Šťastnou cestu

Sice je Vávrova Šťastná cesta výkřikem moderny pozdního Protektorátu, ale ejhle, děj zpracovává dopady krize a datuje příběh do roku 1932. Takže si lehce odkašlávám a v druhém plánu si můžu poměrně pravidelně užívat herecké koncerty Mandlové, Štěpničkové a Vítové, Korbeláře, Kohouta, Hradiláka a Kreuzmanna. Se Šťastnou cestou jsem si prožila mnohá okouzlení, nejprve jsem film viděla na Festivalu Nataši Gollové (ačkoli právě ona tady vytváří jednu z nejšílenějších kreací své kariéry), pak jsem si ještě za pět minut dvanáct pořizovala VHS, po dlouhých letech přišlo i DVD a další kino projekce, které ale například v rámci cyklu To je Lucernafilm! v dubnu 2013 nestáli ani za řeč. Poněkud lepší projekce proběhla v rámci akci akce Sto let kina Lucerna v roce 2009. Je půvabné, jak kolorit kolem NFA buduje stejnou antidramaturgii jako stejným koloritem opovrhované televizní strategie - čili stejně jde tam i tam opět jen o trojhvězdí nesmrtelných. (15.02.2009)

Nejlepší část je ta, v níž Nataša Gollová řekne hlášku (ježíšmarjá, to je fešák!) A to je z celého filmu asi nejzapamatovatelnější věc. Ostatně Gollová pro mě také byla fešanda ve smyslu ženskosti. Za zmínku stojí herec velkého kalibru Korbelář, který v sobě měl něco, co z našeho filmu téměř vymizelo. Nezaměnitelný šarm. Film je sice napěchován řadou dobrých herců, ale četnost z toho klenot nedělá. (30.09.2016)

Film jako takový možná nedosahuje kvality pěti *, ale mě osobně se velmi doktknul a zapůsobil na mě. Mám na mysli především excelentní herecký výkon Adiny Mandlové, který mě tenkrát, když jsem film viděl, velmi překvapil. Levicově zaměřený Vávra natočil nadprůměrný film ve srovnání s ostatní tvorbou roku 1943. Laťka nebyla toho roku nastavena příliš vysoko ve srovnání s okolními léty okupace a tak tento film považuji za vrchol roku 1943 společně s filmem Tanečnice. (06.03.2006)

Mimořádné Vávrovo dílo je zajímavé svou rozkročeností mezi kritickým filmem třicátých let a počátky italského  neorealismu. Je k neuvěření, že uprostřed druhé světové války mohl vzniknout film dokonale postihující kapitalismus své doby v jeho vrcholech i propastech. Vše dokresluje vynikající herecké obsazení, které předchází kinematografii třetí Československé republiky. Někde v pozadí je cítit ochrannou ruku Miloše Havla. (26.05.2021)

Typický protektorátny film, v ktorom nepresvedčivý príbeh zachraňuje trio slávnych herečiek tej doby doplnené Otomarom Korbelářom. Prvorepublikové klišé už Vávra stáča smerom doľava, až mi táto moralitka v niektorých momentoch pripomenula Pytlákovou schovanku. Herečky hrajú svoje obvyklé úlohy, v ktorých im to najviac svedčí. Prekvapujúce na tú dobu bolo iba odhaľovanie Adiny Mandlovej. Napriek nepochopiteľne vysokému hodnoteniu na ČSFD si myslím, že tento film nemusel byť nakrútený a diváci by o nič neprišli. (07.07.2013)