Frankenstein

První polovina filmu se dost vleče a nespasí to ani výborný Dwight Frye. Pak ale na scénu nastoupil famózní Boris Karloff a já nemohla odtrhnout oči od obrazovky. Odpudivá nelidskost mostra v kombinaci s jeho něžnou a nemotornou křehkostí zachycené ve scéně s holčičkou a květinami jsou Whaleovým mistrovským dílem! (01.08.2009)

Keď sa niekto pozrie na moje hodnotenie, automaticky sa spýta - prečo? Aby som zmietol zo stola dohady, ako prvé musím ozrejmiť, že vek filmu na tom nijak významný podiel nemá. A nie je to ani tým, že by som tak úpenlivo dúfal v dôkladné prenesenie hrôzostrašného príbehu Mary Shelleyovej zo stránok nasiaknutých gotikou na filmové plátno. Naopak, som tolerantný a verím v autorský potenciál originálneho a svojského uchopenia jedného príbehu, témy, ktoré môže viesť k novým zaujímavým výsledkom. Preto ma nijak nehnevá, že sa James Whale pustil vlastnou cestou, ale nie som spokojný s tým, čo to obnáša. Whale totiž v zásade poprel celú podstatu príbehu o stvorení čohosi neľudského čo len postupne nachádza strastiplnú cestu k ľudskosti, keď ho banalizoval, naniesol naň zbytočné romantické a romantizujúce prvky, a prevrátil zmysel ikonických momentov pre predlohu tak zásadných. Prečo musí byť vedec za každú cenu šialený, neuvedomujúci si dôsledky svojich experimentov a i dlho po nich pokračujúci v snahách o dokonalú bytosť? Prečo paradoxne dostáva od svojho bývalého profesora a mentora ešte podporu v tejto činnosti? Prečo na to, aby sme si uvedomili netvorovu neschopnosť rozpoznať a oddeliť (značne abstraktné) pojmy "dobro" a "zlo", musí nešťastne zomrieť malé dievčatko? Prečo sa postavy musia chovať často tak nelogicky, konať bez rozmyslu (snúbenica a jej priateľ, profesor)? Pod vplyvom týchto a ďalších otázok, ktoré sa mi vynárajú počas sledovania v hlave, nahliadam na naivitu Whaleovho filmu s veľkou nedôverou. Neupieram mu jeho technickú a formálnu pôsobivosť, plynulú dynamiku, dobre zvolené obsadenie a kulisy, ani veľký význam pre genézu žánru. Pravdou však zostáva, že prvky doznievajúceho expresionizmu a divadelnosti na mňa v porovnaní so zdatnejšími zástupcami i zo skoršieho obdobia pôsobia rozpačito a nedôstojne. Z tohoto Frankensteina nedýcha atmosféra, ani ladné spojenie existencionálnej psychologickej drámy a gotického hororu. A konečne, jeho podanie kardinálneho neúspechu megalomanskej vedy oproti Bohu, keď sa netvor túžiaci po slobode vzoprie svojmu stvoriteľovi, vyznieva vo Whaleovom podaní rovnako chatrne a smiešne, ako niektoré dýchavičné scény (okrem dievčatka a jazera spomeňme napríklad narušenie svadobných osláv, či osobný súboj na skalách pri mlyne krátko pred záverom). Colin Clive a skvele zamaskovaný Boris Karloff si však uznanie zaslúžia. 40% (23.10.2014)

"It's alive!" Na prvý pohľad o kus slabšie než "Lugosiho" Dracula z rovnakého roku, ale zdanie môže klamať. Sila Frankensteina tkvie v detailoch. Je celkom pochopiteľné, že som sa nedočkal strachu, hoci Karloff je skutočne obludný. Viac ale zamrzelo, že oproti Draculovi je Frankenstein menej napínavý a atmosférický film, čoho dôvodom nie je nič iné, ako absencia hudby. James Whale je však zručnejší filmár než Browning a dve veci mu nemožno odopierať - vynikajúco zvláda davové scény, ktoré majú nádych pravej epickosti a herci pod jeho vedením podávajú omnoho sústredenejšie výkony. (7/10) (06.11.2011)

Mladičká Mary Shelleyová napsala nesmrtelný (byť zde značně odkloněný od předlohy) román, který je bezesporu v r.1818 historicky 1. zástupcem žánru toliko u mě oblíbeným SF/H. Zbytek je již historie. Sice už dávno nemám v oblibě ozn.samotného monstra, když je to příjmení jeho tvůrce ale což. Vystavěné je to parádně. Perfektní kamera, která dá zvláště vyniknouti opravdu vysokým stropům:) a záběry na onu hlásku/strážní věž či co, ve které má jistý dr. laboratoř, jsou pro mne osobně doslova pastvou pro oči. Začátek pozdějšího šílenství, kdy se z Karloffova stvoření stal mega vydělečný merchandising. Dlužno podotknouti, že předloha sama, jest o dost pochmurnější a nihilističtější. V tomto a jiných vzácných vyjímkách, mi to ovšem tak nevadí. Když se jedná o dílo jako tento film. Ale byl by to jistě nářez, pokud by pan Velryba natočil přímou adaptaci, který by snad i v té době, rozpočtově šla udělati. A pokud tehdejší diváci omdlívali při projekcích a kvůli tomu pak musel býti dodatečně natočen úvod od Edwarda Van Sloana, který v něm diváky slabších povah varuje, tak si představte, co by tak dělali, při přímé adaptaci samotné knihy. A asi nejslavnější věta v dějinách filmu je samoz. ,,It´s Alive!´´. (24.07.2021)

Frankenstein je pro mě, navzdory všem svým kvalitám, spíše mírným zklamáním. A přitom na první pohled je vše tak jak má být. Po všech těch desítkách let není ani na chvíli směšný, je od všech výtečně zahraný, dobře natočený, má sympaticky universalovský studiový vzhled a ani není nudný. Možná bych mu z pohledu dnešního zmlsaného diváka trochu vyčetl absenci hudby, ale to by nebylo úplně férové. Jádro pudla je však v tom, že je to celé špatně napsané (zdráhám se napsat zadaptované, jelikož tady je spojitost s předlohou takřka nulová). Za celou dobu se nestane vůbec nic. Ale lautr vůbec nic. Z čehož plyne i to, že tu chybí nějaké "velké" scény. Samozřejmě s čestnou výjimkou v podobě slavné, a perfektní nutno podotknout, scény "Frankie meets děvčátko." Ta však svou dokonalostí dělá filmu spíše medvědí službu, jelikož pouze podtrhává kolik je v tom zbytku nevyužitého potenciálu. Což však nic nemění na tom, že jde o perfektně natočenou záležitost, která je právem považována za klenot kinematografie. (07.03.2008)