Pelé

Jako velký fanda do fotbalu jsem čekal, že budu s otevřenou pusou koukat hltat každou minutu. Místo toho však přišlo vcelku zklamaní, protože i desetiminutové medailonky obsahují víc zajímavých informací než tenhle dokument. Čekal jsem víc o jeho hře v Santosu, víc o mánii, kterou vyvolal přestupem do USA a místo toho jsem se dozvěděl jen o jeho působení v Brazilské reprezentaci. Něco ze soukromí by taky bylo přínosem. Místo toho přijdou jen bývalí spoluhráči a všichni říkají, jak super hráč byl. To mi přijde jako velká škoda u hráče, který je všeobecně považován za toho nejlepšího v historii. A pro mě je to zklamání. (31.03.2021)

Záhy se to překlopí v prosté poplácávání bývalých vybraných spoluhráčů Pelého po zádech jako "nejlepšího fotbalisty všech dob". Jenomže o tom, proč ho za něj mnozí považují, to není. Ostatně za celou dobu nezazní, proč byl tím, čím byl/je. O jeho hře, stylu a specifikách ticho. O tom, čím předběhl dobu ticho. O kariéře jako takové ticho (o působení v Santos a Americe padne dohromady tak deset vět). O soukromí ticho (naťukne se první manželství i nevěry; ty doslova naťuknou, jednou větou). O významu pro fotbal mimo Brazílii ticho. Je to v podstatě čistě "brazilský pohled na Pelého a jeho čtyři MS". Což není málo; speciálně když se to podpoří mnoha unikátními a lahůdkově vyčištěnými záběry. Jenomže i tak je to příliš letem světem. Z prvních třech mistrovství se ukáže nějaká ta akce a pár výsledků ("naše" finále 1962 se dokonce obejde i bez toho) a prim hraje Pelého nejslavnější MS 1970. A mezitím pár jeho spoluhráčů či tehdejších brazilských novinářů vzpomíná. Zoufale tomu chybí jasný koncept, hloubka a aspoň náznak konfliktu. Chápu, že oproti dokumentům jiných sportovním velikánů (a nemusí jít hned o Maradonu či Jordana) se zrovna u Pelého odvrácená tvář génia hledá těžko (i když ten nesmysl s bezmála třinácti sty góly by jeden myslel, že již nikdo krom něj samotného neuvádí), ale bez toho je to takové nezajímavé nostalgické plácání se po zádech "jo, tenkrát jsme byli jedineční a to díky němu a Bohu" bez jakékoli hloubky. A to natolik, že se přechází i role ostatních hráčů, kteří měli mnohdy nemenší či i větší podíl na titulech než Pelé; existence a role Garrinchy včetně jeho statusu v Brazílii se tu pak tají snad až cíleně. Pár náznaků, že by do toho autoři nějaký ten konflikt chtěli dostat tu je (nejistá forma před MS 1970, neřešení politiky/režimu, stigma Uruguay), ne že ne, ale opět, je to obecné a v momentě, kdy se o tom začne, tak se tím také dané téma skončí. Čili není to rekapitulace Pelého kariéry, není to sonda do Pelého statusu "nejlepšího hráče všech dob", není to o jeho soukromém životě před/během/po kariéře a ve výsledku kdo ví, o čem to vlastně je. Neodnesete si z toho nic, co by každý sváteční fanoušek fotbalu již stejně dávno velmi dobře nevěděl. A kdo jiný než nesváteční fanda fotbalu by na to vůbec koukal, že? Čili zbývá uctivá pocta jednomu z největších hráčů všech dob; nic více a nic méně. I když něco přeci jen; je tu vidět, jakým rozvojem prošel světový fotbal mezi lety 1958 a 1970, jak se z vycházkového sportu, kde jste měli ve vápně čas si s míčem dát šlofíka, vydal na cestu modernějšího pojetí a jak je tedy nesmysl hledat "nejlepšího hráče" napříč generacemi, každá měla ty své. Pro našince je pak největší odměnou, že si v restaurovaném obrazu vychutná Petrášův gól z Mexika 1970. (24.02.2021)

Hm, hm. Spíš ne. Vymazlené dobové záběry ve vysokém rozlišení potěšily, celkově mi to přišlo ale až moc glorifikované. A zklamal mě i strašně rychlý úvod, který by mě paradoxně zajímal nejvíc (chodil jsem si hrát s dětmi za barák, táta viděl že mě to baví, tak mě přivedl do Santos a za rok jsem byl v repre). 5/10 (11.05.2023)

Keď som videl zostarnuteho pelého ako si ide sadnúť na stoličku mal som zimomraviavky, no všetci tak dopadnú aj messi a ronaldo. Ale teraz späť ku najlepšiemu futbalistovi planéty. Ten dvojhlas mi strašne vadil tak som si to radšej dal v jeho rodnej brazilštine. Klobúk dole teraz netflix. Takto by mal vyzerať dokumentárny film. Jeden z tých lepších dokumentov ak nie najlepší. Tie archívne zábery z peleho detstva mladosti až po súčasnosť nemali chybu. Každému futbalovému fanúšikovi len odporúčam a konečne udeľujem plný počet. Súhlasím aj s užívateľom sheen. Ktorý ma predbehol v komentári o prvenstvo. 5* (23.02.2021)

Brazílie nám dala spoustu fenomenálních fotbalistů Zica, Romária, Ronalda, Carlose a další velikány. Jeden ční vysoko nade všemi. A tím je právě Popelutka, ač jsem fanda CR7 a Messiho uznávám, tak ten nej je jenom jeden a navždy bude :) Dokument je velmi dobře a poutavě zpracován, podle mě o stupínek lépe než Maradona. (23.02.2021)