Réžia:
Tod BrowningKamera:
Karl FreundHrajú:
Bela Lugosi, Helen Chandler, David Manners, Dwight Frye, Edward Van Sloan, Herbert Bunston, Carla Laemmle, Tod Browning, Anita Harder, Cornelia Thaw (viac)Obsahy(1)
Legendární příběh Brama Stokera byl pro filmové plátno zpracován bezpočtukrát, ale žádný snímek se nesetkal s tak velkým ohlasem jako ten první z roku 1931. Na nejtemnějším místě Karpatských hor se tyčí hrad hraběte Draculy a děsí vesničany v přilehlém okolí Transylvánie. Bela Lugosi proslul jako ten nejlepší představitel Draculy všech dob. Spolu se specialistou na horory, režisérem Todem Browningem, výstižně zachytili plíživou atmosféru příběhu, při kterém vám stydne krev v žilách. Dracula zůstává jedním z největších drahokamů v pokladnici světové kinematografie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (227)
Zhlédnuto bezprostředně po dočtení Stokerova stejnojmenného románu. Srovnávat film se Stokerovým textem snad ani nemá cenu, komplikovaný románový děj je zde tak brutálně redukován, že téměř nezůstal kámen na kameni. Můj údiv vyvolalo již to, kdy jsem v úvodu překvapeně zjistil, že se na Draculův hrad nevydal Jonathan Harker, ale Renfield! (A to je ještě změna, kterou považuji za celkem vtipnou zkratku původního děje). Stejně tak asi nemá cenu vysmívat se staromódnímu hereckému projevu celého ansámblu nebo předpotopním trikům (z nichž primát trapnosti pravděpodobně drží všichni ti směšně pískající netopýři, kteří vypadají jako debilní suvenýry z pouti). Co mi ovšem vadilo už notně, byla úmornost, s níž se celý ten film - navzdory své relativně krátké stopáži - nekonečně vleče. O nějakém napětí, nebo nedejbože strašidelné atmosféře, nemůže být ani řeč, celá ta letitá podívaná je spíš místy rozkročena mezi starosvětskou roztomilostí a bezděčnou směšností (místy jsem si skutečně nebyl jistý, zda nesleduji parodii). Proto nemohu jít se svým hodnocením výše - ke konci jsem si vážně už nudou zoufal. To je přece u hororu zásadně špatně. Za sebe nemám problém napsat, že tohle je klasika, která mě obloukem minula. ()
Se Stokerovou knihou to sice nemá společného vůbec nic, avšak stále se jedná o výbornou a hlavně atmosférickou záležitost s perfektním Lugosim v hlavní roli. Za geniální Frankensteinovou nevěstou to maličko zaostává, přesto bych Draculu směle označil za jeden z nejlepších raných hororů studia Universal. ()
Asi nejlepší zpracování knihy B. Stokera. Tento film ani po tolika letech neztratil nic ze své působivosti. Béla Lugosi je opravdu magický. A co všechno dokázali tvůrci filmu jen se stíny a párou, to je opravdu neuvěřitelné. Ne, že bych se bál, ale atmosféru má Dracula strašidelnou. A to já spíš čekal, že se tomu budu smát. Přece jenom 70 let starý horor! ()
Z dnešního hlediska zcela směšné a nezvládnuté, s ohledem na dobu leda průměrné. Pominu, že Lugosi prostě není děsivý - samotná stavba filmu, nulová gradace, trapný střih a naprosto nuzný závěr z toho dělají nekoukatelný mišmaš.Když je v obraze Dracula, stojí kvalita za diskusi - když ne, je to zoufalství. I ty tři hvězdy dávám jen s velkou úctou. Frankenstein nebo i starší Nosferatu jsou zcela jiná liga. ()
Já vím, že přelom 20. a 30. let nebyl k filmu, zejména v přechodu na použitelná zvuková zařízení, nikterak přívětivý. Vím, že film je z velké části zápas s technologickým zázemím, realitou a představami, ale omluvte mě, nechci být u něčeho tak vzdálenému tradičnímu zážitku, jako je statický a ve všech směrech nemrtvý Drákula. Je přinejmenším úsměvné sledovat ateliéry připomínající divadelní jeviště, do nichž postavy vchází a odchází bez ohlášení, účelově a naprosto antiklimaticky. Nejpůsobivější jsou pak chvíle, kdy odchod z rámu obrazu, zabírajícího malou část pokoje, znamená automaticky odchod z celé scény. Ano, zvuk z počátku film skutečně zabil, minimálně pro ty méně zkušené (nic proti Browningovy, čistě ateliérová politika Universalu mu asi moc prostoru neposkytovala). ()
Galéria (77)
Zaujímavosti (64)
- David Manners, který hrál Johna Harkera, nikdy film neviděl, přestože zemřel 67 let po jeho uvedení do kin ve věku 97 let. (Kulmon)
- 30. septembra 1997 vydala americká pošta päť poštových známok oslavujúc slávne filmy príšer. Bela Lugosi ako Dracula, Lon Chaney ako Fantóm opery (1925), Lon Chaney Jr. ako Vlkodlak (1941) a Boris Karloff na dvoch známkach ako Múmia (1932) a Frankenstein (1931). (Raccoon.city)
- Velké a nákladné kulisy postavené pro scény odehrávající se na zámku v Transylvánii a opatství v Carfaxu zůstaly postavené i po skončení natáčení a byly využity v mnoha dalších filmech. (liquido26)
Reklama