Night Stalker: Hon na sériového vraha

Miestami veľmi nezáživné, niekedy zdĺhavé, inokedy urýchlené, často plné zbytočnej vaty, občas nudné, bez hlbšej psychoanalýzy a s nezaujímavými rečami dvoch hlavných vyšetrovateľov, ale taktiež aj silné, podmanivé, nepríjemné a znepokojujúce. V porovnaní s inými dokumentárnymi sériami Night Stalker nijak zvlášť nevyčnieva, naopak skôr zanecháva priemerný dojem, avšak štúdia psychopatov a sériových vrahov sú natoľko zaujímavé, že je nutnosť vidieť každý podobný dokument. Takže aj keď v určitých ohľadoch táto dokumentárna séria prehráva a nefunguje, daná problematika je až tak závažne dôležitá a silná, že tomu vlastne nemôžem nič vytknúť. Plus, niekedy je pre mňa naozaj fascinujúce zachytávať pseudofilozofické myšlienky od niekoho, kto samo o sebe ani nepremýšľa, čo sa skvele zrkadlí aj na jeho správaní a aktoch (hrdý satanista a pritom ani nevie čoby len nakresliť obrátený pentagram). Richard Ramirez a jemu podobní ľudia sú skrátka zaujímaví a preto si zakaždým veľmi cením, keď sa ich niekto pokúsi zdokumentovať. (17.02.2021)

Richard Ramirez je jedním z nejzajímavějších sériových vrahů konce 20. století, ovšem tento dokument je hodně nemastný neslaný a to je škoda, protože spousta dokumentů z Nettflixu na téma sériových vrahů je celkem dobrá. Celé 4 díly jsou jaksi jen o výpovědích přeživších jeho útoků a dost povrchních informací vyšetřování dvou detektivů - mohlo se jít víc do hloubky a vlastně se nedozvíme nic ze života a pohnutkách Night Stalkera, ten je v tomto dokumentu jaksi jen druhé housle (ok, chápu, chtěli to udělat jako poctu rodinám jeho obětí a ne jako modlu vraha). V konečném výsledku můžu asi spíš doporučit sérii American Horror Story 1984, kde je Night Stalker (v podání skvělého Zacha Villy) jednou z hlavních postav a je to mnohem zajímavější ztvárnění jeho života (s mírnou nadsázkou), než tento dokument. (27.01.2021)

Děsivá série vražd vyprávěná především z pohledů vyšetřujících detektivu. Když si uvědomíte tu škálu všech zločinů spáchanou jedním člověkem, vyrazí vám to dech. Dokument však nezvládá prodat dostatečné informace. Jednotlivé případy vždy jen prosviští, nemáte šanci se v nich pořádně orientovat. Chtělo to hlubší propojenost a citlivější dramaturgii. Poslední díl je též velké zklamání. V minutě vám vlastně představí vraha a zbytek se řeší soud a věci okolo něho. To nejdůležitější tady není. Jeho výslech, reakce na jeho výpověď. Kvůli tomu vám ve finále zůstane jen pocit, že potenciál této látky nebyl ani zdaleka vyčerpaný. (30.07.2022)

Dokument, ktorý som videl a nemám potrebu sa k nemu nikdy v živote vrátiť. Tento dokument nebol pre mňa úplne ľahký na sledovanie. Zisťujem, že dakedy mám menší problém s hororomi než s takýmito true stories. Tiller Russell odviedol výbornú prácu. Mystifikuje. Vytvára náš vzťah k obetiam a dáva veľa vecí do súvislostí. Ukazuje možno viac, ako by sa patrilo, ale nikdy to nie je úplne explicitné a cez čiaru. Na konci zostáva nepríjemný pocit aj akýsi smútok. Nepríjemný pocit, že toto sa stalo. A že ten strach, ktorý z toho šiel, paralyzoval krajinu a ľudí. A smútok z toho, že pri tom všetkom prišlo o život veľa ľudí. Milých ľudí. Nevinných. Tá miera zraniteľnosti a odvahy. Zvrátenosti a morálnej čistoty je v neustálom kontraste. Po celú dobu troch hodín. Na chvíľu budem musieť pozerať niečo ľahšie. O triedu lepšie ako Yorkshirský Ripper. (25.01.2021)

Mexickej policajt Gil měl mimořádnou schopnost vyvolat svým vyprávěním silné emoce, ale jinak jsem opět sledoval dokument o tragické práci policie. A kdyby se Ramirez nechlubil svým vražděním bezdomovcům, tak by ho chytali ještě dnes. Míra anonymity a nevšímavosti musí být v L.A. neskutečná, když si ho za 5 měsíců nikdo pořádně nevšiml. Pokud by takhle vraždil na vesnicích jižní Moravy, měli by jeho identikit ještě ten den. I s typem auta a poznávací značkou. Pokud by tedy ty uřezané hlavy policajti neoznačili za přirozená úmrtí. Že, paní Stodolová... (20.01.2021)