Réžia:
James WhaleKamera:
John J. MescallHudba:
Franz WaxmanHrajú:
Boris Karloff, Colin Clive, Valerie Hobson, Ernest Thesiger, Elsa Lanchester, Douglas Walton, Gavin Gordon, Una O'Connor, E.E. Clive, O.P. Heggie, Dwight Frye (viac)Obsahy(1)
Jeden z nejpopulárnějších hororových filmů všech dob. Filmová klasika. V divácky oblíbeném a kritiky ceněném pokračování Frankensteina opět zazářil Boris Karloff v roli nešťastného monstra, které tentokrát zatouží po partnerce. Colin Clive se vrací jako přehnaně ambiciózní Dr. Frankenstein, aby svému dítěti vytvořil podobně prokletou nevěstu (Elsa Lanchesterová). Režisér původního Frankensteina, James Whale, tímto snímkem završil svou skvělou kariéru. Frankensteinova nevěsta je film, jež potěší nejen fanoušky hororu, nýbrž všechny filmové labužníky. Pokračovanie filmu FRANKENSTEIN (1931), nasledované filmom SON OF FRANKENSTEIN (1939). (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (132)
Přestože Frankensteinova nevěsta je přímým pokračováním původního Frankensteina, rozhodně se nesnaží pouze pokračovat v zajetých kolejích, ale přichází s mnohými změnami. Nemyslím tím značné množství křiku zprostředkované z velké části Unou O'Connor, která je známá svou rolí hostinské z Neviditelného muže, která sestávala především z otravného ječení. Změna je vidět především v zaměření na vývoj monstra. Zatímco v originálním Frankensteinovi je velká část filmu přípravám na oživení monstra, zde dostává Boris Karloff mnohem větši prostor nejen časově, ale i herecky. Můžeme tam sledovat příběh připomínající první roky trochu přerostlého batolete. Kromě toho se dočkáme i hudebního doprovodu, který dostal na starost tehdy ještě nepříliš známý Franz Waxman. ()
Nato, že pokračovanie má byť väčšie, drahšie a lepšie, neprišiel súčasný CGI Hollywood, ale pred 80timi rokmi James Whale. Zmenil síce trochu žáner (Karloff je viac komický), ale pokračuje v jednoduchom, zato účinnom filozofovaní: Alone-bad, Friend-good, nesúďme človeka podľa vzhľadu, chovanie monštra je iba reakciou na odmietanie okolia, za hrôzu môže neskrotná túžba po vede a priblíženie sa tak bohu, vedec sa kvôli vynálezu dopúšťa vraždy, atď. Z dnešného hľadiska má film aj antirasistický kontext a nechýba mu úžasne vypointovaný záver. Jediným iritujúcim faktorom bolo to ženské pišťanie, čo bolo asi súčasťou onej jemnej komiky snímky. ()
Nesdílím názor ostatních, že Frankensteinova nevěsta je v mnohém lepší než byla jednička. Byly zde sice lepší efekty, a taky hudba, která v minulém díle tolik chyběla, ale nebylo to zdaleka tolik strašidelné a hlavně ten příběh byl naprosto stupidní. Frankensteinovo monstrum má mozek zločince, ještě na začátku filmu vesele vraždí a najednou je přátelský, naučí se mluvit, kouřit, che mít ženu atd. A konec filmu, kdy uvědomnělé monstrum nechá utéct dr. Frankensteina je opravdu hodně mimo mísu. Je to asi tím, že v té době to bylo všem jedno, nikdo se nad tím nepozastavoval a všichni byli fascinováni těmi triky a vůbec. V dnešní době to ale už bohužel na rozdíl od jedničky, která je uvěřitelnější a strašidelnější, působí dost nudně a já jsem prostě nebyl spokojený. Po filmařské stránce samozřejmě ano, ale to mi nestačí, musím k filmu přistupovat stejně jako k současným snímkům. Příběhově je to ještě větší slátanina než "proslulý" Muž se železnou maskou a proto nechápu, že jsou tady někteří z toho příběhu tak uchvácení. ()
Když jsem si dal repete Frankensteina(1931) musel jsem si zopáknout i tenhle film kterej jsem tady taktéž neměl ohodnocenej i přestože jsem ho taky před x lety viděl. Stejně jako Frankenstein i Bride of Frankenstein je zařazen v knize Stevena Jay Schneidera 101 hororů, které musíte vidět, než umřete. Taktéž samozřejmě po právu. Ikdyž na rovinu se musím přiznat a asi budu jeden z mála kterým první film sednul víc. Přesto si ode mě i tento film vyslouží byť o něco slabších 5hvězd. Už samotnej název je zavádějící chcete-li chybnej. Samozřejmě nejde o nevěstu Frankensteina ale když už tak o nevěstu Frankensteinova monstra. Problém jsem měl i s tím, že se nám tady monstrum trošku rozmluvilo. Byť samotnej představitel monstra Boris Karloff byl rázně proti. Na druhou stranu přiznávám, že pasáž kdy se monstrum seznámí se slepcem s kterým se následně spřátelí a učí se mluvit, kouřit doutník a jiný věci je hodně působivá a emotivní. Hodně mě taktéž zamrzelo, že nevěsta stvořená pro monstrum dostala tak málo prostoru. Víc už bych to asi nerozmazával. To jsou jen takový menší kazy na kráse. Je to prostě nezapomenutelná klasika. Tečka. 5hvězd ()
Legendární horor patří mezi vrcholy tohoto žánru a ve své době patřil mezi vrcholy filmu vůbec. Boris Karloff je ve své kreaci Frankensteina nezapomenutelný a jedinečný. Jím prezentované monstrum je daleko zapamatovatelnější, než monstrum v podání De Nira, a to i přesto, že De Niro je herecky někde úplně jinde (tím myslím že Robert je lepší). ()
Galéria (128)
Zaujímavosti (55)
- V původním sestřihu bylo v "nádobové" scéně Henrymu představeno pět výtvorů doktora Pretoria. Ovšem láhev s malým dítětem byla pro finální verzi vystřižena. Přesto v jednom momentu, kdy je záběr na celý stůl s rozloženými skleněnými nádobami, je na chvilku k zahlédnutí. (DaViD´82)
- Režisér James Whale původně o pokračování nechtěl ani slyšet a tak studio Universal začalo přípravy na filmu bez něj již na počátku roku 1933. Jedna z verzí například počítala s tím, že by Frankensteinovo monstrum pokračovalo ve výzkumech svého pána. Byl vybrán i název "The Return of Frankenstein". (DaViD´82)
- Anachronismus: Ve snímku se objevují moderní vynálezy, jako např. telefon. James Whale vysvětlil, že se jeho film odehrává v "alternativním vesmíru", a proto se zde volně promíchávají technologie, účesy (atd.) 19. a 20. století. Tento argument vysvětluje mnoho anachronismů, ale nefunguje pro vysvětlení anachronismu mezi moderními vynálezy a prologem. Scéna prologu se neodehrává v alternativním vesmíru, protože ukazuje skutečné postavy. Z dialogu mezi Mary Shelley a Lordem Byronem se dozvídáme, že následující události zobrazené ve filmu pocházejí z hlavy Mary Shelley. Příběh proto ukazuje vynálezy, které za jejího života ještě neexistovaly. Např. první telefony se začaly objevovat až v 70. letech 19. století, ale Mary Shelley zemřela v roce 1851. (liquido26)
Reklama