Niekto to rád horúce

Nikto nie je dokonalý a dokonalý nie je ani tento film. Ale, ako sa v ňom hovorí "proti naftě se plout nedá" a ja si zatiaľ neviem predstaviť, že by som mu dal menej ako päť hviezdičiek. To by som musel prehodnotiť všetky komédie a do toho sa mi vôbec nechce. Isteže, pri dvadsiatom alebo neviem koľkom zhliadnutí už nemám šancu objaviť niečo nové, a ani ten smiech nie je taký hlučný a spontánny, ako kedysi. Ale nakoniec, ani od dobrého paprikáša neočakávam gastronomický objav, ale zaručene dobrý chuťový vnem. A keď sa v nejakej spoločnosti budú spomínať komédie, na ktorých sme sa dobre zabavili, verím, že Some Like It Hot bude filmom zjednotiteľom. (11.05.2011)

He. Jedno z vůbec nejbrilantnějších děl hollywoodské komedie a asi nejznámější z pomyslného náhrdelníku filmových perel, malého mistra Billyho. Marilyn jako Sugar je tady opravdu k nakounustí (i když je dnes ideál ženské krásy trochu jinde), alfou a omegou filmu je ale komický velevýkon Jacka Lemmona. Jsou to právě jeho gagy, hlášky a úšklebky, které mě i po xté rozesmívají a vyvažují daleko škrobenějšího Curtise (jehož slizký přízvuk jižanského aristokrata, který používá pro své milionářské alter ego na mě působí jako skřípání nehtů na tabuli). Ať žije Dafne a Billyho vypointovaný scénář, prošpekovaný hláškama. 90% (01.03.2007)

Vrchol tvorby Billyho Wildera a jeden z nejproslulejších filmů vůbec. O čem mluvím ? Samozřejmě o nejslavnější komedii všech dob, o filmu, při němž se se všichni zúčastnění pořádně zapotili, ale výsledek stál za všechny útrapy. Proslulost filmu Někdo to rád horké pramení rovněž s hvězdného obsazení a absence barevna po delší úvaze ani nevadí. V našich končinách a navíc po letech film ztrácí část svého kouzla, ale umění Billyho Wildera doceni kdekoliv. (18.09.2005)

Má-li hraný film svou klasiku s velkým K, tento film jí bezpochyby je. Výčet jeho zřejmých předností začíná už kvalitním námětem i následným scénářem. Příběh z podsvětí a líčení pokusů o únik z jeho sítí lze pojetím i vyzněním označit za průlomový. Osnova, na kterou jsou navlečeny až orgie gagů, je více než funkční. Ačkoliv vcelku logicky v popředí stojí obě mužské postavy (Curtis i Lemmon jsou skvělí, přesto bych dal přednost přece jen andělštěji působícímu Lemmonovi), zbývá dost prostoru i pro božskou MM. Dnes je vnímána o poznání kritičtěji; vzpomínky na to, jak i u nás až po letech byla prezentována její smrt - byla líčena jako "ikona" Ameriky a v tomto ohledu byla paralelou obdobného francouzského kultu ve stejné době rovněž předčasně zesnulé Edith Piaf - jsou ovšem jednoznačné. Švih a tempo, které tato "neakční kriminální komedie" nasazuje od samého počátku, nepomíjí až po působivý konec. Nadšení a zvědavost, se kterým je tento skvělý americký film sledován diváky všeho světa po dlouhá desetiletí i při opakovaných produkcích v kinech i před domácími obrazovkami, nepomíjí. Ve prospěch filmu i jeho stále početných fanoušků. (15.03.2008)

Dva muzikanti Joe / Josephin (Tony Curtis hraje na saxofon) a Jerry / Daphne (Jack Lemmon hraje na basu) potřebují sehnat práci, protože dluží peníze, ale štestí jim nepřeje a stanou se nepohodlnými svědky při střelbě, které se účastní chicagský mafián Spats Colombo. V přestrojení za muzikantky Josephin a Daphne odjíždí s dívčí kapelou na Floridu, ve které hraje na ukulele a zpívá Marilyn Monroe jako Sugar Cane. Marilyn Monroe byla neodolatelná a Curtis a Lemmon v sukních bavili dobře. (09.06.2012)