Jan Hus

Tak nám upálili Mistra Jana ... REVOLUCIONÁŘE. Nevadí mi obraz kazatele, modelovaný dobovýma očima a dobovou ideologií. Proč by měl ? Kolikrát už jsme vzali osudy historických či bájných postav do svých rukou a uzpůsobili je k obrazu svému ? Kupříkladu takový král Artuš nebo Robin Hood o tom - potažmo o nás - vědí své. A byl snad středověk skvělým místem pro život ... pokud jste nepatřili k privilegovaným vrstvám ? A čistě mezi námi: S ohledem na dobové zvyklosti nemuseli mít na růžích ustláno ani ti, kdož si tehdy žili na výsluní. Víte ... historie se opakuje - svým způsobem ... honba za mocí a za mamonem je věčná jako lidstvo samo - a tak si dál hrajeme na bohy či alespoň na jejich příbuzné a známé, ti movitější z nás rádi leckoho a leccos uplácejí nebo jsou upláceni nějakou formu odpustků ... a vědomě i nevědomě přičinlivě prohlubujeme příkopy mezi těmi z nás, kdož jsou za vodou - a množinou všech ostatních, kteří se brodí špinavou dravou řekou či jsou unášeni jejím mocným proudem. Jen forma je uhlazenější - umně změkčovaná záchytným sociálním systémem a překrývaná jak reálnými, tak i fiktivními zástupnými problémy ... všech myslitelných menšin, zejména těch, které se umí nejhlasitěji ozvat. Netuším, co nastane, až svou nadbytečnou pílí či naopak přirozenou leností a svými prý pokrokovými ústupky dostatečně rozebereme, rozvrátíme a zavrhneme náš dosavadní způsob života, protože vždycky platilo a platí, že všeho je pouze do času ... v každém případě doufám, že už to nebude moje starost. (08.07.2020)

Velmi casto davali tento film v telke, avsak vzdy som sa mu nejako vyhol, ale teraz som si povedal, ze to chcem vidiet a neolutoval som. Vypravu, kostymy a vobec cely film zvladol reziser Otakar Vavra na jednotku a nemusi sa hanbit ani v porovnani so zahranicnou produkciou 50-tych rokov. Uz jeho KLADIVO NA CARODEJNICE (1969) malo u mna vysoke hodnotenie. Bolo smutne, ze v 15 storoci mala moc cirkev, ktora si o sebe myslela, ze je ta spravna a pritom akosi zabudla na jedno z desiatich prikazani, ktore znie nezabijes. Jan Hus to vedel a preto pokracoval vo svojom uceni i dalej na dedinach, avsak to sa mu tvrdo vyplatilo... 18.09.2010 _______ Zdeněk Štěpánek - (Jan Hus) +++ Karel Höger - (Václav IV.) +++ Vlasta Matulová - (Královna Žofie) +++ Ladislav Pešek - (Šašek Miserere) +++ Gustav Hilmar - (Jan z Chlumu) +++ Eduard Kohout - (Lefl z Lažan) +++ Rudolf Hrušínský - (Purkmistrův syn) +++ Eduard Cupák - (Tovaryš Stašek) +++ Miloš Kopecký - (Biskupský kancléř) +++ Vlastimil Brodský - (Mladík v Týnu) +++ Hudba: Jiří Srnka +++ (18.09.2010)

Chudák Mistr Jan Hus (nebo ještě dříve Ježíš Kristus) on byl vlastně takový obětní beránek novodobých komundírů, jako kdyby zato mohl, že si vybrali právě jeho, kterej se zastával chudých, utlačovaných, kritizoval zlořády, odpustky, chtěl napravit církev, byl to takový reformátor (asi v tom všem později viděli dělnickou třídu bo co), faktem je že z dnešního novodobého pohledu, náznaky pozdějšího komunismu to byly (a to mnohem dřív než třeba známé francouzské "Rovnost volnost, bratrství"), ať je to tak či onak husitství mělo pro naší zem prospěch i neprospěch (to co nám tloukli dlouho dobu ve škole do hlavy jako že je to vrchol českých dějin, tomu se ani nelze divit), v té době pokud mě paměť nemýlí, jsme si také krátce vládli sami, což se nám v historii poté mockrát (možná vůbec) už nepovedlo, názor na onu dobu si pak každý musí udělat svůj. Zpátky ještě k Husovi ti lidé co ho tenkrát postavili na hranici (opomenut tady byl Michal de Causis, který proti Husovi štval už od jeho začátku a později při koncilu patřil mezi nejtvrdší jádro opozice) ti stejní by ho v 50 letech postavili zas, dějiny, revolta se opakujou a opakovat se budou i nadále...Za pravdu boží následuje vždycky jen smrt..Problematika Janu Husa je složité téma, nikdo dnes nemůže říct se 100% platností, co to bylo za člověka a jak to on chudák vlastně myslel, stejně jako razantní nástup husitství, nástup lapky Žižky i úloha Zikmunda atd..Dalším důležitým faktorem je i jak budeme brát posloupně jednotlivé dějiny a osobnosti typu Jiráska, Palackého na jedné straně a Vávru, Nejedlého a Kopeckého na té druhé..Zpět od politiky, film je na svou dobu velmi zručně natočen, mohutná výprava, brilantní kamera, a nádherné barevné kostýmy, stejně tak mamutí megalomanské bitky s mnoha tisícovým komparsem, s herců rovnako nikdo vyloženě nevybočoval, to jsou jen všeobecné kecy, všichni zahráli velmi dobře a dokonce jsem jim věřil i to co povídali:-) Zajímavé komentáře : Sportovec, Radek99, canakja, NeutrinoX.. (11.05.2006)

K člověku, jenž položil život za "pravdu", zajisté lze chovat značný obdiv. Filmový Jan Hus nám však nabízí jen některé z "pravd" Husa skutečného. Hus se zde stává revolucionářem nikoliv náboženským, ale sociálním, třídním a skorem i nacionálním. Hus se však nesnažil pouze o návrat církve k chudobě či zrušení odpustků, měl i jiné, pro katolickou církev zcela nepřijatelné názory, které naprosto nesouvisely s její mocí a bohatstvím, např. učení o remanenci. Film je však zcela ignoruje. Další zradou, které se dopouští na historii a v tomto případě i umění jako takovém, je záměrná schematizace a stylizace postav. Hus a spol. jsou málem bezchybní, protivníci přehlídka koncentrované úlisnosti, slizkosti, mamonu a zbabělství, kterým zjevně na žádné "pravdě" nezáleží, jen na jejich pupcích a moci. I to, že jedna a jedna jsou dvě, by z jejich úst znělo jako ZLO. Silné **. (09.03.2009)

"Mohu volit jen mezi pravdou a lží." V polovině padesátých let začaly v barrandovských ateliérech vyrůstat nákladné repliky starých pražských staveb z dob pozdní gotiky. Režisér Otakar Vávra tehdy začal připravovat první díl své monumentální trilogie, která měla být připomínkou 540. výročí upálení Mistra Jana Husa. Megalomansky koncipované dílo - trilogie byla nejdražším projektem československé kinematografie (stála dvacet milionů československých korun) a byla pochopitelně silně přizpůsobena potřebám ideologického boje komunistické strany. Postavu Jana Husa tak lze vnímat dvojím způsobem: jako kněze a bojovníka za očistu církve i jako razantního sociálního reformátora, revolucionáře a vůdce vykořisťované chudiny. Druhý pohled pak odpovídá dobové mocenské vizi, propagované nechvalně proslulými ideology Nejedlým a Kopeckým, kteří postavu Husa vmanipulovali do role jakéhosi předchůdce komunistických myšlenek. Výpravný cyklus zachycuje bouřlivé období pražských bouří, vrcholících obviněním Mistra Jana Husa z kacířství a jeho následným potupným upálením. Další díly se pak soustřeďují na zobrazení vítězných husitských válek, završenými vítězstvím na pražském vrchu Vítkově. Trilogii dominují dvě postavy: betlémský kazatel Jan Hus a vojevůdce Jan Žižka. Obě tyto postavy ztělesnil přední člen činohry Národního divadla Zdeněk Štěpánek, jeden z nejvýznamnějších realistických umělců. Není třeba zvlášť zdůrazňovat, že obě postavy se liší charakterem i zevnějškem. Jde o postavy přímo protikladné, které nebylo jednoduché zobrazit, měl-li je představovat jediný herec. Štěpánkovi se to však podařilo. Právě jeho výkon přes všechnu vnější monumentalitu, rozsáhlé bojové scény s účastí armády a tisíce statistů, byl a je dominující hodnotou. Tento kontroverzní projekt dodnes rozdmýchává veřejné mínění. Je obdivován i zatracován, vyzdvihován i umlčován. Zůstává dílem, které je typickým otiskem své doby, nerozpakující se svévolně manipulovat s historickými fakty. Je však také dílem, které po vizuální, architektonické a hudební stránce nebylo a nebude překonáno. A v tom jistě tkví jeho nadčasovost. Můj komentář platí i v souvislosti s dalšími díly Jan Žižka a Proti všem. (20.01.2009)