Star Trek

,,UHLÍKOVÉ JEDNOTKY?“ ,,MYSLÍ TÝM ĽUDÍ...“ __ Tak ku 100. výročiu narodenia Gena Roddenberryho som konečne videl prvý Star Trek.  Odhliadnuc od toho, že sa jedná o ,,klasiku“, ide o film, ktorý má už svoje rôčky s radom pozitív i nedostatkov. Predovšetkým by ma zaujímalo, akej cieľovej (vekovej) skupine zamýšľali tvorcovia film určiť, ale vzhľadom na výber hercov by som povedal, že sa zamerali najmä na fanúšikov seriálu zo 60. rokov, ináč si neviem vysvetliť väčšinovú účasť hereckých protagonistov, ktorým už ťahalo na päťdesiatku  a to vo filme s rozpočtom trikrát väčším, než mali Hviezdne vojny, ktoré boli spúšťačom novej vlny sci-fi.  Výber nových, neopozeraných tvárí bolo preto v prípade najnovších dielov od J. J. Abramsa logickou nevyhnutnosťou.  Často sa tu spomína rozvláčnosť filmu a pokiaľ jej dať za pravdu, je ju vidno najmä v tempe pohybu vesmírnych lodí akoby idúcimi tou najnižšou warp rýchlosťou. Na druhej strane treba uznať, že film je doslova nabitý rôznymi viac či menej vydarenými efektami s nepochybným neskorším digitálnym liftingom. Ako napísali iní, inšpirácia 2001: Vesmírnou odyseou je badateľná v rade scén, najmä v absolútne hypnotickom putovaní Spocka do útrob V´Gera.  Takisto by som dal krk nato, že scénami Enterprise vo vnútri V´Gera sa inšpirovali filmári pri navrhovaní mimozemských technológii v Dni nezávislosti.  Napriek všetkému Oscara za vizuálne efekty vyhral toho roku trikovo umiernenejší, a v tej dobe možno presnejší, Votrelec. Kto by si ho však určite zaslúžil bol Jerry Goldsmith, ktorý zložil možno najlepší soundtrack jeho kariéry, hudbu skvelo doplňujúcu obraz a rovnako dobrú aj na samostatné počúvanie.  Scéna, kedy kapitán Kirk mieri v pristávacom module k Enterprise vyzerá priam, akoby bola nakrútená primárne pre hudbu než samotný dej. Podčiarknuté a sčítané: Star Trek je viac než akčným, skôr filozofickým sci-fi, ktoré by sotva divácky uspelo pokiaľ by za sebou nemalo predchádzajúce TV úspechy. (4917. hodnotenie, 276. komentár k filmu) (21.08.2021)

Mé hodnocení je do určité míry neobjektivní, jelikož jsem skalním příznivcem ( od dětství) původního seriálu, logicky miluji i první Star Trek film. Na rozdíl od dynamicky akčních Star Wars ( také mám rád!) jde o pomalou, až jakoby snovou jízdu vesmírem v doprovodu působivé hudby geniálního J.Goldsmitha. Tísnivé zvuky a potemnělé tóny ( i když ne tolik jako ve Vetřelci) doprovázejí až surrealistické obrazy ohromné umělé struktury nacházejícíc se uvnitř záhadného mračna. Osvědčený tým doplnila exoticky krásná Persis Khambatta jako mimozemšťanka Ilia ( v té době miss Indie). Pro dosavadního kapitána Deckera ( nahradí ho zde, jak jinak, Kirk) se její přítomnost na lodi stane osudovou... (23.08.2010)

Tak jsem se rozhodl dát po letech všechny původní Star Treky (ten nový restartový neuznávám). Zajímavý nápad, náznaky povah, hezká mimozemšťanka, některé počítačové sekvence mají kouzlo i dnes. Oproti tomu roztahanost až neskutečná děje, a často zcela zbytečná, občas podivné logické skoky, některé triky na svou dobu už zastaralé. Takže zlatý střed. (30.05.2010)

Directors cut. Fakt som netušil, že sa pridám k fanúšikom prvého ST filmu. Ale ono je to fakt veľké. Ani jeden film (vrátane abramsoviek) nemá toľko pompéznosti a veľkoleposti ako tento Star Trek. Už ten prístup je úplne odlišný - každý záber na Enterprise je braný ako samostatná filmová udalosť, Goldmsithova hudba je geniálna... Skrátka vidno, ako si tvorcovia vážia každý ten jeden trikový záber. Kubrickova VESMÍSRNA ODYSEA dodnes berie dych svojou technickou stránkou, ale Sta Trek Film takmer v ničom nezaostáva. Dokonca sa mi páčil aj ten príbeh, ktorý má ďaleko od nejakého akčného dobrodružstva. Dalo sa to možno odrozprávať stručnejšie, ale tá snaha o seriózne poňatia kontaktu z vyššou inteligenciou je chválihodná. Čo sa týka uniforiem, je fajn, že elasťáky ostali v skrini, ale pobehovať v pyžame, tiež nebola bohvieaká výhra... Strar Trek Film možno ani tak nie je pre trekistov ako skôr pre fanúšikov "poriadnej" (priam až filozofickej) sci-fi... (08.02.2017)

přestože i následující startrekové filmy budou patřit k dobové špičce v rámci svého žánru, ten první si vysloužil místo mezi nejlepšími fantastickými filmy všech epoch. zhlédl se v bezprecedentním úspěchu Lucasových Star Wars, volně navázal na již v té době kultovní seriálový Star Trek, ale nejvíce ze všeho jako kdyby se inspiroval u Kubrickovy fenomenální 2OO1: Vesmírné odysei. platí to nejen o kromobyčejně pomalém tempu odvíjení děje, které - stejně jako u Kubricka - dává vyniknout lyrizujícím průletům vesmírných lodí, stanic a orbitálních modulů prázdnotou kosmu a ještě hmatatelněji dovoluje pocítit Goldsmithovu geniální hudbu, ale i o volbě tématu: pro nejlepší sci-fi filmy typický motiv střetu s neznámem, jaké dalece přesahuje dokonce i člověka budoucnosti. díky velice detailnímu a originálnímu produkčnímu designu (Andrew Probert je génius na svém místě a umělecké nadání Roberta McCalla nelze zpochybnit), Trumbullovým bezkonkurenčním schopnostem svého času nejlepšího tvůrce speciálních efektů, Wisově zkušené režii a snad i postřehům konzultanta Isaaca Asimova představuje antagonista filmu entitu dokonale cizí a nepovědomou, záhadnou a znepokojující, gargantuovsky rozlehlou a nepředstavitelně silnou. /// paradoxně právě bezdějové okamžiky jsou nejsilnějšími momenty filmu: dlouhé, geekovsky opojné, uchvacující záběry na Enterprise v suchém doku, dechberoucí průlet kolem gigantické cizí lodi a pozdější exkurze jejím nitrem. /// ač to lze vnímat jako klad i zápor, na rozdíl od Kubricka a jeho černého monolitu se Star Trek: Film vydává cestou postupného zodpovídání pokládaných otázek a odhalování mystérií, během čehož diváka zaplavuje udivujícími obrazy, znepokojivým burácením varhan (respektive blaster beamu) a subtilními hereckými výkony, které spíše jen chytře naznačují pocity a pohnutky postav. v nejlepším startrekovském duchu jsou osudy známých postav důmyslně propleteny jeden s druhým jako i s epickým konfliktem ohrožujícím celé lidstvo. na vztazích hrdinů a každém z jejich drobných, osobně motivovaných rozhodnutí záleží úspěšné rozvinutí celého toho relativně komplikovaného dějového spletence, v němž má takřka každá postava svou významnou úlohu, svůj vlastní konflikt a vlastní téma. skoro se ani nechce věřit, že film, který původně ani filmem být neměl, se těší tak důvtipnému a intelektuálně podnětnému scénáři. svým způsobem až mystický, ba duchovní snímek o bohu, který se vydal hledat svého stvořitele a našel ho v člověku. (17.12.2012)