Kmeň Andromeda

Přestože Robert Wise výrazně vsadil i na výtvarnou stránku, pro sci-fi filmy do jisté míry nezbytnou, podařilo se mu úspěšně vyhnout využití hromady speciálních efektů, skrze jaké by po 50ti letech mohl snímek působit již hodně zestárle. Podle mě si Kmen Andromeda v sobě uchovává obrovskou nadčasovost svým zpracováním, stejně jako originálním tématem a zápletkou vzbuzující v divákovi po většinu času napětí i otazníky. Neříkám sice, že by mě zápletka s atmosférou dokázaly v napětí držat bez vydechnutí po celou dobu, přeci jen pár rozvláčnějších míst při tak rozsáhlé délce se vyskytlo, ale nejen závěr měl v sobě to správné nápětí a líbilo se mi, s jakým perfekcionismem (k tomu v téměř dokumentárním stylu) s řadou pozoruhodných nápadů a detailů Wise celé dění v laboratoři natočil, i do jaké hloubky ohledně popsání a zkoumání fiktivního vědeckého problému s nebezpečnými následky tvůrci scénáře a dialogů zašli. Plus oceňuji také to, že se tvůrci zároveň nevykašlali na to, aby nám postupně záhadu ohledně přeživších osob vysvětlili, díky čemuž film dobře funguje i v mysteriózní rovině. Jeden z výborných zážitků z oblasti klasiky sci-fi žánru a z mé strany silné 4*: [85%] (18.12.2021)

Až vám příště budu brečet, že mě zlobí, že nevím, jak to chodí v laboratořích a kterak se vědci vypořádávají s těmi různými Andromedami, aidsy a covidy, a že si honem honem musím pustit nějaký film, abych pochopil mechanismy fungování aplikované vědy, tak buďte od té lásky, nafackujte mi a pošlete mně radši si číst - hmm - řekněme třebas Latoura. Vhled to bude jistojistě přesnější, a vsadím se, že i živelnější (ano, pevně věřím tomu, že odborné studie mohou být víc sexy než žánrové filmy). (06.05.2022)

Inteligentní, napínaná a zcela neakční sci-fárna, která uvěřitelným (a o to děsivějším) způsobem ilustruje postup lidstva tváří v tvář snad nejhorší možné katastrofě. Film, který jednoznačně dokazuje, že nedostatek akce rozhodně nemusí znamenat nedostatek napětí. A taky film, který by v současném Hollywoodu asi těžko vznikl, protože Tomu Cruisovi by se po laboratořích blbě běhalo.... (Spoileroidní poznámka na konec: jestliže zhoubné účinky Andromedy nefungují na opilce a kojence, dost možná by si její přítomnosti v Rusku ani nevšimli) (22.07.2017)

Opět film, který nesplňuje mé představy dobré adaptace napínavé knížky. Byť mu odpouštím nedokonalé triky, ale co také chtít v roce 1971, že. Také absence skutečné hvězdy, i když možná šlo a „vědecké“ obličeje, nevím. Spíš jsem se nudila a dělala u filmu i jiné věci, což je měřítkem zcela bezchybným. A na konci: „Co s tím uuděláme?“ „No právě, senátore, co s tím uděláme?ů Hlad diváka – tedy můj – „Jen proboha nenatáčejte žádnou dvojku“. (06.09.2008)

Stejně jako ve Vesmírné odysee, je i tady nedílnou součástí zážitku design místností. Tyhle odosobněné prostory se spoustou výrazných tlačítek a blikajících diod mají svoje kouzlo. Není náhoda, že se hutná atmosféra strachu a beznaděje objevila až po vstupu do laboratoře. Samotný děj nijak nepřekvapí. Potýkání vědců s problémem působí věrohodně a hrozba až nepříjemně reálně. Bohužel zamýšleně mrazivý závěr mi přišel odfláknutý a jalový. (22.05.2020)