Ztracený víkend

Nejzajímavější na ZTRACENÉM VÍKENDU je jeho stylizace [film je “realistický”, co se týče jeho tematické otevřenosti, nikoliv stylu] někde na pomezí filmu noir a německého expresionismu. Nicméně, pokud bych měl vybrat nejlepší film klasického Hollywoodu na téma závislosti, volil bych spíš sinatrovku THE MAN WITH THE GOLDEN ARM. Preminger byl jednak lepší režisér a navíc do svých postav vkládal víc víry v jejich dobré vlastnosti, čímž získávaly na plasticitě – to ve srovnání s Wilderovým “osvědčeným” mixem cynismu, špatných vlastností a sebevražedných tendencí. (25.05.2006)

Ten pocit, keď čakáte na nejaké skvelé vyvrcholenie, ktoré by zakrylo chybičky v deji alebo veciam, ktoré vám nesedeli, dalo zmysel a dočkáte sa akoby nulového záveru, ktorý mohol skončiť všelijakou zaujímavou zmenou prostredia, konania, no nič z toho, tak to je sklamanie, ktoré pri dobrých filmoch mi pokazí náladu a to sa mi stalo tu. Chlapík, ktorý mal ešte šťastie na okolie si to napokon pred smrťou akoby len tak rozmyslel a prekonal závislosť a pritom tam ani zo strany jeho milej nebol silnejší náznak ničoho, čo by predtým v hĺbke podstaty nebola tiež robila. Pritom samotná závislosť hereckým výkonom bola podľa mňa skvelo zahratá a dej nie je nudný, ba naopak som sa doňho akoby vžil, pritom to nie je moja obľúbená téma. (03.04.2015)

Tak toto bolo až hrôzostrašné zobrazenie človeka ovládaného alkoholom. V niektorých momentoch (nočná scéna v liečebni) mi prišlo špatne. Nejeden krát sa mi hrdinovo skľučujúce trápenie dostávalo pod kožu. Vďaka tomuto realistickému a ponurnému pohľadu na tento sociálny neduh i hereckému výkonu Raya Milland musím hodnotiť Stratený víkend ako jeden z najlepších Wilderových filmov. (16.11.2012)

Wilder koncipuje svoj film ani nie ako príbeh, ale skôr ako pocitovú štúdiu chlapíka, ktorý sa čoraz ďalej vnára do osídiel alkoholu. Pracuje tak veľmi precízne s divákovými emóciami, aby sa vžil do jeho kože. Jeho film sa tak nakoniec ukáže ako nepríjemné delírium. Dnes už možno pôsobí trochu naivne, keďže sme boli svedkami na filmovom plátne mnohých absťákov z tvrdých drog, ale vo svojej dobe musela byť napríklad scéna s netopierom a myšou určite hrozivejšia, ako všetko dovtedy videné zo štúdia Universal. Záver je zrejme prejavom strachu štúdia pred finančnou katastrofou v kinách. Ale na druhej strane, ak by film v tom momente neskončil, bohvie ako by sa príbeh odohrával ďalej....jedno odmietnutie štamprla predsa nič neznamená.... (14.05.2013)

Nemůžu si pomoct, jsem platonicky zamilován do Wilderových filmů a tohle je jeden z nich. Za Ztracený víkend dostal první ze svých (pouhých!) dvou cen akademie - a musím přiznat, že Oscara za Byt si zřejmě (aspoň z dnešního pohledu) zasloužil víc. Ne že by Ztracený víkend nebyl vynikající film, jen časem trochu vyměkl - v době filmů Rekviem za sen nebo Strach a hnus v Las Vegas je přece jen civilně syrová story o víkendové honbě za flaškou jednoho talentovaného povaleče s naznačeným šťastným vyústěním slabá káva. Vyprávění příběhu je zde ovšem opět na špici (jak jsme z Billyho počinů zvyklí) a rovněž se opět povedlo angažovat hereckou špičku. No, Sunset Boulevard to přesto není - ale pro všechny milovníky mistrova díla je tento "americký Ikarův pád" pochopitelně povinný. Zklamáni nebudete. (02.05.2005)