zložky vyrovnali spektakulárnemu krvavému baletu pre pištole, mohol tu byť ázijský Leon. Pretože Jeffrey je minimálne rovnako sympatická postava. 8/10 (04.10.2006)