Dracula

Já vím, že přelom 20. a 30. let nebyl k filmu, zejména v přechodu na použitelná zvuková zařízení, nikterak přívětivý. Vím, že film je z velké části zápas s technologickým zázemím, realitou a představami, ale omluvte mě, nechci být u něčeho tak vzdálenému tradičnímu zážitku, jako je statický a ve všech směrech nemrtvý Drákula. Je přinejmenším úsměvné sledovat ateliéry připomínající divadelní jeviště, do nichž postavy vchází a odchází bez ohlášení, účelově a naprosto antiklimaticky. Nejpůsobivější jsou pak chvíle, kdy odchod z rámu obrazu, zabírajícího malou část pokoje, znamená automaticky odchod z celé scény. Ano, zvuk z počátku film skutečně zabil, minimálně pro ty méně zkušené (nic proti Browningovy, čistě ateliérová politika Universalu mu asi moc prostoru neposkytovala). (22.02.2013)

Docela zklamání. Dobrý příběh sráží scénáristická stránka s nerozvinutýma postavama, často nevhodně prostříhanýma sekvencema a absence hudební stránky na pomoc k průměrné režii Toda Browninga pro lepší vybudovanou atmosféru v žádném případě nepřichází. Co se týče herectví, oslní akorát Bela Lugosi. I tak se ale jedná o lepší snímek než některé ty dnešní výtvory. Nejlepším upírským filmem nadále zůstává Upír Nosferatu pod režijní taktovkou Friedricha W. Murnaua, který má o dost hustší a hororovější atmosféru s hodně originálním konceptem světla a stínu, na kterém je založený a tím pádem jste do děje přímo vhozeni. To je opravdu hodně kvalitní film, který už nikdy nebude překonán. Nebo snová esence Vampyr - Der Traum des Allan Grey Carla Theodora Dreyera. Dracula Toda Browninga je jen takový odlesk těchto drahokamů. [5,5/10] (Universal) (Čb. /// Produkce: Carl Laemmle Jr. /// Scénář: Garrett Fort podle divadelních her Johna L. Balderstona a Hamiltona Deanea a románu Brama Stokera /// Kamera: Karl Freund /// Nepůvodní hudba: F. Schubert, R. Wagner, P. I. Čajkovskij) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (19.09.2009)

Výrazná mysterióznost Bely Lugosiho napomohla vytvořit z Draculy kultovní záležitost přetrvávající mnoho desítek let. A nutno dodat, že i značnou měrou Toda Browninga, který se nespokojil s pouhým přenesením Stokerovi předlohy, ale vnesl do přitažlivého příběhu nesmazatelnou symboliku. Pochmurnost prostředí se plně ztotožňuje s proměnlivou mimikou Lugosiho obličeje; od dobrosrdečného odevzdání až po úlisný úsměv završený palčivými záblesky uhrančivých očí. Tím se Bela Lugosi zcela oprávněně staví do pozice jednoho z nejlepších představitelů upířího hraběte. „Zemřít, být opravdu mrtev, to musí být nádherné.“ (20.01.2011)

Tenhle "horor" je tak špatný, že zcela po zásluze upoutal pozornost Edwarda D. Wooda, který posléze Draculu Lugosiho obsadil do svých spektáklů. Triková složka je jednoduše otřesná (pouťoví netopýři na provázku patří ještě k tomu lepšímu, nad čím musí divák něvěřícně krouti hlavou), herecké výkony prachbídné (přehrávání, toporné dialogy, Lugosi působí na place jako jednooký mezi slepými) a jediná atmosféra, kterou tento snímek dokáže precizně budovat, je atmosféra nudy. (09.04.2016)

Nosferatu pre mňa znie strašidelnejšie než Dracula, taktiež ten starší film mal perfektnú hudbu a bol strašidelnejší, tu naopak úplne chýbala, čiže podľa tohto by to mal byť skôr prepadák, no film nebol nudný a tiež nemal prehnanú dĺžku. Bol to obyčajný priemerný film, ktorý síce miestami napríklad nasvietením Draculovho oka vyznieval skôr smiešne, no nedá sa povedať, že by niečo pokazil. (22.07.2013)