Vražda po našem

S Oskarovým hodnocením filmu sice nesouhlasím, ale o jeho "komediálnosti" píše velmi trefně. Věru, nejkomediálnějším prvkem na něm je právě označení "komedie" - ale přesto (nebo právě proto) mě překvapuje celkově nízké hodnocení tohoto výtečného filmu. Každopádně, já jsem se bavil náramně. Především: Jedna z životních kreací Rudolfa Hrušínského. Podává svého antihrdinu tak přesvědčivě, že nemám problém se s ním stotožnit (jeden můj kolega naopak pochválil Hrušínského přesvědčivost slovy "že bych mu dal i pětikorunu"). Ponurá nálada stupňující napětí na pozadí prázdné všednosti, nasáklá ovšem komickými momenty - mimořádně zdařilé. Subjektivní, vnitřně přesvědčivý pohled malého človíčka, který je si vědom své malosti a touží po "lepším" - mimořádně zdařilé. Bláznivý závěr "všechno špatně, zpátky, tohle jsem nechtěl!" - unikátní. Konečné "řešení" je tak ztřeštěné, že je až pravdivé. Skvělá kamera, skvělí herci, skvělé všechno. snad jen ta skutečnost, že spolu manželé na její přání nespali, je poněkud přitažená za vlasy. Ale když to vezmeme jako podobenství (někdo má a někdo nemá)... (04.03.2011)

Tragikomedie s nádherně černohumornou scénou pohřbu je celá postavena na výkonu Rudolfa Hrušínského. Ostatní mu dělají stafáž, kdyby byli z kartonu, moc by se nepřihodilo. I ten Voska je zde téměř neviditelný, dokonce ani Menšík nedokázal blbnout. K tomu všemu zní hravá! Liškova hudba. Kdyby Hrušínský před kamerou neosiřel, možná bych měla krapítek větší zážitek. (18.11.2013)

To bylo asi takhle. Celou dobu jsem říkal, dobrý, dobrý, dobrý, áááá a teď už je to špatný a pak byl konec. Jinak to musí nasrat mít ženu a spát na lehátku. Maximální možný styk s ní byl ten, že mu šmidlala ze své postele rukou po držce. Ono vůbec jak si nechávala dát pusu jenom na tvář. Květuška Fialová nám toho Rudlu pěkně zařízla, to už i já s malarkeyem mám dúvěrnější vztah než měli tihle dva. Film je víceměně postaven na vynikajícím výkonu Rudolfa Hrušinskýho a "ťuťuňuňu" kukuč Květy Fialové. S tím, že Menšík s Voskou ve vedlejších rolí rozhodně nic neposrali. (27.02.2010)

České filmy z 60. let jsou velmi originální a snaží zkoušet nové a nové věci. Tlouštík Hrušínský nemá nic, jen práci. Ani si nepovzdechne a najednou má nádhernou manželku. Jak se to stalo ? Proč si vybrala jeho ? Ani s ním nespí, protože mají platonický vztah. Jeho to ale mrzí a zjistí, že on je jen zástěrka pro jiného milence. Plánuje si tedy jak se zachová, ale nikdy to nedopadne podle jeho představ a nechá přetočit film zpět a rozhoduje se od toho bodu znovu. Až nakonec najde svoje gule a stane se šéfem situace. Hrušínský perlí , ale nejlepší je v obrovském plášti v kombinaci s rádiovkou. Vypadá jako naprostý debil :-) Tohle je svým způsobem Butterfly Effect o několik desítek let dříve. (21.09.2010)

Vzpomínám si, jak jsem v časopise Kino z roku 1966 četl reportáž o tomto filmu, nazvanou "Jiří Weiss se začal smát". Slavný tvůrce v něm zvěstoval světu, že mu spadly šupiny z očí a lituje, že všechny své předešlé filmy nenatočil jako komedie. Vraždou po našem to doufal napravit. Mno... Kdybych nevěděl, že režisér tento nevídaně skličující film považoval za rozjuchanou veselici, vůbec by mě to nenapadlo. Myslel bych si, že chtěl natočit tíživou psychostudii lidské osamělosti s prvky horroru. A předstírejme, že si to i myslím, jinak bych volil mnohem horší hodnocení než 60% (10.04.2007)