Réžia:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Karel Höger, Florence Marly, František Smolík, Nataša Tanská, Miroslav Homola, Jaroslav Průcha, Jiří Plachý st., Eduard Linkers, Bedřich Vrbský (viac)Obsahy(1)
Čapkova předloha se v těsně poválečném kontextu dočkala zřetelné aktualizace: mimořádně ničivá třaskavina v rukou válečných štváčů, které zajímají jen zisk, se může snadno stát osudnou rozbuškou, ohrožující celý svět. Režisér Otakar Vávra soustředí pozornost na horečnaté představy vyčerpaného a navíc zraněného protagonisty inženýra Prokopa, jenž se ze všech sil snažil zabránit zneužití svého vynálezu. I když po vypravěčské stránce (snově stylizované sekvence, které přibližují hrdinovo narušené vnímání, prozrazují inspiraci ponurým francouzským poetismem) film přece jen zestárnul, jeho výpověď si dodnes uchovává svou naléhavost.
Román Karla Čapka Krakatit zfilmoval Otakar Vávra již záhy po druhé světové válce a pojal jej jako horečnatě expresivní varování před jadernou zkázou. V roce 1980 se k tomuto dílu vrátil znovu, tentokrát však zdůraznil násilnou aktualizaci výchozího textu ve smyslu zákeřných imperialistických piklů. Hlavní hrdina vědec Prokop se ocitá ve smrtelném ohrožení, když chce zabránit zneužití svého epochálního vynálezu třaskaviny Krakatit dvěmi skupinami lidí, kteří s její pomocí chtějí ovládnout svět. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (246)
Hereckým projevem velmi divadelní: patos a tíže - ale tak se tenkrát hrály tragédie, stačí si poslechnout záznamy divadelních her z poválečné doby. Vávra má vše pod kontrolou, takže se mu horečnatý sen nerozpadne na sled expresionisticky pojatých výstupů, a věrně převádí myšlenky knihy - krakatit jako lidská pýcha ničící místo budující, žena- můza jako cíl a odměna dobyvatele, který se nevědomky stane tím ovládaným, venkovská idyla s hodnou dívkou se nám zdá krásnou, až když ji ztratíme, předtím nás nudí a nenaplňuje... Myšlenky zůstavají, jen se mění způsob uměleckého vyjádření - dnes je hlavní civilní projev, dřív vládla exprese. ()
uzasna adaptace velmi dobre a jako vzdy velmi paranoidni a nepekne knihy Karla Capka.. Vse, co melo byt dobre prevedeno, prevedeno bylo a primo skvele. karel Hoger mel za svuj vykon dostat nejake oceneni, jedna silena scena strida druhou a do toho hlavni protagonista temer sileny tim, co zpusobil septa: Krakatit, Krakatit.... záver je pak nakonec mene kruty, nez sem cekal, ale to asi Vávra musel trochu potesit divaky, kteri nejspise byli z takovehoto filmu uplne odvareni a deprimovani.. A pokud sem to nenapsal, Vávra je opravdu jeden z nejlepsich reziseru Ceskoslovenska a velice mu ten jeho vysoky vek preji velmi dobre 4, na pet mozna priste ()
Atmosféra je dokonale ponurá az hruzostrašná, ta je za pět hvězdiček. Mam ale problem s velkym rozsahem Capkova romanu (ma kolem 500 stran). V posledni tretine filmu je knizka doslova vykastrovana na tu nejnutnejsi kostru a sceny skacou ve zbesilem tempu z mista na misto. Kdo knihu necet musi se zakonite ztracet v deji. Navic prichazi o jeji zasadni momenty. Tohle scenarista Vavra prilis nezvadnul. Hřebíčkem do rakve je pak extremne rude zaverecne ponauceni, které pronese vozka (bůh). Nevědět že to napsal Čapek, přiřkl bych autorství Zděnku Nejedlému. Tohle měl Várva raději vystřihnout. V každém případě potěší dokonalý jiří plachý v menší roli ďábla, už vím kde se inspirovali nicholson s pacinem:). Za to představitelka princezny je příšerná, vůbec neumí hrát, chybí ji jakékoli kouzlo, charizma a sexappeal, tezko jsem chapal, co na ni hlavni hrdina vidi. ()
S veľkým posolstvom, s myšlienkovou reakciou a odkazom na vytúžené obdobie mieru po svetových vojnách (Čapkom napísaný po tej prvej). Bohužiaľ, film ma do svojej opisovanej neopísateľnej atmosféry nevtiahol a pár minút som mal dokonca pocit veľkej naivnosti, okrem (naopak pre mňa) skvelého záverečného vyústenia. Herci, práca s kamerou a kulisy sú na bezchybnej úrovni, prepracovanosť by som porovnal s kultovým 'Metropolis'. Škoda, že celkový dojem už nie. 75%. ()
Formou notně zastaralé (takhle polopaticky a doslovně se filmy nevyprávějí už setsakra dlouho, o silně afektovaném přehrávání některých herců snad ani nemluvě), snově-zlověstnou atmosférou stále působivé, humanistickým/protiválečným poselstvím samozřejmě nadčasové. Vůbec bych se nebránil nové (dobově aktualizované) filmové adaptaci, ale moc mě nenapadá, komu ze současných českých filmařů by se mohl takto specifický projekt svěřit, aby z něj nevzešla naprostá katastrofa... 70 % ()
Galéria (48)
Zaujímavosti (28)
- D'Hemon (Jiří Plachý st.) říká Ing. Prokopovi (Karel Höger), že v horském sídle padlých diktátorů je 9,5 gramu krakatitu. Jenže plechovka je podstatně větší, odhadem by pojala 400 g prášku. (Robbi)
- Profesor chémie Plinius (Karel Dostal), ktorý sa počas horúčkovitého sna pýta inžiniera Prokopa (Karel Höger) o alfa- explóziách a krakatite, sa v románe volal profesor Wald. Išlo v skutočnosti o obraz reálneho človeka s menom František Wald, profesora teoretickej a fyzikálnej chémie a chemickej metalurgie. Karel Čapek navštevoval prednášky Phdr. Františka Walda. (Raccoon.city)
- Film bol predaný do Poľska, Švédska, Dánska, Albánska, Rumunska, Francúzska a Palestíny, a tiež do artových kín v Kanade a USA. V roku 1951 bola snímka opäť zaradená do programu kín a v roku 1955 mal film obnovenú premiéru. Návštevnosť od roku 1951 do roku 1955 predstavovala pri 3 468 predstaveniach 497 028 návštevníkov. Od roku 1948 do konca roka 1987 mal Krakatit návštevnosť 3 145 626 divákov na 16 773 predstaveniach. Roku 1956 bol vyvezený do NDR a Juhoslávie a 1957 tiež do Paraguaja. (Raccoon.city)
Reklama