Kabinet doktora Caligariho

Četl jsem na tento film mnoho příznivé chvály a od mnoha lidí jsem se dozvídal, že je pro ně tento film vůbec nejhodnotnější z celé němé éry. Opravdu je tento snímek vyjímečný. Jeho výtvarné zpracování nejspíš ve své době nenajde žádnou konkurenci. Nevídané expresionistické kulisy vytvářejí vskutku vyjímečnou fantaskní atmosféru, která je téměř nenapodobitelná. Avšak zdá se mi, že po stránce dějové je film chabý a častokrát až příliš nudný. I přesto však vězte, že film stojí za zhlédnutí a určitě vám poskytne neopakovatelný zážitek :) 8/10 (27.06.2007)

Patrí film medzi umenie? Dnes je odpoveď jasná, ale v prvých rokoch 20. storočia sa na túto tému viedli v Nemecku búrlivé intelektuálne diskusie. Kabinet doktora Caligariho, natočený dva roky po konci prvej svetovej vojny, problém vyriešil tým, že vniesol do filmu rôznorodé techniky expresionizmu. Wiene napísal dielo v spolupráci s Carlom Mayerom, dôležitou postavou nemeckej kinematografie 20. rokov. Film postavili na estetike fragmentárnosti, ktorá sa na plátne demonštruje okrem iného tým, že hlavný príbeh má svoj vonkajší rámec. S postupom filmu je stále výraznejšia originalita každého záberu: jedny z najsilnejších obrazov v dejinách kinematografie ľahko prevážia mierne nedostatky scénickej výpravy. Sledujeme hru lomených línií, šerosvitu a mohutných tieňov, ktoré sa tiahnu po stenách, chodníkoch a zveličených objektoch, a to všetko z natoľko pokrútených perspektív, že sa razom ocitáme vo svete nočných môr. Film, ovplyvnený divadelnými postupmi a realizovaný s veľmi obmedzeným rozpočtom, vďačí za svoju jedinečnú vizáž trojici umelcov zo známeho berlínskeho magazínu Der Sturm, ktorí namaľovali kulisy. Herecké výkony (a nielen Conrada Veidta, ktorý sa týmto dielom presadil vo svete) drží nad priemerom jednak ľahko hysterický nádych, jednak prízračné nalíčené tváre a starodávne oblečenie. Hoci sa nemecký expresionizmus snaží týmto dielom utiecť zo zúfalej skutočnosti do fantastických vízií, ktoré produkuje duševná nemoc, neprestáva reflektovať svoju dobu. Siegfried Kracauer považoval Kabinet doktora Caligariho a ďalšie nemecké filmy z rokov 1920-1933 za predzvesť nacizmu; opakovane sa v nich totiž objavujú hrozivé figúry, ktoré úspešne ovládajú masy. Ale Wieneho snímok zpracuváva i večné hororové témy: príbeh netvora, ktorý svojím konaním realizuje naše potlačované predstavy. 80% (10.10.2009)

Tento snímek z vrcholů němé éry na mě skvěle zapůsobil. Výborná atmosféra, námět se scénářem a působivá hororová hudba, to jsem si pošmákl. [9/10] (Decia-Filmgesellschaft Holz & Co.) (Němý, čb. kolorovaný /// Produkce: Rudolf Meinert, Erich Pommer /// Scénář: Hans Janowitz, Carl Mayer /// Kamera: Willy Hameister /// Hudba: Alfredo Antonini, Giuseppe Becce, Timothy Brock, Richard Marriott, Peter Schirmann, Rainer Viertlböck) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (11.04.2009)

Das Cabinet des Dr. Caligari je nádherně stylizované expresionistické dílko, které svými obrazy a hudebním doprovodem (viděl jsem verzi Projektu 100 s doprovodem skupiny DVA) dává přičichnout těm nejnáročnějším filmovým fanouškům ke koření základů psycho-thrilleru. Vždyť kde by byla taková persona jako Hitchcock, kdyby nebylo Caligariho.. (23.05.2008)

Kabinet by mohl být šokem pro někoho, kdo si myslí, že se závěrečným twistem přišel až Shyamalan. Expresionistická stylizace úplně všeho se mi strašně líbí, ale geniální na ní je to, že není samoúčelná, ale vyplývá z podstaty příběhu. Jinak jen lituji toho, že jsem se zatím dostal pouze k padesátiminutové verzi, sestříhané pro video. A tenhle film vidět na plátně? Ach! (08.04.2007)