Mapa dokonalých maličkostí

"The Map Of Tiny Perfect Things" je jednoznačne lepším filmom, než nám Amazon priniesli naposledy. A tentokrát sa mi aj celkom dobre trafili do nálady. Je pravda, že filmy o ľuďoch, ktorí prežívajú ten istý deň znovu a znovu sme už mali možnosť vidieť viacero a dokonca aj tento film ich neustále spomína. Takže je fajn, že aj Ian Samuels si je vedomý, že jeho film nemá veľmi originálny základ. Na druhú stranu má podľa mňa sympatické postavy, tie malé perfektné momentky, ktoré bude naša dvojica hľadať a okrem toho skvelý záver, ktorý tomu všetkému dá nejaký zmysel a pointu. Okrem toho oceňujem na filme jednu vec. Napriek tomu, že má Mark pocit, že všetko sa deje neustále rovnako a akékoľvek zmeny reálne nič neprinesú, postupne príde na to, že niekedy môžu prísť momentky, ktorými môžeme niečo zmeniť. Nie pre druhých, ale pre seba. A myslím si, že v tomto film počas svojich záverečných momentoch skutočne žiari. Podľa mňa film len potreboval nejaký ucelenejší a zaujímavejší stred, ktorý by schovával viac, než len veľkú dávku dialógov a hľadania odpovedí. Pretože napriek tomu, že tie jednotlivé malé momentky sú tu veľmi pekné a skvele sa na ne pozerá, tak nie sú dosť na to, aby dokázali z toho celý film natiahnuť na celkovú stopáž. A v tomto smere sa naše postavy začnú trošku točiť v kruhoch. A nemyslím len časovej slučke, ale doslova sa dočkáme nejakých starých klišé, ktoré na konci zmeníme. A áno, postavy majú na svoje konanie svoje dôvody (obzvlášť rozumiem Margaret), no niekedy sa niektorých vecí nemôžeme príliš držať. Lebo čím viac sa snažíme držať, tým viac nám môže zvyšok sveta utekať pomedzi prstami. Film stojí za pozornosť, má skvelý úvod, skvelý záver, niekoľko skutočne skvelých momentiek a skvelých dvoch hlavných hrdinov. Kiežby len ich cesta za vyslobodením v strede bola o niečo viac zaujímavá. Potom by sme tu mali skutočne áčkový materiál. A ocenil by som film oveľa viac. Hodnotenie: B (13.02.2021)

Při sledování téhle časové smyčky jsem měl pocit, jako bych se propadl tak o deset let zpátky v čase a říkal si, jaká je škoda, že se už takovéhle filmy moc netočí a nebo jsem na ně jen přestal koukat? S naleštěným Palm Springs bych to úplně nesrovnával, spíš s takovou Juno, Away We Go nebo Nick and Norah's Infinite Playlist. (17.02.2021)

Mě štvala ta Tik-Toková filmařina, neustálý vír, pohyb nekonečné dialogy, proboha rejžo jen ať nejsou nikde hluchá místa aby nás nepřepnuli!! Ale přece jen to skončilo příjemným příběhem. Akorát dokonalé maličkosti jsou už dost klišé i ve filmu, ztráty a nálezy všedního dne které musíme prožít abychom žít uměli, je fakt blbé východisko... A herci byli jak podle kopíráku, řeč minimalismu v postavách nefungovala, všichni byli jen trapně cool, až doslova nelidský bytosti... Myslím si, že čas tohle dílo zahodí, protože je na steroidech kalkulované sledovanosti. Ale asi si to pustím znovu, zvednu hodnocení o dvě hvězdy a zamiluju si to, protože já člověk jsem! A to hodně nedokonalý, plných strašných chyb a neomluvitelné melancholie. Co bych dělal já v timeloopu? Každý ráno vanu s toasterem. Toustuju, tedy jsem. (04.05.2022)

Tohle je takový ten feel good film o hledání lásky uprostřed časové smičky. Představitelé jsou v rámci svých rolí sympatičtí a ano, je to fajn, odpočinková podívaná. Možná až moc, protože mi přišlo, že se to příšerně táhlo. Ale obecně mi to přišlo OK, takový ten příběh ze života - dospívání, nenadchne, neurazí. (04.04.2021)

A já tyhle umírněné romanťárny miluju, a tady navíc s mou oblíbenou časovou smyčkou. Nesmírně uvolněná atmosféra, sympatická ústřední dvojice, mezi kterou funguje chemie na jedničku (Kathryn Newton je navíc jednoduše krásná), zase naprosto skvělý výběr písní, no a poselství, které dojme nejednoho tvrďáka. Jednoduše zase jednou film, díky kterému budu opět nějaký ten den rozněžnělý, a to se v téhle době počítá čím dál víc. (18.02.2021)