Romeo, Julie a tma

212. Po všech stránkách excelentní, naprosto dech beroucí, niterně bolestné, lidské drama, myslím, že je v české kinematografii opravdu jen velmi málo tvorby s tímto dílem jakkoliv porovnatelné, snad jen, rovněž vynikající film Vyšší princip, jen tato dvě díla z temného období Protektorátu mohou poskytnout divákovi opravdu věrohodnou ukázku společenských poměrů a jednotlivých lidských postojů v dusivé atmosféře obav a strachu z každodenních existenčních hrozeb, včetně smrtelného ohrožení života, dílo považuji zpracováním za zřejmě nepřekonatelné, už jen tím, že nejen samotní herci tu dobu, pro nás současníky nepředstavitelnou, prožili a jejich, i když rozdílné osobní zkušenosti, se do nich natrvalo vepsaly, pokusme se tedy alespoň vžít do tehdejší tíživé situace, jak bychom se asi zachovali v dílčích událostech děje my sami, možné osobní přístupy jsou v jednání jednotlivých postav velmi věrohodně ztvárněny, stačí se zamyslet, příběh důvodů k zamyšlení nabízí opravdu množství a jejich vážnost není rozhodně zanedbatelná, řada postojů najde určitě svoji morální paralelu i v současnosti. (05.09.2014)

Solidní válečná romance, výborně obsazená zvláště ve vedlejších rolích (Smolík, Bohdanová, Šejbalová), s občas ne úplně smysluplným chováním ústřední dvojice (snad za to mohla ta láska :-) ), všudypřítomným dusnem, kvalitním zvukem (nepříjemný ptačí zpěv), malou úlitbou režimu (tedy, možná filmu nevědomky vyčítám něco, co už třeba bylo v knižní předloze, kterou neznám) a s hodně vypjatým koncem, která si zaslouží silné 4*. (31.07.2011)

Příběh, který chytne za srdce. Knižní předloha i její filmové zpracování v sobě nesou velké poselství - nesouhlas s hrůzami nacismu a strašnému postupu této ideologie vůči židovským obyvatelům. Nebudu porovnávat knižní a filmovou podobu, co je lepší a co horší, myslím, že v tomto případě byl film zpracován výborně podle Otčenáškovy knihy. Když jsem ji kdysi četla, vzpomínám si, že jsem zamáčkla slzu a nechtěla ji dočíst do konce, protože jsem věděla, že to nedopadne dobře. Zkrátka jsem chtěla, aby spolu zůstali napořád. Je to výjimka, když mě něco dojme natolik, abych projevila i příznaky lítosti, ale u tohoto silného příběhu to ani jinak nejde. Uvítala bych tento film v DVD novinové edici. (08.01.2012)

*Ivan Mistrík*Ivan Mistrík*Ivan Mistrík*Ivan Mistrík*... ok je jasné, že mi padol do oka. Pavel s jeho šarmom a tvárou a vlasmi a vyhrnutou košeľou.... hlboký nádych... :)___ Dramatické a predsa správne živé, skutočné. Blondýnkine rozprávanie, ako si spálila chrbát a preto sa už nechcela hrbiť nad matikou, v čase keď vyhlasovali výstrahu o obmedzenom pohybe po tme, matkina úžasne praktická starosť o prežitie a blízku budúcnosť v kontraste s humanistickým zaľúbeným idealistom. Lament miesto vďačnosti mi bol nesympatický. Pavel znáša všetko sám, s nikým sa nedelí. Dedečkove ,,vždyť jsem se tě na nic neptal" pozitívne dojíma. V scéne tanca, s Hankinými rozpustenými vlasmi človek na chvíľku zabúda a nechá sa uniesť na vlne nádeje, do budúcnosti. Nedokončené holenie sa. Krv tuhne v žilách. Na dramatično stačilo často iba tak málo. (12.01.2013)

Romeo, Julie a strach, tak by som to nazval. Aj v takej atmosfére strachu sa dá pomáhať a dokonca aj tancovať a usmievať sa. Len si nemuseli Romeo s Júliou tak dlho vykať, naviac to boli mladí ľudia, takže ma to nejako rušilo. Ak v tom bol nejaký zámer, tak pardôn. Inak by sa za to ani Shakespeare hanbiť nemusel' aj s naivitou hlavných hrdinov, tragikou príbehu a napätím. Zaujímavé sú zvuky filmu, buď je ticho bez hudby, alebo keď sú na scéne fašisti, tak je hluk neskutočný a to najhoršie zlo v dome reprezentuje malý psík svojím nepríjemným štekotom. –––– Dneska je všechno prozatím. –––– Co dneska užijem, to máme. Třeba tu zítra nebudem. (04.09.2014)