Réžia:
Orson WellesKamera:
Gregg TolandHudba:
Bernard HerrmannHrajú:
Orson Welles, Joseph Cotten, Dorothy Comingore, Agnes Moorehead, Ruth Warrick, Ray Collins, Erskine Sanford, Everett Sloane, Paul Stewart, George Coulouris (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (604)
Legendární drama vyprávějící fiktivní příběh o magnátovi, který měl všechno, ale umíral vykořestěný a jeho poslední slovo bylo prosté: "Rosebud". Ve své době naprosto převratný film, který se stal filmovím milníkem hlavně díky do té doby neobvyklému scénáři a stylu vyprávění. Orson Welles si napsal scénář, zahrál hlavní roli a usedl i na režisérské křeslo. I kdyby nikdy předtím ani po tom ,nenatočil žádný film, stal by se stejně nesmrtelným. Existují filmy, které se musí vidět, ať už jste filmový maniak či ne, a tohle je jeden z nich...... ()
Snad nejinspirativnější film mnoha filmových režisérů a nejskloňovanější film v zahraničních žebříčcích nejoblíbenějších filmů. Bohužel musím říct, že se rovněž jedná o možná nejnadhodnocovanější film všech dob. Jistě, Orson Welles ve svém mladém věku ukázal nesporný talent, kamera je nadčasová a hudba skvělá. Jenomže postavy jsou tak nesympatické, že je vám jedno, co se s nimi v dalších minutách stane. A děj mi přišel nudný až běda, pouze s hezkými obrázky. Občana Kanea považuji za nejvzorovější ukázku vítězství formy nad obsahem, kterou znám. P.S.: Jinak se připojuji k tomu málu diváků, kteří se v Oscarovém klání tohoto roku přikloní na stranu Johna Forda a jeho Bylo jednou zelené údolí. 60%. ()
V podstatě není co vytknout. Občan Kane je pojem, o kterém se mluví snad v každé filmové přednášce nebo se o něm básní v každé filmové diskuzi. Jedná se o film, který svým námětem, ale i zpracováním absolutně předběhl dobu. Sice nechápu, jak Orson Welles mohl v roce 1941 natáčet v Hollywoodu filmy, když se zbytek kluků, třeba i o deset let mladších, chystalo nebo už válčilo na nepřátelské linii tehdejší druhé světové. Nicméně je třeba uznat, že v daný moment byl na správném místě. Pátou hvězdu nedávám z čistě subjektivního pocitu, že ne vždy mě film na svoje léta dokázal udržet v zájmu, což film z tehdejší doby u mě obecně zvládá velice sporadicky... ()
Film o osudech člověka, který, ač pohádkově bohatý, byl vlastně docela chudý. Nádherně nasvícené scény, ani na vteřinu nenudící děj, dokonalé herecké výkony, v čele se samotným mistrem Orsonem Wellesem. V závěru jsem dokonce uronila slzu - částečně kvůli dojemnosti děje, ovšem hlavně kvůli pocitu, že TOHLE JE ONO - jsou to dějiny, je to dokonalost lidského umění,..........nejlepší film všech dob? Já říkám - proč ne? ()
Bylo to velmi dobré, a upřímně si ani zbla nedokáži představit, co to pro obyčejné smrtelníky muselo v den tehdejší premiéry znamenat. Takový nadčasový snímek musel být ve čtyřicátých letech minulého století pro diváky jako pecka mezi oči. Jediné, co mě mrzí je fakt, že si film po celou dobu stopáže ani zdaleka neudržel své dechberoucí tempo. To je totiž v první půlce snímku opravdu úchvatné a při sledování jsem měl pocit, jako bych bez rozmýšlení naskočil do pendolína Praha-Brno. Jenže pak přišla první závada, a nuda se začala protahovat... Nebylo to vyloženě hrozné, ale ta jiskra prvních sedmdesáti minut tam znatelně chyběla. Kolem dokola se Wellesovi povedl bravurní snímek, který by v dnešní době měl shlédnout každý, kdo touží po filmovém vzdělání, závanu staré kinematografie a vyšperkovaném uměleckém kousku. ()
Galéria (86)
Zaujímavosti (141)
- Wellesovi poslúžil Kaneov život ako predloha k navodeniu vizuálnych kontrastov. Najzreteľnejšie je to badať v usporiadaní redakcie denníka Inquirer, kde Kane je na vrchole v roli vydavateľa, a honosného sídla Xanadu, kde sa Kane stiahne po odchode z verejného života a kde umiera. V časoch keď Kane preberá vedenie novín, vytvára priateľskú a hlavne neformálnu atmosféru tým, že si do redakcie nechá doniesť vlastný nábytok. Podhľady zdôrazňujú tenké stĺpy v priestore a celkovo je redakcia jasne osvetlená. Ako čas plynie, kancelária Kanea je zaplnená zbierkami starožitností natoľko, že ich uskladňuje v krabiciach. Xanadu je naopak chladný priestor a nábytok stojí od seba dosť ďaleko. Disponuje vysokými stropmi a postavy sú mnohokrát snímané zozadu alebo zboku čo vytvára škvrnité svetlo uprostred tmy. Zbierky starožitností nie sú okázalo dostupné vo vitrínach, ako by sa dalo čakať, ale v priestranných skladištiach. (Biopler)
- Welles využil rovnaký vzorec strihu pri dvoch situáciách, pri ktorých chcel zdôrazniť Kaneovu honbu za mocou: najprv jeho pokus pri kandidovaní na úrad guvernéra, neskôr pokus Susan (Dorothy Comingore) preraziť ako operná diva. V oboch prípadoch je ústredný bod strihu Kane na zhromaždení, resp. Susan na javisku. Potom nasledujú zábery na vedľajšie postavy ako Leland (Joseph Cotten), Bernstein (Everett Sloane) či Gettys (Ray Collins), resp. učiteľ spevu. Potom sa opäť strihá na Kanea, resp. Susan. Strih má informovať o postavách, ktorých názor je pre Kanea dôležitý. (Biopler)
Reklama