Bandidos

Nejsmutnější špageta, kterou znám. Pochmurná atmosféra, pochmurný příběh a strašně smutná, ale skvělá písnička... A podivuhodné výkony. Zde uváděný Luigi Pistilli tu sice skutečně nehraje, záporák v provedení Venantina Venantiniho je ovšem jeden z nejhnusnějších, co znám. Film má chvílemi pozoruhodně krásnou kameru a neočekávaně i humor (snad až jednou za celý film). Enrico jako pistolník, který neudrží pistoli, je bezpochyby dramaticky adekvátní role jeho divadelním výkonům coby uznávaného herce. Jeho tragická postava si získá jistě každého, ne už tak jeho mladý kolega (mě tedy konkrétně na osudu jeho postavy moc nezáleželo). Jeden z mála špageťáků, kde můžeme vidět zcela bezdůvodné násilí (třeba odstřelení Martinova spolupracovníka), což záporákům ještě přidává na nesympatičnosti. A film se skutečně zajímavým rozuzlením. Ovšem, slabší povahy (jako já), připravte si kapesníky... (20.01.2013)

Krutý a drsný western, který tu nejemotivnější scénu nebývalého masakru vychrlí na diváka hned na začátku a i díky tomu drapne a už nepustí. Příběh o pomstě zmrzačeného pistolníka i pak nabízí tu nejlepší žánrovou podívanou s několika překvapivými zvraty, což však u špaget není nic zas tak neobvyklého. Bavil mě jak skvělý Salerno v roli manipulujícího střelce mrzáka, tak pro mě zcela neznámý drsný sympaťák Terry Jenkins v roli jeho učedníka Rickyho Shota, naopak hlavní záporák Venantini aka Billy Kane už mi jako takový tahoun nepřišel, byť tedy tasil samosebou fantasticky a finální souboj vyvolával přesně ty pocity, které mám u dobrého westernu tak rád. SPOILER: Ha a máš ji hajzle! Pět trochu nadsazených kulí, ale já si prostě dlouho kvalitní western odpíral. (11.04.2020)

Jak už to tak vypadá, tak nejenom Argetno (scénáře), Fulci nebo Martino začínali s westerny. I Massimo Dallamano si šlapal stejnou cestičku, která ho dovedla až na samý vrchol giallo žánru. Rozhodně i jeho Banditos jsou srovnatelné například s Tempo di massacro nebo Arizona Colt Returns. Jde tedy o v celku dobrý žánrový snímek, který drží pevně v rukou především živelný Luigi Pistilli a díky němu stojí se na fim podívat. Jinak klasická cesta za pomstou na 1001 způsob.... (01.02.2012)

Za najlepsi film rezisera Dallamana povazujem jeho posledny rezisersky pocin Quelli della calibro 38. Tymto sa len rozbiehal, a ono - nie je to moc dobre, aspon ze tu nie je to odporne klise kradez koni alebo dobytka. Tu ide o prepadnutie vlaku, coz povazujem za dobry namet na western. Skoda ale herecky je to bieda, ani jeden znamejsi xicht. Snazili sa, to jo a snaha sa ceni, len cele je to mdle, slabo natocene a dialogy v strede tvoria priserne plane plky : 45 % (18.09.2018)

Velmi pěkný španělsko - italský western klasického období 60. let. Příběhem i svým pojetím je bližší spíše westernům západoněmeckým nebo americkým než italským „spaghetti“. Téměř excelentní jsou úvodní scéna s přepadením vlaku a závěrečná přestřelka hrdiny s banditou v nepřehledném prostoru skladiště. Z drobných postřehů bych zmínil např. absenci významné role nějaké nápadně hezké ženy; naopak figura pianisty – transvestity je sice ozvláštněním, ale jiný význam pro děj filmu nemá. Velmi dobré čtyři hvězdičky, film je možno vidět opakovaně a je vhodný i pro mládež (není tu nic brutálního či nemravného). (22.12.2010)