Réžia:
Tod BrowningKamera:
Merritt B. GerstadHrajú:
Wallace Ford, Leila Hyams, Olga Baclanova, Roscoe Ates, Harry Earles, Daisy Earles, Schlitze, Daisy Hilton, Violet Hilton, Josephine Joseph, Johnny Eck (viac)Obsahy(1)
Legendárna šokáreň Toda Browninga (DRACULA, 1931), ktorá nás polodokumentaristickým spôsobom zavádza do dejiska v zákulisí cirkusu a predstavuje nám skupinku liliputánov a fyzicky handicapovaných ľudí, stavaných do konfliktov s nenávistným a falošným "zdravým" osadenstvom cirkusu. Najkontroverznejšie filmové dielo svojej doby. (POMO)
(viac)Videá (1)
Recenzie (236)
„You always use that as a excu-excuse, an alib-b-b-bi..“ Ze 60 % sitcom z cirkusového prostředí, 15 % zabírá romantika, 15 % travičské drama pod patronátem morálních zrůd a zbytek je lehce hororové dění v blátě pod koňskými povozy a zamyšlení, jestli se to mezi řádky nemá číst jako třídní konflikt za Velké deprese. Nechápu tyhle světské. Mají The Living Torso, co si tak dovedně připálí cigaretku a oni ještě živí lachtana.. ()
Poselství filmu je jediné a jasné - ukázat, že pojem zrůdnosti není odvislý jen od vzhledu a věci, na pohled se zdající nějaké, nemusí být stejné i uvnitř. Tomuhle účelu se pak podřizuje vše a je to poznat na určité (byť nijak velké!) umělosti scénáře. Na svou dobu ovšem Freaks překvapují značnou vyspělostí, jak čistě technickou, tak režijní. Atmosféra je povětšinou posmutnělá, přesto se vás film ani v náznacích nesnaží přivést k tomu, abyste hlavní protagonisty litovali - spíše naopak, a i to mu přičítám k dobru. Mrzí mě, že jeho součástí nezůstaly ty "vyřazené hororové části", protože konec, jenž se nese v tomto duchu, je famozní a mění se v regulérní horor. Možná vám připadne ústřední myšlenka laciná a ohraná, není na škodu si tuto skutečnost ovšem občas připomenout, zvlášťě je-li podána tak vkusným způsobem. ()
Legendární klasika, kterou má smysl posuzovat v dobovém kontextu a která i dnes nicméně překvapí slušným řemeslem tehdejšího filmového štábu, režie i hereckých výkonů. Z hlediska dramatické zápletky poměrně konvenční záležitost, ale vzhledem k zdůraznění lidské stránky tělesně postižených a jejich práva na důstojnost výrazný film s etickým přesahem. Celkový dojem: 80 %. ()
Tak neviem, či tu máme do činenia s prevteľovaním, nesmrteľnosťou, klonovaním, exaktne sa opakujúcou históriou, či omnoho menej pravdepodobným javom - náhodou, ale postava Cleopatry Olgy Baclanovej vo Freaks, to bola čistá Gretchen Mol v Boardwalk Empire. A Henry Victor (Hercules) sa takisto pohybuje aj po súčasnom svete. A to ako rapper Ninja z hudobnej skupiny Die Antwoord. Podoba však nie je len vizuálna, zvykne sa tiež obklopovať liliputánmi a podobne, stačí si pozrieť ich videoklipy. Záverečné zohavenie Olgy Baclanovej, to je zase jednoznačne práca doktora Moreaua, o ktorom bol v rovnakom roku (1932) natočený film Island of Lost Souls. Ten mal so Zrúdami spoločného menovateľa nielen v podivuhodných tvoroch, ktorí nie sú práve oku lahodiaci, ale aj v peknej mladej herečke menom Leila Hyams. No a teraz mi povedzte, či sú to všetko len náhody, alebo slobodomurárske sprisahanie?! ()
Velice prostý a tezovitý film s jednoznačně danými charaktery, ale Browning si i přesto zaslouží maximální uznání za (na tehdejší dobu) perfektní filmařinu a hlavně za tu odvahu natočit něco takového a takovým způsobem (mám na mysli především ono obsazení skutečně znetvořených lidí) v první polovině 30. let - vždyť i dnes, na začátku 21. století, ten film působí místy opravdu šokujícím dojmem, a to aniž by se nějak očividně šokovat snažil! Takové nevšední a obdivuhodné tvůrčí jednání prostě nedokážu neocenit... 80 % ()
Galéria (69)
Zaujímavosti (39)
- Tento film silno ovplyvnil americkú punkrockovú skupinu Ramones. Na koncertoch používali pokrik: "Gabba gabba hey", ktorý zaznie vo filme, a ako maskota používali jednu z oblúd z tohto filmu. (Jello Biafra)
- Režisér do filmu obsadil skutečně handicapované herce. [Zdroj: časopis Cinema 04/2019] (ČSFD)
- Navzdory snaze produkčního Irvinga Thalberga sestříhat film do koukatelnější podoby po velkém neúspěchu při testovacím promítání, nebyl s to zastavit světovou premiéru filmu 28. ledna 1932 v divadle Fox v San Diegu. Divadlo se tak stalo jedinou známou lokací, kde byl film promítán v původní verzi. Ironií je, že měl obrovský úspěch a trhal prodejní rekordy. (HellFire)
Reklama