Okupace ve 26 obrazech
Okupacija u 26 slika
Occupation in 26 Pictures
Réžia:
Lordan ZafranovičScenár:
Lordan ZafranovičHudba:
Alfi KabiljoHrajú:
Frano Lasic, Milan Strljič, Gordana Pavlov, Rade Markovič, Ena Begovič, Ivica Pajer, Zvonimir Rogoz, Stevo Žigon, Zvonko Lepetic, Boštjan Hladnik, Vida Jerman (viac)Obsahy(2)
Jugoslávie, Dubrovník 1941. Pár měsíců před vznikem ustašovského Nezávislého státu Chorvatsko, loutkového státu nacistické Německé říše. Tři přátelé, Niko, Toni a Miho, vrstevníci z bohatých dubrovnických rodin, žijí bezstarostným životem. Toni se zamiluje do Nikovy sestry Ane a na jejich zásnubách tři sobě si blízké rodiny očekávají okupaci. Přátelství pokračuje, ale nové okolnosti okupace je čím dál více rozdělují. Toni se vzhledem ke svému italskému původu stává fašistou. Miho je jako žid zatčen a jako zázrakem se mu podaří uniknout z krvavého ustašovského masakru v autobusu. Niko přechází k nelegálnímu hnutí Svazu komunistické mládeže... Okupace ve 26 obrazech je první částí válečné trilogie režiséra Lordana Zafranoviče, která dodnes šokuje drsně zachycenou realitou zla na pozadí krásného Dubrovníku... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (90)
Zase jeden z filmů, kde se předválečná "lehkost bytí" utopí v krvi válečných tragédií a zrůdností. Ze začátku film působí jako nějaká romantická selanka plná hudby, zpěvu a kratochvílí z lepší společnosti. Když pak ve městě vítají německé a italské okupanty, tak to chvílemi vypadá na frašku a kabaret směšných uniforem s lehkými děvami. Nakonec se dostaví válečné drama, jehož nejdrsnějším vyjádřením je scéna zabíjení Srbů, Židů a dalších "nepřátelských živlů" v jedoucím autobuse. Rozhodně to ale není nekompaktní slátanina. Jednotlivé polohy přicházejí postupně a přirozeně s tím, jak se vyvíjí filmový děj. Mám ale také dojem, že kdyby se to místo v Dubrovníku odehrávalo třeba v Záhřebu, tak film bude asi o poznání méně atraktivní. ()
Moc působivý film, ač z války, tak bez války, zato hodně o tom, proč byla válka o padesát let později, po téhle válce. Vědom si své značné nekorektnosti a vyzbrojen značnou nedůvěrou k oficiálním výpotkům upravené historie bosenské války, prohlašuji - Chorváti si zasloužili pořádnou nakládačku od Srbů, padesát let po událostech ve filmu. ()
Tento film ma mal doviesť k ,,Ustašovcom" a chcel som sa dozvedieť o nich viac... Netuším, prečo je to to na csfd celé červené... Nedá sa na to pozerať... Iba á 5 minút s elektrošokmi, inak zaspíte... 1* ani neviem za čo... a vlastne... ani nie... ()
Chorvati se neztratí! Pro našince nemá děj příliš velkou šťávu. Samozřejmě kromě vychýrených scén. Síla snímku ale tkví v jeho podstatě, kterou dokáží plně docenit jen ti, co v dané lokalitě žili nebo žijí a mají sociálně-historické povědomí. Pokud by někomu to co se děje ve filmu s lidmi, připomínalo to, co se v současnosti děje na východě, je to samozřejmě podobnost čistě náhodná. Čtyři hvězdy. Vzhledem k autorství a osobnosti autora samozřejmě přídavek. ()
Přiběh tří přátel, které rozdělí válka.Idilicke obrazy v kontrastu s hrůznýmy obrazy masakru. ()
Fašouni prý zírali čeho všeho jsou Ustašovci schopni, hodně drsné scény z autobusu, přepravující Židy a Srby do pracovního tábora, to jen dokazuje. Hodně syrový film ukazuje hrůzy čtyřicátých let minulého století v Evropě a také to, jak italští fašisti dokázali využívat ve svůj prospěch rozpory mezi Srby a Chorvaty. ()
Skvělý snímek studenta pražské FAMU chladně popisující okupaci chorvatského Dubrovníku během 2. světové války. Největší zvěrstva na sobě často páchali bývalí sousedi a kamarádi, neboť okupace umožnila nástup k moci kdejaké lůze, nulám, závistivcům a sadistům. Jistě nejen v Chorvatsku... ()
Proti gustu...ovšem tohle je naprosto mimo mou osobu. Proč někdo točí takové scény jako je ta v autobuse? K čemu to je dobré? Ukázat na zvrhlost lidí, kteří také spatří světlo světa a jakmile dostanou do ruky moc, tak ukáží, že nejsou lidmi, ale pouhým nepotřebným odpadem, nebo proč? Takové hrůzy se dají načíst v knihách, není potřeba je zobrazovat, je to nechutné, zvrhlé a pochybuji o duševním zdraví režiséra. Třeba v tom nevidím, co jiní ano, ale za mě ten film neměl spatřit světlo světa. ()
Okolo Dubrovníku budu raději jezdit svým autem a ne autobusem ... ()
Tenhle film mi zůstal v hlavě a hodně mi emocionálně vysvětlil. Prázdné město při příjezdu Němců a plné ulice při nepovedeném pochodu italské armády v Dubrovníku mi zůstanou v hlavě. Rozhodně tohle stojí za vidění i v roce 2022.. ()