Holá sebeúcta

Zvláštní dokument o pomatených divoženkách, co to mají v palici hodně pomotané. "tancování u ty" si kompenzovat nízké sebevědomí kdovíjak vzniklé. U mě a všech chlapů co znám (tedy skoro u všech) je podstatnější zda je s ONOU legrace, zda občas poslouchá a podporuje v ledasčem, než krásná ublížená afektovaná nesnesitelná kočka. Je mi jasné kdo se bude takového dokumentu zastávat :-) (21.02.2021)

Netflix už po tristopäťdesiaty krát tlačí svoju propagandu, že muži sú hnusní predátori, ženy chudinky, tanec pri tyči je umenie a kurvy sú zneužívané obete, ale ak to robia dobrovoľne, potom to samozrejme nie sú kurvy, ale silné ženy, lebo Women's Power. Ani neviem kam toto všetko má smerovať, či mužské pokolenie má vyhynúť a potom bude dobre alebo o čo týmto narušencom ide. (12.02.2021)

Takový dámské setkávání. Nemá to zase tolik co říci, aby to trvalo skoro dvě hodiny. (21.04.2021)

Dokument sám o sebe nie je zlý. Prezentácia pole dancingu ako splynutia cvičenia a terapie je celkom dobrá kombinácia, ktorá môže so sebou prinášať aj efekt tzv. "znovuzrodenia" (tak ako tu bolo prezentované). Verím, že mnohým ženám takéto "lekcie" môžu pomôcť k nadobudnutiu sebavedomia, ale to neustále omieľanie feministických mantier už bolo občas fakt otravné. Neviem, či to bola podmienka, ale nebyť toho, dokument by tým nijako neutrpel. Každopádne, celkom fajn pohľad "do zákulisia" pole dancingu, ktorý sa stáva čoraz populárnejší. Dokonca je možné, že ho uvidíme o pár rokov aj na Olympiáde (len dúfam, že súťažiace budú mať nejaký dôstojnejší odev, a nie žiadne štetkovské handry). (07.03.2021)

Ne každému tohle bude po chuti a ne každý bude mít pochopení… Což je škoda, ale tak je bohužel společnost (zatím) nastavená. Pravdou je, že tady ve skutečnosti nejde o „tanec u tyče“, jak ho mnozí mají zafixovaný (asociace se striptýzem, nahotinkami jakožto podívanou pro pobavení mužů), ba dokonce nejde v samotném jádru ani o druh tance jakožto sport nebo pohybovou aktivitu (i když částečně rozhodně ano, toho se dokument ostatně taky dotýká, ale není to hlavním tématem dokumentu). Tady jde v jádru o něco hlubšího, delikátnějšího a mnohem osobnějšího. Je to příběh individuální cesty za sebepoznáním, znovuobjevením svého já a napojení na své tělo. I v moderní společnosti, kdy je rovnoprávnost mezi pohlavími už dávno tématem, se ženy stále potýkají se zažitými představami a předsudky ohledně ženství, ženského těla a postavení ženy ve vztahu k mužům. A tíha těchto předsudků, neustálé porovnávání se s obrazem ideálu ženy, plus reálné zkušenosti ze života v této společnosti (v nejhorším případě jde o zkušenost se znásilněním), může u mnoha žen zapříčinit naprostou ztrátu sebevědomí, utlumení vlastní přirozenosti a třeba i vlastní sexuality. V dokumentu se sejde zcela různorodá směska žen – mladých i starých, hubených i tlustých, žen, které jsou manželkami, přítelkyněmi, matkami, dcerami či osamocenými vdovami… Některé tuší, že půjde o spíše terapeutický zážitek, jiné si prostě jen chtějí vyzkoušet tanec u tyče a získat kondičku. Nakonec jsou ale všechny součástí tohoto skupinového „zážitku“ – lekcí tance, které je donutí sebrat odvahu, odhalit své nitro, dávno zasunuté bloky a znovu najít samu sebe. Nemusí to být hezký pohled, o tom to není. Ale já osobně žasla nad tím, jak moc si všechny ty ženy musely sáhnou do nitra a „obnažit se“ – ne fyzicky, ale psychicky. A to chce sakra odvahu! Není to ten povrchní druh odvahy, která vychází z lidského ega, ale skutečná niterná odvaha postavit se svým vlastním démonům, zbavit se pocitů „hanby“ a „viny“ a podívat se svému já do očí. Společnost ráda uděluje nálepky – co je dobré, co je špatné, co je přijatelné a co zavrženíhodné… ale nakonec jde přece jen o vlastní cestu za štěstím, vstříc svému já. Tento dokument ukazuje jednu zcela zásadní věc – je rozdíl mezi ženským tělem jako předmětem mužské touhy a ženským tělem jako projevem ženské svobody. Na první pohled to může působit stejně, ale není to totéž. Jen je třeba nahlédnout pod povrch. ~(4,3★)~ (08.06.2023)