Strašenie

Jsa nalákán poměrně vysokými hodnoceními, velmi jsem si sliboval od tohoto černobílého duchařského filmu, situovaného do prostředí bizarního historizujícího domu. Ještě začátek, cca prvních 15 minut, je poměrně na vysoké úrovni, ale pak jde křivka pozvolna stále dolů a dolů. Scénář totiž nemá hlavu ani patu, stále jen musíme doufat, že k něčemu už konečně dojde a při dlouhé stopáži je třeba přetrpět mnoho zbytečného žvanění. Tempo filmu je asi takové: krok dopředu, úkrok stranou, krok zpět a tak pořád dokola. Tomu odpovídá i závěr příběhu, který zůstává uzavřen v kruhu, v němž se děj točí. Celkově mne film hodně zklamal a proto dávám jen dvě hvězdičky v opozici k euforii, která tu dodnes v hodnocení - pro mne nepochopitelně - vládne (k 5.1. 2011 76%), i když i ty tři by byly adekvátní. Kamera byla výborná, to je třeba uznat; i herecky to bylo dobré, z postavy Theodory čišel zvláštní chlad (židovská herečka Claire Bloomová) a dlouho jsem si nebyl jist, zda nehraje nějakou roli ve spiknutí temných sil. Literární předlohu neznám, a tak je možné, že šlo o dobré natočení špatné literární předlohy. Jinými slovy: největší slabinu vidím ve scénáři. Maftíku, to se Ti opravdu zdá tento horor tak vynikající? (05.01.2011)

Musím říct, že po té dlouhé době natěšení jsem byl nakonec relativně zklamán. Není to samozřejmě špatné, ale... Pořád jsem si říkal, že to vypadá, že tenhle snímek těžce vybočuje z řady tehdejších ČB haunted house hammerovek, orchestrálních teatrálií a kdoví co ještě, blablabla, a byl jsem zvědavý, jak bude vybočovat. No a nakonec... on vlastně až tak nevybočuje. Občas jsem sice trochu strach měl, ale pořád, je to s orchestrem, je to teatrální, ty nejklasičtější žánrové postupy, modelové hollywoodské prvky (pokud se ozývá zpěv, tak je to těžká amerika, dětská creepy udělátka, no jéje), všechno tak nějak standardně. Režisér si navíc velice oblíbil modelovou scénu strašení, kdy něco zarachotí, herec dostane strach a pak je záběr na děsivý obličej některé ze soch v domě. Samo o sobě je to super, vypadá to děsivě a bizarně, ale když se to objeví asi po páté, tak už je to dost otrava. Na druhou stranu jsou mnohem kýčovitější a teatrálnější snímky, tady je alespoň zachován poměrně vysoký kvalitativní standard. Je to taky i hodně o mém problému, jelikož jsem rozmlsaný moderními postupy, elektronikou, dark ambientem a trochu jinou stylizací než tou ortodoxně dřevní. Přes to všechno mi ale přijde zvláštní, z jakého důvodu je tenhle snímek vyzdvihován až nevím kam, že je ultraděsivý i v dnešní době, nadčasový atd., když dle mého názoru naopak z šedi dobového průměru pouze letmo vyskakuje. 6/10 (11.09.2016)

Tady byl ten hype asi moc silnej. Po skvělé zkušenosti s Taste of Fear jsem se odhodlal k dalšímu 50 let starému dílku a teď jsem trochu zklamaný. Hororová klasika Strašení se má příští rok dočkat remaku a ten budu hodně vyhlížet. O co teda vlastně jde? Na začátku filmu je nám představen barák, kde se to všechno bude odehrávat. Barák, kdezařvalo z podivných důvodů opravdu hodně lidí. Následně se na scénu dostaví historicky první vyšetřovatel paranormálních jevů, který naverbuje pár spolupracovníků a vypraví se barák zkoumat. Potuď dobré. A teď k tomu horšímu. Film je to tzv bezpointový. Ano, něčím se to uzavře, ale nepřekvapí vás to. Dále je problém v tom, že jedna z halvních "hrdinek" ve "vyšetřovacím" týmu je strašně protivná a celým filmem vás bude provázet její zoufalý vnitřní monolog o tom, že její život je naprosto v prdeli. Ve filmu jsou děsivé scény a dočkáme se i dvou moc pěkných lekaček, ale čekal jsem prostě víc. Rozhodně to není děsívé k nevydržení a ten zub času se zrovna tady podepsal dost negativně. Asi to stojí za to zkouknout, ale nedávejte si to na začátek seznamu. 6-7/10 (25.01.2014)

Robert Wise si během své tvůrčí kariéry vyzkoušel velkou škálu různých žánrů a vždy zabodoval - když natáčel sci-fi, vznikl legendární Den, kdy se zastavila Země. Když natáčel muzikál, vzešel z toho fenomenální West Side Story. A o dva roky později se Wise zapsal do dějin kinematografie i svým hororovým filmem Strašení. Je to snímek s nádhernou a hrůzyplnou výpravou - Hill House, tajemný dům jako stvořený pro strašení, dává základ k opravdu hororové atmosféře. A ačkoliv se ve filmu dočkáme spíše psychologického teroru (duchy rozhodně nečekejte), na působivosti Strašení rozhodně neztrácí. (26.04.2011)

Noc + sama doma + podivné zvuky ve tmě (hrčení ledničky, praskání ve skříni...) - to je přesně ta atmosféra, kterou potřebujeme! Bojím se ještě teď, tak děsivý film se jen tak nevidí. Asi donutím své plyšové hračky, aby zkontrolovaly všechny skříně a tmavá zákoutí domu, než půjdu spát. Brrrr. Přidávám se k Royovi do fanclubu Roberta Wise. (23.02.2008)