Réžia:
Robert WiseScenár:
Edmund H. NorthKamera:
Leo ToverHudba:
Bernard HerrmannHrajú:
Michael Rennie, Patricia Neal, Hugh Marlowe, Sam Jaffe, Billy Gray, Frances Bavier, Kim Spalding, Stuart Whitman, Lawrence Dobkin, Harry Lauter, Harry Harvey (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek Den, kdy se zastavila Země vypráví příběh mimozemšťana Klaatua, který jednoho dne přistane na Zemi. Hlásá příchod v míru a vyžaduje si setkání s představiteli všech států světa, před kterými hodlá přednést své poselství. Když se však dozví, že to je věc zhola neuskutečnitelná, opustí své dosavadní obydlí a vydá se do světa na vlastní pěst... Film vznikl v době rozpuku Studené války a strachu z nové hrozby- možnosti rozpoutání atomového konfliktu. Autoři snímku se v něm jasně vymezují proti dalšímu vývoji této nesmírně ničivé zbraně. Z filmu je tak cítit kritika postoje tehdejších politiků, kteří namísto mírové dohody zvolili zbrojení a udržování paranoidní atmosféry strachu před podlým nepřítelem. (havLord)
(viac)Videá (3)
Recenzie (203)
Zrejme najstrhujúcejší úvod v sci-fi žánri 50. rokov. Ale potom prichádza pád. Síce pozvoľný, ale badateľný. Vedel som, že nejdem do projektu, ktorý mal byť klišovitým pohľadom na téma mimozemskej invázie ( viď UFO ÚTOČÍ! ), čiže som nečakal žiadne extrovertné trikové orgie a ani akčné scény. Lenže napätie snímku pomaly vädlo a môj záujem tiež. Morálne posolstvo bolo ale zbytočné ( dobový Zlatý Glóbus za Najlepší film podporujúci medzinárodné porozumenie ), pretože ešte aj v dnešnej dobe je ľudstvo dvakrát horšie a trikrát nepoučiteľnejšie. Skrátka naozaj treba, aby vskutku niekto z neznáma priletel a kopol tých nukleárnych bastardov do gúľ. ()
Od Dne, kdy se zastavila Země neočekávajte žádné scifi béčko, ale pořádnou mimozemskou podívanou. Film vznikl v době počínající studené války, na prahu "atomového věku", kdy se svět obával nejhrozivější války, v Americe sílil mccarthismus a dohoda mezi Spojenýmí státy a Sovětským svazem byla utopií. Z tohoto hlediska se jedná o význačný pacifistický snímek. Poctivá filmařina, jejíž remejk je předem odsouzen k záhubě. ()
V dnešnej dobe všetky efekty už pôsobia skôr úsmevne a príbeh založený na strachu zo studenej vojny nemá koho osloviť. Keďže film hodnotím v roku 2009 (58 rokov po natočení), dávam peknú jednu hviezdu za protivojnové posolstvo, viac v dnešnej dobe film nemá čo ponúknuť. Je to presne, ako by sa niekto chcel voziť v autách z 50tych rokov. Sú to iste krásne a hodnotné veterány, ja si ovšem radšej svoju prdel, naložím do niečoho pohodlného a rýchleho - som už holt raz zhýčkané konzumné prasa... ()
Padesátková sci-fi klasika, jejíž moralistní poselství mi připadalo poněkud otravný. A celou dobu jsem přemýšlel, jestli ta milá maminka není náhodou padlá na hlavu, když pustí svýho malýho synka lítat s cizím chlapem celej den po městě, ačkoliv ho poznala teprve předchozí den. Hmmm... Robot Monster, kterýho jsem viděl nedávno, mně přišel daleko zábavnější. :-D ()
Sice dost naivní, co se týče scénáře, ale myšlenkově na svou dobu rozhodně zajímavější než většina "sci-fi konkurence". Klaatu je borec-humanista, Gort borec-likvidátor a finální dvacetiminutovka má na to, zarazit člověka do sedačky a nedat mu na vteřinu vydechnout. Remake ale bude - zdá se - úplně jiné kafe. ()
Galéria (84)
Fotka © Twentieth Century-Fox Film Corporation
Zaujímavosti (52)
- Tvůrci v zájmu naprosté autenticity najali do malých cameo-roliček opravdové novináře, např. Gabriela Heattera, H. V. Kaltenborna a také Drew Pearsonovou. (Trainspotter)
- Rozhodujícím faktem pro obsazení role Klaatua Michaelem Renniem bylo to, že herec byl poměrně neznámým pro americkou diváckou obec a byl tedy lépe považovatelným za mimozemšťana než jiný známější herec. (Trainspotter)
- Scénář se zakládal na příběhu Harryho Batese „Farewell to the Master“, který byl původně publikován v časopise „Astounding Science-Fiction“. (Trainspotter)
Reklama