CODA

CODA je poměrně povedeným milým dramatem s fungující dějovou linkou, kterou jste sice viděli už tisíckrát, ale v tomto případě dělá i něco vcelku unikátního. Příběh se točí kolem mladé holčiny, která je jedinou slyšící v rodině. V rámci toho musí obětovat své sny/záliby na úkor toho, aby mohla pomáhat svým neslyšícím rodičům. Ta unikátnost filmu tkví právě v obracení oněch stereotypních rolí - protože člověk by čekal, že tomu bude spíše naopak. Tedy že hlavní hrdinka bude v rodině jediná neslyšící, která ale miluje zpívání. Zaplať pánbů, že se tak nestalo! Protože to by z toho rázem bylo tuctové teen drama, který se snaží tvářit strašně chytře a dojemně, ale ve skutečnosti ničím příliš zajímavým není. Teda ne snad, že by ten film neměl pár problému, vztah mezi hlavní holčinou a jejími rodiči mohl být lépe napsaný a ucelený, plus kdyby nebylo onoho unikátního obrácení rolí, pravděpodobně byste na film rychle zapomněli. Zároveň to ale má po většinu doby fajn feeling, sympatický humor a jednu poměrně dojemnou scénu na konci, kde si někteří možná popláčou. Ve výsledku fajn film. Ale hodně dělá právě ta obrácená myšlenka. Slabší 4* (16.09.2021)

Americký nezávislý remake úspěšného francouzského filmu - a přesto jsem byl dojat. Osobně nechápu tu úpornou potřebu Američanů remakeovat úspěšné neanglicky mluvené snímky (jaky by nestačilo originální film kvalitně nadabovat), když kvalit originálu bývá málokdy dosaženo - tady jsem ale narazil na světlou výjimku - americký remake je subjektivně povedenější než jeho francouzský předobraz Rodinka Belierových. Důvody shledávám dva - jednak že jde o remake v intencích poetiky americké nezávislé kinematografie, který mi jakožto ,,žánr" sedí a mám ho rád, přesně tyhle typické Feel-Good Movies, a jednak taky proto, že narozdíl od frankofonní hudební oblasti mi je ta anglosaská anglicky zpívaná hudba mnohem bližší - a když na americké střední škole děti ve sboru zpívají písně od Davida Bowieho, je to i kus mého hudebního vkusu a mé hudební historie...narozdíl od francouzského rocku a popu... A když už se bavíme o hudebním filmu, nebo filmu inspirovaném hudbou, nelze se ubránit srovnání s šest let starým snímkem Whiplash, který se mi subjektivně moc nelíbil a dodnes jsem nepochopil ten hype kolem něj, navíc jsem ho vnímal spíše jako snímek skoro sportovní, ten souboj mezi učitelem hudby a jeho studentem, hudební výkony založené na drillu a tvrdém tréninku, bez emoce a prožitku, pak V rytmu srdce je jeho pravý opak - krásný a čirý snímek o HUDBĚ, ale i o jinakosti, obtížném období dospívání, emancipace dětí od své rodiny...a také o lidských handicapech a tělesných i sociálních omezeních...a v neposlední řadě film velmi humorný, kdy se o komediální rozměr stará především rybářská neslyšící rodinka v čele se svérázným otcem... (17.09.2021)

Emilia Jones si skôr či neskôr pre tú sošku pôjde. Mladá, extrémne talentovaná, už len skutočne dobrý projekt a pár rôčkov skúseností. Otázka ale znie, aj o rok sa môžme tešiť na film s prvkom posunkovej reči? Stane sa z toho nová tradícia ako povinné nominovanie zberačov? CODA vskutku neprináša nič nové. Mladá má ťažký život skrz rodinu, jeblých spolužiakov a musí sa s tým vysporiadať. Celý čas to je o boji, čo chce, čo by mala a čo musí. Postavy sú definované hneď od začiatku, ich posun je len veľmi malý. Nie sú vyslovene protivné, skôr sympatické, aj keď majú svoje oné. Celý príbeh je zasadený do predvídateľnej šablónky, až do konca, čo mi tu konkrétne trochu vadilo. Na úkor inovatívnosti je tu ale veľa emócií, ktoré búchajú z každej strany. Hlavne je tu veľa scén, ktoré nútia diváka k zamysleniu. Plus to má silné posolstvo, čo som u Zvuku metalu minulý rok nezaznamenal. Jednu sošku by som im doprial, nešklbal som si kotlety a keď to budete pozerať v slabšom emočnom rozpoložení, na konci Vám slzička ukápne. 3 z 5 (15.03.2022)

Anglický název CODA znamená dítě neslyšících rodičů, ale také je to hudební termín. Ruby je jediná slyšící členka její rodiny, rodiče i bratr jsou hluší a tak jsou z části závislý na pomoci od Ruby, která před školou musí stíhat práci na lodi. Film je velmi oči otevírající v tom, jaké to asi je žít v rodině neslyšících, kdy si nejsou vědomi rámusu, který tvoří. Ať už při zavírání dveří, prdění nebo sexu, což v případě rodičů může být opravdu nepříjemné. Ruby jako překladatelka znakové řeči je také pojítko mezi světem jejich rodiny a okolním světem. Navíc Rubyina největší vášeň je zpěv a tak je tu velká propast a nepochopení mezi rodiči a dceřinou vášní. Velice rychle jsem se zažral do života těchto lidí, protože jsou krásně napsaní a zahraní. Coda je taky nečekaně vtipný film, který ze mě dostal několik solidních hlasitých smíchů. Film má skvostné podpůrné postavy, jako učitel hudby, který je drsný, ale taky fér a podporující. Každý by chtěl mít takové učitele. Krásný film o balancu mezi podporou rodiny a její závislosti na vaši pomoci a o dospívání jedné mladé slečny, která má unikátní dar pro vnímání hudby. (10.01.2022)

Feel good movie. Really. Milá sonda o plnení snov v prostredí rodiny, ktorá je odkázaná na jediného počujúceho člena, ktorý sa musí rozhodnúť či sa vzdá svojho sna, aby jeho rodina takpovediac prežila. Hlavne je to film plný ľudskosti s veľmi príjemným obsadením. Chváliť Emiliu Jones ani nemusím, už svojím účinkovaním v seriáli Zámok a Kľúč ma presvedčila že má pred sebou sľubnú budúcnosť. Taktiež musím vyzdvihnúť oscara pre herca stvárňujúceho otca rodiny, bol vážne skvelý. Dosť mi to celé pripomínalo nedávnu oscarovku Zelená Kniha a presne takýto typ filmov, ktoré človeka svojou jednoduchosťou a úprimnosťou dokážu dojať si cením každým rokom viac a viac. (29.03.2022)