Sedmnáct zastavení jara
Sjemnadcať mgnovenij vesny
Seventeen Moments of Spring
Obsahy(1)
Otto von Stierlitz je hlavní hrdina ruské románové série Juliana Semjonova Sedmnáct zastavení jara. První kniha vyšla v roce 1970), a stejnojmenný televizní seriál, byl natočen v roce 1973. SS-Standartenführer Otto von Stierlitz byl ve skutečnosti plukovník Maxim Isajev, tajný agent KGB, který před infiltrováním SS Sicherheitsdienst operoval v Paříži a v Šanghaji. Podobně jako v románech Iana Fleminga o Jamesi Bondovi byly knihy inspirovány skutečnými událostmi. Stierlitz v nich například potlačil fiktivní Churchillův plán uzavřít mír s nacistickým Německem a zaútočit na Sovětský svaz. Také po svém návratu do Ruska byl Stierlitz/Isajev zatčen sympatizanty Beriji a před gulagem jej zachránila Stalinova smrt. Protože knihy poskytovaly poměrně přesný náhled na KGB a její operační metody, vyskytly se spekulace, že Semjonov sám byl agentem KGB. Dílo poprvé publikováno v době, kdy se sovětský režim pokoušel obnovit reputaci KGB, která značně utrpěla rolí vykonavatele Stalinových excesů. Má se za to, že popularita Stierlitze vnímání KGB v Rusku pomohla. Stierlitz/Isajev byl považován za ideálního agenta. Narodil se ve středu Rusi a byl to renesanční člověk, schopný dokončit všechny mise, ale současně znalý i kultury a umění. Mluvil všemi evropskými jazyky vyjma irštiny a albánštiny. Nedával přednost násilí – má se za to, že ve své padesátileté kariéře agenta zabil pouze jednou. Podobně jako James Bond měl svůj oblíbený nápoj, kterým byl koňak. Jezdil automobilem značky Horch a na rozdíl od svého západního protějšku neměl slabost pro ženy. Na svých cestách Evropou se Stierlitzovi stýskalo po rodném Rusku a často snil o návratu. Vypravěčem v ruské verzi TV seriálu "Sedmnáct zastavení jara" byl herec Kopeljan. Jeho úkolem bylo divákům se sníženou chápavostí objasňovat Stierlitzovy hluboké psychologické úvahy a vychytralé intriky. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (71)
Skoro geniální seriál o sovětském agentovi v týlu SS. Pro vychutnání si špičkového herectví nutno vidět v originále a nejlépe znát i jazyk. Jediný problém toho seriálu je, že jednotlivé epizodky jsou mnohem zajímavější a silnější, než celý příběh o jednání nacistů se západem. Dnes je to sice také velmi aktuální, že se západ paktuje s nacisty proti Rusku, ale ve filmu je to ke konci už trochu nudné. Scéna ve vlaku je geniální. Povětšinou špičková konverzačka se sem a tam lehkou dávkou naivity. ()
Mna tento serial skor pomalicky zabijal, akoby som to mal sledovat v napati. Bolo to nejake nudne a nie nie pohnut sa zo zacarovaneho kruhu dalej. Len jedna cast bola dobra a to konkretne ta, kde ta zena utekala prec s jednym Nemcom a toho nakoniec aj tak zabili. Len tato cast bola k svetu a ostatne ma nudili, ako som uz pisal vyssie. Podla mna je tento serial az moc precenovany a neviem preco dostal az take vysoke hodnotenie. ()
Jo, proste Otto Von Stierlitz rozhodne patri do vseobecneho rozhladu, bez debaty. Je to aj akysi sovietsky pokus odpovedat na Jamesa Bonda a bondovky. Podla knih Juliana Semjonovovovova sa ulohy Stierlitza zhostil Vjaceslav Tichonov /Bondarcukova Vojna a Mir seria/ , ba dokonca mal po vzore 007-ky aj svoj oblubeny napoj. Len sa rychlo nepamatam, co to bolo, ale nieco z tejto trojice : kofola, konak alebo dzus s vodkou. Uz neviem presne, je toho fakt vela a vsetko sa neda pamatat. 80 % ()
Nejslavnější ruský seriál, velmi inteligentní špionážní intriky v intrikách. Skvělé je fundované vykreslení charakterů reálných postav bez toho, že by měl člověk dojem, že do něj někdo horem dolem rve historii. Fascinuje drobnokresba velmi schopných mužů, kteří měli v rukou říši, že to prostě nejsou karikované ploché figurky, se kterými se vypořádává übergeroj jako ve střílečce Wolffenstein... Také neúprosně logické diskuse například o svědomí z teologického úhlu pohledu kněze a další těžká témata. Dílko velmi zdvihlo morální kredit KGB, o čemž by mohl vyprávět i soudruh Putin, pro nějž je Tichonovova postava vyloženě alter ego... P.S. má nejdražší dostala z typicky ruské zadumanosti s romantickou hudbou a divokými husami na obloze atd. záchvat smíchu, ale já mám tyhle velmi dlouhé scény, kdy se buduje atmosféra, na sovětské tvorbě upřímně rád, bez žertů. ()
Vedle moderních dynamicky natočených seriálů by dnes Sedmnáct zastavení jara působilo značně omšele, nicméně je to jeden z nemnoha sovětských televizních pořadů, který by i dnes snesl přísnější měřítko a mohl být odvysílán. Nejslavnější role známého herce Vjačeslava Tichonova, kterou se natrvalo zapsal do paměti diváků. Vedle něj se ale v menších rolích objevily další slavné hvězdy - např. roli Isajevova šéfa Schellenberga si střihl proslulý Oleg Tabakov. Seriál má pomalé tempo, střílí se v něm minimálně a milovník akce by se mu měl velkým obloukem vyhnout. Slušná je naopak kvalita dialogů a atmosféra příběhu. Seriál se stal v Sovětském svazu kultem a ještě dnes existují webové stránky jeho fanoušků, kde koluje bezpočet vtipů o legendárním rozvědčíkovi: "Lavrentiji, děti máš?" - "Ano, soudruhu Staline",odpoví Berija. - "A co Isajev?" - "Nemá." - "To je špatně, musíme udělat."Celkové hodnocení s ohledem na nostalgii 70%. ()
Galéria (68)
Fotka © Gorky Film Studios
Zaujímavosti (23)
- Většina důstojníků Gestapa nosí černé uniformy, které se ale reálně přestaly používat ještě před druhou světovou válkou. (gjjm)
- Jediný z nacistických pohlavárů, jehož vzhled a životopis se výrazněji odchyluje od skutečnosti, je SS-Gruppenführer Heinrich Müller. Filmaři totiž neměli ani jeho fotografii, ani žádné informace o něm. Müller se proto na jednom místě seriálu zmiňuje o tom, že je o deset let starší než Stierlitz, přestože jak skutečný Müller, tak i fiktivní Stierlitz se narodili v roce 1900. (gjjm)
- V německém dabingu daboval Stierlitze Otto Mellies, který v ruské versi hraje vojáka Helmutha. (gjjm)
Reklama