Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Volná adaptace stejnojmenného románu Jarmily Glazarové, realizovaná režisérem Jiřím Weissem, zachycuje nerovné manželství dvou povahově protichůdných lidí, starší, citově prázdné ženy a jejího mladšího manžela, milovníka přírody, umění a krásy. Jako třetí, rozhodující činitel, vniká mezi tyto dva lidi mladičká schovanka Jana, která hluboce přilne k otčímovi. Také on k ní chová jiné city než jen otcovské. Prokletí maloměstského domu však nedovedou překonat.

Režisér Jiří Weiss dokázal nejen sugestivně vylíčit dusné a nelaskavé prostředí, ale především velmi pečlivě vybral herecké představitele tohoto zvláštního trojúhelníku. Křehká krása Jany Brejchové, strhující herecká kreace Jiřiny Šejbalové a rovněž skvělý výkon Miroslava Doležala zaujaly diváky i kritiky hned při premiéře v prosinci 1957. Film získal na MFF v Benátkách 1958 cenu FIPRESCI. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Ukážka z filmu

Recenzie (122)

LeoH 

všetky recenzie používateľa

Skoro jsem chtěl napsat „přehrávající Šejbalová, nedohrávající Doležal s Brejchovou“, ale tak to úplně není, Šejbalka je tu vážně dobrá, jenom je to její megerství od samého začátku režijně tak vyšponované, zbylé dvě hlavní postavy tak potlačené a karty tím celou dobu tak jasně rozdané, že vlastně není kam stavět nějaké větší dramatické oblouky a film tak sice má svoje mrazivé chvilky, ale celkově podle mě zdaleka nenaplňuje potenciál předlohy ani scénáře. Mluvit pak o psychologickém díle světové úrovně, v roce Sedmé pečeti, Lesních jahod, Cabiriiných nocí a dalších, to mi přijde trochu úsměvné. ()

k212 

všetky recenzie používateľa

Právě ona černobílá dělá z filmu syrovější materiál než je kniha. A samozřejmně také herecké výkony, obzvláště tetička Klára Jiřiny Šejbalové, ta nemá "chybu" . Tedy to ztvárnění ne ta postava, neboť její psychopatické (či první senilní nebo dementní) výstřelky ničící všechny kolem jistě chybné jsou. Závěrečná katarze, byť trochu nepřesvědčivá, dává celkem lidský smysl. ()

Reklama

freddy 

všetky recenzie používateľa

Když se mladé krásné děvče dostane z kláštera do vážené rodiny místního starosty na vychování, je určitě vděčné za možnosti, kterých se jí díky tomu dostane. Jenže jak už to tak někdy bývá, láska mezi otčímem a mladou schovankou může vyklíčit kdykoliv. Mladá a krásná Jana Brejchová je úplně jasným protipólem své tetičky v podání naprosto přesné Jiřiny Šejbalové, která až příliš lpí na svém postavení a svého manžela skoro až dusí svou péčí a závislostí na něm a na životním stylu, jenž jí pozice jeho manželky zajišťuje. A tak není otázkou zda, ale kdy a jak dojde k vyvrcholení tohoto dusivě nepříjemného trojúhelníku. Film nabídl hlavním představitelům výrazné herecké příležitosti a ti jich beze zbytku využili. Tohle byla vážně krásná atmosférická záležitost, která mě výrazně potěšila. [10. Noir Film Festival 2022] ()

Karlos80 

všetky recenzie používateľa

Parádní komorní drama působící na diváka velice úzkostlivým a depresivním dojmem. Celé je to ponuré a, dá se říct, v dusné atmosféře strachu. Filmu jednoznačně dominovala Jiřina Šejbalová v hl. roli tety Kláry, panovačné, zlé a egoistické maloměšťačky, neschopné opravdové lásky, nemocné, zklamané a opuštěné ženy, která má až úzkostlivý strach ze stáří a z následné smrti. Ve druhé hl. roli se nám předvedla mladičká Jana Brejchová jako naivní schovanka Jana (která se zavčas dokáže vzbouřit), ukázala, že má skutečně pro herectví potřebné vlohy a talent. Sám režisér Weiss byl, dá s říct, i jejím objevitelem. Třetí hl. roli odehrál Miroslav Doležal, byla to opět jedna z jeho "nej" rolí a zároveň i z těch větších, divák ho zná především z Husitské trilogie, ale zde se do podvědomí diváka vryje daleko víc. Ke konci komentáře bych snad ještě ocenil výkon věčné přihrávačky Loly Skrbkové v roli služebné Pertonily. Její, jestli se to tak dá říct, pomstychtivost, škodolibostv, smích, mluva byly také velmi povedené herecké kreace...No a nakonec to byla i Srnkova povedená hudba, která byla opravdu pečlivě zvolena a hodila se...Významný film s výrazným mezinárodním úspěchem od významného režiséra vymykající se běžné filmové koncepci 50 let.. ()

PetrPan 

všetky recenzie používateľa

Komorní drama o nerovném milostném trojúhelníku, z něhož však jako osamělá sopka ční zlá, despotická a odporná Klára v podání Jiřiny Šejbalové. Ve vlastních soudech jsem však opatrnější a říkám si, kdo byl horší, zda politováníhodná a vlastně nešťastná ženština, jíž však zřejmě nebylo pomoci nebo její pokrytecký a zbabělý manžílek bez kouska cti? Na to nechť si pochopitelně odpoví každý sám. Z hlediska filmového vyprávění příběhu jsem však měl trochu problém s  křehotinkou Brejchovou. Uvěřit téhle pastelkové naivitě a la Nastěnka se mi prostě nedaří, znám je totiž jen z filmu, literatury nebo dětských obrázků. Její konečná proměna v  uvědomělou mladou dívku byla sice jistým zadostučiněním a řekněme spravedlivou katarzí, nicméně osobně bych více docenil  šokující tanec na hrobě. Ovšem to bych zřejmě přepisoval i předlohu Jarmily Glazarové. A tak si z Vlčí jámy odnáším zejména  vzpomínku na mezeru mezi zuby Kláry v noční košili s odhaleným dekoltem, jak mi trhá chloupeček z obočí...  Brrrr ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (16)

  • Scéna s poletující můrou narážející do petrolejové lampy byla natočena tím způsobem, že mrtvou můru přivázali na nit a ťukali s ní do skla lampy. (raininface)
  • Jana Brejchová (Jana) byla v době natáčení zaměstnaná v Laktosu jako sekretářka, pro nedostatek času dala během filmu výpověď. (Zdroj: kniha Lásky mé já stůňu - M.Remešová). (M.B)
  • Podle Jiřího Stivína, který v té době pracoval na Barrandově, požadoval americký distributor rok po premiéře dotočení několika odvážnějších scén. Mělo jít například o záběr na Janu Brejchovou v průsvitné noční košili. (Přemek)

Súvisiace novinky

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

26.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (viac)

Reklama

Reklama