Réžia:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Karel Höger, Florence Marly, František Smolík, Nataša Tanská, Miroslav Homola, Jaroslav Průcha, Jiří Plachý st., Eduard Linkers, Bedřich Vrbský (viac)Obsahy(1)
Čapkova předloha se v těsně poválečném kontextu dočkala zřetelné aktualizace: mimořádně ničivá třaskavina v rukou válečných štváčů, které zajímají jen zisk, se může snadno stát osudnou rozbuškou, ohrožující celý svět. Režisér Otakar Vávra soustředí pozornost na horečnaté představy vyčerpaného a navíc zraněného protagonisty inženýra Prokopa, jenž se ze všech sil snažil zabránit zneužití svého vynálezu. I když po vypravěčské stránce (snově stylizované sekvence, které přibližují hrdinovo narušené vnímání, prozrazují inspiraci ponurým francouzským poetismem) film přece jen zestárnul, jeho výpověď si dodnes uchovává svou naléhavost.
Román Karla Čapka Krakatit zfilmoval Otakar Vávra již záhy po druhé světové válce a pojal jej jako horečnatě expresivní varování před jadernou zkázou. V roce 1980 se k tomuto dílu vrátil znovu, tentokrát však zdůraznil násilnou aktualizaci výchozího textu ve smyslu zákeřných imperialistických piklů. Hlavní hrdina vědec Prokop se ocitá ve smrtelném ohrožení, když chce zabránit zneužití svého epochálního vynálezu třaskaviny Krakatit dvěmi skupinami lidí, kteří s její pomocí chtějí ovládnout svět. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (246)
Velmi "české". Musím říct, že Čapkův román pravděpodobně nešel zpracovat lépe a Otakaru Vávrovi se daří zachytit vše včetně atmosféry a bezchybnosti postav. S čistým svědomím však nemohu dát 5*, protože mi přijde, že si to snímek nezaslouží a že nezanechal ve mě ten správný pocit. Ohledně konce, který i v knize je jaksi "vnucený" se raději nebudu vyjadřovat. ()
Velmi kvalitní film, který se zabívá zneužitím vědy pro vojenské účely, který ukazuje lidi, kteří lační po moci. Vše se odehrává ve snu inženýra Prokopa (dobrý Karel Höger), který v nemosnici bojuje o život. Film je obžalobou systému, který dotlačí lidi tam, kam potřebuje. Protože každý systém, který je založen na výhrůžkách a trestu jednou musí zákonitě skončit a jedinou cestou (ale kdo ví jestli někdy proveditelnou) je vzdělání a osvěta, jak říká doktor Tomeš (František Smolík). Prokop je ve svém snu hnán za svým snem, záhadnou dívkou (Vlasta Fabiánová), ale do cesty se mu nejdříve staví doktorova mladá dcerka Ančí (mladicky půvabná Nataša Tanská) a později vznešená princezna Wilhelmina Hagen (Florence Marly), která je ochotna se mu oddat pro získání moci, kterou může stvořit. Každá z nich ho přitahuje. Ale nejdříve musí překonat sám sebe a svoje démony Carsona (skvělý Eduard Linkers) a D'Hemona (Jiří Plachý), kteří ho šikovně postrkují tam kam mají, k nadvládě nad světem. Ale ta touha je v Prokopovi samotném, až na konci dochází ke zjištění, že věda nemusí sloužit jen k výbuchům a destrukcím, ale že má sloužit k lepšímu životu lidí. Zajímavé je porovnání aristokratických představitelů k mrtvým překonaným mumiím, které k životu přivádí jen síla moci, krásné je vyobrazení hamounství a mocechtivosti skupinky těch vyvolených a přirovnání řečníka (František Vnouček) k nacistům. Je to velmi pozoruhodný film se zajímavou myšlenkou potřeby změny vnímání světa a lidí, kteří jsou stále zneužíváni úzkou skupinou mocných ve svůj prospěch. ()
Tak pro samotný závěr filmu by bylo 5* málo. Něco tak emotivního jsem dlouho nezažil. Bohužel ta střední část filmu je příliš roztahaná a stále o tom samém. Nevím, jak je na tom kniha, protože ta mé pozornosti zatím úspěšně unikala. Snová atmosféra filmu je naprosto úžasná a dokonale temná. Karel Höger i ostatní naprosto excelují. Myšlenkovitě je dílo úžasné, ale za to jistě může předloha génia své doby. Otakar Vávra může být na své dílo jistě hrdý. Já však nemohu dát více než 3*, i když konec byl opravdu síla. ()
TV/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 6/10 Efekty 8/10/// PLUS: předloha, hlavně v závěru atmosféra filmu, s přihlédnutím na dobu vzniku triky MÍNUS: zřejmě to bude vyžadovat druhé shlédnutí, protože od začátku jsem byl poměrně zmatený a až později se více ponořil do filmu, pravdou je, že jsem se do té doby poměrně nudil./// Shrnutí: Nedostatkem určitě není celková složitost díla, která těm co četli knihu, nebo film již viděli opakovaně, bude připadat zřejmá a jasná. Já však hodnotím subjektivně a tak se přiznám, že to pro mě bylo poměrně náročné a nezáživné. Objektivněji by si film zasloužil 4*, na dobu vzniku se jedná o výborné a ve své době jistě naléhavé zpracování./// Celkem 66%/// ()
Klasická Čapkova protiválečná vize ve filmovém převedení Otakara Vávry v produkci Bohumila Šmídy. Minimální efekty a triková část je roztomilá a na svoji dobu přeci jen výrazná. Nemůžu se ale zbavit pocitů, že herci i přesto všechno moc přehrávají a nájezdy na jejich strnulé obličeje mě víceméně rušily. Knižní předloha je mnohem lepší. I tak se jedná o základní kámen na poli československého sci-fi filmu. ()
Galéria (48)
Zaujímavosti (28)
- Profesor chémie Plinius (Karel Dostal), ktorý sa počas horúčkovitého sna pýta inžiniera Prokopa (Karel Höger) o alfa- explóziách a krakatite, sa v románe volal profesor Wald. Išlo v skutočnosti o obraz reálneho človeka s menom František Wald, profesora teoretickej a fyzikálnej chémie a chemickej metalurgie. Karel Čapek navštevoval prednášky Phdr. Františka Walda. (Raccoon.city)
- D'Hemon (Jiří Plachý st.) říká Ing. Prokopovi (Karel Höger), že v horském sídle padlých diktátorů je 9,5 gramu krakatitu. Jenže plechovka je podstatně větší, odhadem by pojala 400 g prášku. (Robbi)
- Film bol predaný do Poľska, Švédska, Dánska, Albánska, Rumunska, Francúzska a Palestíny, a tiež do artových kín v Kanade a USA. V roku 1951 bola snímka opäť zaradená do programu kín a v roku 1955 mal film obnovenú premiéru. Návštevnosť od roku 1951 do roku 1955 predstavovala pri 3 468 predstaveniach 497 028 návštevníkov. Od roku 1948 do konca roka 1987 mal Krakatit návštevnosť 3 145 626 divákov na 16 773 predstaveniach. Roku 1956 bol vyvezený do NDR a Juhoslávie a 1957 tiež do Paraguaja. (Raccoon.city)
Reklama