Faya Dayi

Někde po Hararu se kdysi toulal i Arthur Rimbaud, ale ten tu nesbíral katu jedlou (Catha edulis), ale prodával zbraně. V poezii ho sice nikdo nepřekonal, ale v prodeji zbraní byl amatér. Jako sběrač katy by se lépe snoubil se svým původním zaměstnáním, kterého se v Habeši zcela vzdal. Řekněte mi ale, na kterých internetových stránkách verbují sběrače katy a na jakých se dá stáhnout zpěvníček písní, které se přitom zpívají. Smysl jednotlivých technologických kroků jsem sice nepochopil, ale vypadají velice prostě... Film ale není oslavou této země, ale loučením se s ní. Kdo by po hladomorech v letech 1984-1985 a 1998-2000 čekal na další, který je přede dveřmi nebo už za nimi? Kdo by váhal, když na tři základní komodity - pitná voda, energie na vaření a polotovary (a kata, protože tu kromě víry není nic, co by mělo chuť života) - nejsou peníze a bez peněz se získat nedají. Mobil či televizi, které tu mnozí vlastní, nejsou příznakem přežití v žádné části světa. Mluví se tu často o "věčné vodě života", přitom zdaleka nejde o zázračnou vodu z pramene Panny Marie Lurdské či jinou vodu věčného života či mládí, ale o "obyčejnou vodu" pro napojení lidí, zvířat a rostlin... Každý, kdo uvažuje o přílivu imigrantů do Evropy, by se na tento film měl přinejmenším podívat. -- Není třeba, že se jedná o autorský film Jessiky Beširové, tedy opět ženy, které v tomto tisíciletí vévodí světové kinematografii. Scénáristka, kameramanka a režisérka JF je současná americká filmařka etiopského (otec) a mexického původu. Mládí prožila v Hararu, kam se pravidelně vrací. (17.02.2022)

„I heard that when people are high, they start watching films in their minds. Once you go in, you won’t find a way out.“ Poetický meta-dokument rozkročený mezi věčností a touhou po lepším životě. Atmosférické černobílé záběry, hlavně pak snové pasáže, ve spojení s emotivními ambienty (zazní i William Basinski) mě zavedly do světa, kde euforii lemuje hluboký smutek. Silný zážitek a po druhé projekci stěhování mezi oblíbené filmy. (19.11.2021)

Spirituální cesta do oblasti Harar, ponořené do rituálu KHAT, jejíž lístky žvýkají už staletí (nejen) súfi muslimové k religiózním halucinogenním meditacím. Je to nejlukrativnější etiopská plodina....Pomalé černobílé temné záběry navozující surreálnou snovou realitu jsou jen občas přerušeny slovem. Název filmu v jazyce Oromo ironicky zní "Porodit ke zdraví" (24.01.2022)