Strašenie

Jeden nadšenec do paranormálnych javov nabuliká pár ďalších a potom idú spolu objavovať bránu do druhého sveta. Síce som nepochopil to ich vedecké bádanie, ani aké metódy používali, ale dobre, zabavil som sa celkom slušne. V prvom rade som si uvedomil jednu vec. Na strašenie nie sú treba nejak zvlášť vyčačkané technické vymoženosti a bubáci, základ rozhodne tvorí strašidelný interiér/exteriér a s ním spojené strašidelné zvuky. A pravdou je, že viktoriánske sídlo, kde postavy žili a bádali, strašilo aj samo. Tak nejak som si vždy predstavoval strašidelný dom, do puntíku a do posledného tieňa prepracované, a k tomu netreba zabudnúť ani na perfektnú kameru. Scéna s dverami ma v tomto smere nadchla. Škoda len toho naivného herectva, hlavne u hlavnej hrdinky, jej postava mi liezla riadne na nervy. Celkom spokojnosť. Silný priemer. 67/100 (07.11.2014)

Možné spoilery: Psychologický profil afektované staré panny příliš nezachraňují ani vynikající gotická atmosféra panského sídla či volně pohozené střepy toho tolik očekávaného strašení. Důraz kladený na niterné pocity jedné utrápené ženštiny ve mne totiž vyvolával neodbytnou otázku, zda ta kráva i zmlkne, nejlépe navždy. Uspokojivou odpověď jsem sice dostal, ale až na úplném konci. Zklamané dvojhvězdí. (17.12.2016)

Robert Wise si během své tvůrčí kariéry vyzkoušel velkou škálu různých žánrů a vždy zabodoval - když natáčel sci-fi, vznikl legendární Den, kdy se zastavila Země. Když natáčel muzikál, vzešel z toho fenomenální West Side Story. A o dva roky později se Wise zapsal do dějin kinematografie i svým hororovým filmem Strašení. Je to snímek s nádhernou a hrůzyplnou výpravou - Hill House, tajemný dům jako stvořený pro strašení, dává základ k opravdu hororové atmosféře. A ačkoliv se ve filmu dočkáme spíše psychologického teroru (duchy rozhodně nečekejte), na působivosti Strašení rozhodně neztrácí. (26.04.2011)

Dvě výtky: 1) Je to dlouhé. 110 minut je moc, zvláště proto, že to pravé ‚strašení‘ se rozjede až půl hodiny před koncem. Zbytek zabírají dlouhosáhlé dialogy o ničem, popř. o hrdinčině vztahu k matce, Freud by měl jistě radost. A za 2) Samotná hrdinka je sice solidně vyšinutá, bohužel ale do takového extrému (ukňourané monology), až to likviduje jakékoliv divácké empatie. Tudíž lepší tři hvězdičky s dodatkem, že po filmech Roberta Wise bažím i nadále, ten chlap v sobě něco měl. (08.08.2008)

Nechala som sa nachytať na extrémne nadšené komentáre, ale namiesto strachu a napätia som cítila ľahkú nudu. Zľakla som sa asi dvakrát, o bátí nemôže byť ani reči. Niektoré prvky filmu boli naozaj dobré, oceniteľné i dnes (napr. dvere)... no sú to skôr brilantné momenty než prúd geniality (ako spievajú iní užívatelia). Je skvelé, že sa našiel priestor aj na príjemný čierny humor v podaní mladého Luka - no v duchárskom filme je smutné, že väčšinu potešenia mi priniesli jeho hlášky. Namiesto navodenia mrazivej atmosféry som viac oddychovala a čakala na koniec (keď som stratila nádej, že sa ešte dočkám nejakého kvalitného strašenia). (31.01.2007)