Vstanou noví bojovníci

Oni nevstanou, oni už dávno vstali! Obyčejní kucí a holki z vesnice, v čele s hrdinným Láďou Zápotockým, vyhráli s komunismem v jejich kraji a již brzy s ním vyhrají v celém státě! A za dva roky od vzniku filmu na jejich počest roztančí svět! Ale teď vážně - dřív jsem se vysmíval všem československým agitkám, ale od jisté doby je dělím na dvě skupiny - na ty, které jsou naprosto stupidní a hodně pouze výsměchu a na ty, které jsou naprosto stupidní, hodné výsměchu, ale mají v sobě určitý historický kontext, který je sice agitačně znásilněný, ale dá se, do jisté míry, chápat. Tohle je ten druhý případ, protože dělníci v té době sotva vyžili. Tím pádem dává smysl, proč by byli tak pro a taky proč rok 1948 dopadl jak dopadl. Že se vše tak zvrtne netušil asi nikdo. Takže ano, tohle se, (znovu opakuji) do jisté míry, dá chápat. Jenže Zápotocký si to samozřejmě celé překopal po svém, komunismus vyhrál až pohádkově jednoduše, nebyl to důsledek nepokojů a protestů, protože to by se do hrdinného pojetí statečných komunistů přece nehodilo. Takže to samozřejmě je další propagandistická hovadina plná bezchybných komunistů a dělníků a zákeřného starosty a jeho nohsledů, včetně Trautenberka, akorát kněz chybí, protože do vesnice budoucnosti žádné kostely přece nepatří. A Láďa, který dosahuje až božské úrovně, spasí celý svět. První půlka je neskutečná nuda, která není ani sledem scén, ani výjevy z vesnického života, ale prostě nesourodým ničím, co jsem měl problém zvládnout a v druhé teprve začne ta správná agitka, ale zasmál jsem se u ní jen jednou (scéna, kdy děda, který si neustále chodí pro podporu a starosta ho šikanuje, zjistí, že komunismus z něj udělá čestného občana, nadšeně pro něj hlasuje a do toho začne znít hlasitá epická hudba), jinak to bylo jen, no... prostě idiotské. Přemýšlel jsem, že bych dal slabou druhou  hvězdu za to, že to aspoň nějak filmařsky vypadá, ale solidně zvládnutých scén je tam na to málo, takže radši zůstanu u jedné, protože víc si to opravdu nezaslouží. Ale mám chuť na nějakou další agitku, u které se ze srdce zasměju, takže si možná brzy pustím Botostroj nebo Cestu ke štěstí. 1* (21.11.2023)

Morální schizofrenie ve své době mezi obyvatelstvem oblíbeného komunistického prezidenta Antonína Zápotockého je mezi zasvěcenými pověstná. Muž, který patřil do nejužšího kroužku justičních zločinců padesátých let, si sám pro svou sociálně demokratickou minulost nemohl být jist životem. Týrané svědomí uklidňoval psaním nikoliv nezajímavých próz, jež stylisticky uhlazoval pravidelným kontaktem s řadou československých spisovatelů. Základní osnova románu vznikala ještě za druhé světové války v koncentračním táboře Buchenwald. Ze zhruba pěti vydaných Zápotockého próz je nejméně ideologizována. Přestože režisérem filmu je jedna z největších osobností českého fimu Jiří Weiss, tlak prezidentského autora, scénáře i cenzury nebylo možné překonat. Původní patos je redukován na stalinistickou mytologii a živé postavy na mluvící plakáty. I při těchto mínusech si film uchoval relativně velkou autentičnost a zcela nezanikla ani jeho věrohodnost. Dnes by k jeho shlédnutí bylo nutno uspořádat informativní scénář, aby zejména mladý divák byl s to se v látce i tématu a zpracování tohoto filmového výstupu orientovat. (28.08.2007)

Nie až taký ideologistický blábol ako Rudá hvězda nad Kladnem, ale aj tento komunizačný snímok má toho dosť na rováši. Pravda, prekrútené, čiernobiele a patetické scény sú tu niekedy doplnené realistickejšie pôsobiacimi momentami zo života jednoduchých ľudí a jednotlivé postavy nepôsobia až tak plocho. Dialógy a monológy o robotníckom revolučnom hnutí a vzletných socialstických zajtrajškoch sa však počúvať nedajú. (09.09.2017)

Jiří Weiss je dobrý režisér. Už nás o tom přesvědčil v Uloupené hranici. Nicméně zde jeho talent nic nezmůže, protože celé to vychází z pera Antonína Zápotockého, který nám opět dokazuje, že dokonce už v 10ti letech bojoval za socialismus a že jeho táta byl největší myslitel světa. Zahrané to neni špatně (obvzlášť Smolík hraje docela přesvědčivě), ale mě ten film prostě nijak nezaujal. Pokroucené vykreslení toho, jak se zakládaly dělnické spolky mě fakt nezajímá. Navíc celou dobu jsem čekal na tu známou píseň, která se však dostavila až na konci a to už jsem byl jednou nohou v posteli. Celkově dávám, přes veškerý nezájem se nad tím zamýšlet, 2 hvězdičky, protože mi to příjde tak nějak na úrovni Nástupu a dát tento film s jednou hvězdičkou na úroveň Zítra se bude tančit všude mi příjde kruté. (21.07.2010)

Sledujme film pozorně. Sice komunistická propaganda, pokřivení a zneužití husitů, jenže zde se nemluví o komunistech, ale socanech. To je legitimní strana ve všech demokraciích. Jen komunisti ji rozbili a připojili. Otomar Krejča je velmi dobrý a přesvědčivý, režie nadprůměrná. Pokud toto chcete sledovat bez emocí získaných v mládí v komunismu, je třeba vidět film Stalo se v Turíně. Nejde tam, stejně jako zde o komunisty sápájící se přes gulagy o moc. Jsou to socialisté, toužící po důstojném životě dělnické třídy. (11.07.2018)