Soukromý život Sherlocka Holmese

I Sherlock Holmes byl jenom člověk. Arthur Conan Doyle musel rotovat v hrobě, když skrze perspektivu Billyho Wildera zjistil, jaký člověk. Skvělý detektiv, jeden z nejlepších, to bezpochyby, ale co třeba jeho zkušenosti se ženami? Jednou větou: „Kleptomanky, nymfomanky, pyromanky…“. Není divu, když většinu času tráví s kolegou Watsonem a služebnou Hudsonovou, která pokud měla nějaká nejlepší léta, má je už dávno za sebou („Paní Hudsonová, co abyste zašla do kuchyně a smyla si tam ten výraz nelibosti?“). Když u domovních dveří znenadání stojí pohledná dívka bez paměti, Holmes neváhá a chopí se příležitosti. Wilder však Holmesovy dedukační schopnosti neignoruje, vymyslel pro něj spletitý případ, v němž figuruje zmizelý belgický vědec, kanárci, trpaslíci a velká vodní příšera. Vše vyústí do pointy, ze které by měl radost Jules Verne. Po pravdě, na film s takovým názvem je samotnému vyšetřování věnováno až příliš prostoru a vážnosti. Čekal jsem, že Wilder z podobného nápadu dokáže vytěžit více než pár minut suše konverzačního humoru (taky jde o kompletně britský snímek). Soukromý život jako typická wilderovka začíná vnitřním monologem jedné z postav, jeho forma je ale malinko odlišná – protentokrát spoléhá na více kratších scén, což poměrně dlouhému a předvídatelnému filmu přidává na dynamice. Inu, mohlo být lépe, ale buďme rádi, že nebylo hůře. 70% (14.08.2007)

Zábavné, vtipné, originální, vkusné, stylové, ironické a melancholické zároveň. Podivuhodný pohled na osobu Sherlocka Holmese, zvlášť zajímavé pro toho, kdo s pozorností sleduje tenhle žánr od třicátých až do devadesátých let. Jaký byl vztah mezi Sherlockem a doktorem Watsonem? Že by homosexuální? I to příjde na chvíli v úvahu - možná by tomu tak však bylo lépe, protože ženské zasahují do Sherlockova život mnohem více, než si to sám připouští. Vybroušený, inteligentní scénář a brilantní režie - co více by si labužník mohl přát! (30.08.2005)

Četl jsem snad všechny knihy, ve kterých Arthur Conan Doyle Sherlocka použil, viděl jsem seriál a nemálo filmů. Ne proto, že jsem nějaký sherlockofil, ale mám tu postavu rád, baví mě. Resp. mám rád svou představu o tom, jaký by Sherlock ve skutečnosti byl. A tvůrci mi ji zatím nijak zvlášť nenarušují. Dokonce se ani nestalo, že by mi vadilo obsazení. A že už si tuto postavu zahrálo nemálo herců. Soukromý život Sherlocka Holmese, nemá sice základ v žádné z knih, ale Wilderovi se povedlo navodit dojem, že sledujeme případ, jaký by Doyle klidně napsat mohl. Všechny postavy jsou podle not, jak je autor složil, jen příběh a samozřejmě odlehčenost Wilderovi vlastní, dělají z tohoto filmu jinou písničku. Veselejší, ale pořád je to případ hodný Sherlocka Holemese. Příběh o jednom z mála selhání Sherlocka. A taky o tom, že když už se nezadařilo...většinou v tom měly prsty ženy. U těch filmových Sherlocků, se mi líbilo pnutí mezi ním a Irene Adler. Když se brilantní mysl nechá vykolejit potvorovitostí žen. Superchytrý chlap, je zpravidla sociopat, superchytrá žena, je většinou mrcha. Když se setkají, nejde o jiskření ale spíš je to jako když teče láva do moře. Takže tento film měl předpoklad, že mě pobaví. Zvlášť s přihlédnutím na ostřílené duo scénáristů. To špičkování a odlehčenost, nebylo vůbec rušivé ani ve chvílích, kdy byly vtípky slabší, resp. nevtipné, příběh byl v pohodě, herci také. Ovšem, pokud by ale někdo dělal remake, byl bych raději, kdyby byla stopáž o 20 minut kratší a hlavně...kdyby byla mnohem rafinovaněji, ale současně patrněji rozvinuta počínající náklonost mezi Sherlockem a další mrchou, kterou mu tvůrci z nějakého důvodu strčili do cesty. To mi tam trochu chybělo. Slabší 4* (02.09.2022)

Skvostná první půle (Watson a ruský balet, Watson a ruský balet!!), kterou zdobí výtečný humor i zajímavě se rozvíjející případ. Druhá půlka už bohužel stagnuje a nepokračuje v tom, co hbitě zahájila část předchozí, humoru je zde méně, děj stagnuje a tempo opadá stejně rychle, jako pěna u blbě načepovanýho piva. Díky ti Evulienko za tip, stejně jako pravdivou tezi o inspiraci pro Sherlocka od BBC. Závěrem zvolávám - na takový Johnlocky nemá ani Moffat koule a že vystříhnutý materiál (dle toho, co Evu píše) musí být zajímavým a to přes to, že by tempo činil ještě více strádajícím. (22.09.2013)

Je žel znát, že film vznikl přestříháním, ale popravdě, 200 minut bych nedal. I zde je totiž znát jakási unavenost a nedotaženost. Jsou zde skvělé drobné vtípky, není to žádná řachanda, spíš určitý slovní humor, sem tam nějaký obrazový gag (kropicí vůz), ale skutečně to působí utahaně. Na druhou stranu mne to udrželo koukat až do konce a čekat, co se z toho vyvrbí. Konec mne poněkud zklamal, žádné velké finále se neděje, i když kázání od královny je výborné. Watson tancující s ruskými baletkami si ale ukradl nejlepší scénu pro sebe... Jinak, k té nedotaženosti - čekal bych, že se někde ještě objeví ta ruská primabalerína, že bude ještě nějaké ťuknutí nebo vtip na možné drby po tom Labutím jezeře, a ostatně svým stylem vlastně tenhle film nepřekračuje Záhadu v Čechách, kde se Holmes také postaví fikané ženě a přijde mi to zábavnější. Celkově nadprůměr, pobaví, příjemně uplyne, některé scény a hlášky jsou dokonalé, ale přesto k úplné spokojenosti něco chybělo. (28.02.2019)