Dny zrady II.

Adorování komunismu by mi nevadilo, ani když už ne přímo lhaní, tak ohýbání dějin. Zkratkovité vykreslení postav, které jsou charakterizovány jen drobnými fyzickými znaky, bych taky přešel. A nad podivným rozhodnutím režiséra/scenáristy nechat Němce mluvit německy a všechny ostatní národy česky, bych jenom mávl rukou. Ale nulovou atmosféru a postupné utápění se v nudě odpustit nemůžu. Dny Zrady I & II se táhnou a i když popisují událostmi nabitou dobu, během níž naše malá země mohla ovlivnit směřování celé Evropy, tak jsou zoufale nevýrazné. Výkon o to působivější, když vezmu v úvahu že měl Vávra k ruce nosné téma, impozantní zástupy komparzistů, více než štědrý rozpočet, excelentní hudbu a přes tři hodiny času. A nic z toho. Hodně se mluví, bohužel ne vždy k věci. Značnou část dialogů pohltila snaha zdůraznit pokrokovost socialismu a všeobjímající zlo kapitalismu, o což tehdy nešlo ani ve druhé řadě, ani ve třetí, ani v žádné další. A když už se postavy uráčí komentovat vývoj situace, tak z nich prostoduchý scénář dělá svoje vlastní karikatury. Škoda promarněné šance, protože něco podobného už nikdo nikdy nenatočí. (12.04.2014)

Ach jo, sledovat začátek s K. Gottwaldem, který svým projevem povznáší národ mě hned znechutil. Já vím, že to bylo točeno v normalizaci, ale člověk má při dívání pocit, že skoro každý v ČSR byl komunista. Vlastenecká, významná (zdaleka neměla takový vliv) a perfektní KSČ budí spíše úsměv než respekt. Nekritický pohled na ní skrze dělnickou rodinu není důvěryhodný. Je fakt, že komunisté byli v odboji, ale to byl třeba později i tehdejší předseda česko-slovenské vlády Rudolf Beran. Ten je ovšem nechutně špiněn. Jak víme, tak soudruzi neuznávali západní odboj. Pouze ten levicový byl správný. Jednu hvězdičku dávám za ztvárnění role Nevilla Chamberlaina. Jeho krysí koeficient je maximálních 10 bodů z 10. (12.02.2010)

Ještě několik dní po shlédnutí tohoto skoro dokumentu se mnou cloumal vztek z mnichovské zrady. Tohle byl hnus nejtěžšího kalibru a proto bysme si měli hlídat a vážit si své historie a tradic a nenechat si nic diktovat od velmocí jako je Francie, V.Británie a spol. Protože v konečném důsledku každý bude zachraňovat svůj kejhák. K.rvy jedny!!!!!:-((( (13.12.2018)

Tenhle komentář píšu víc jak měsíc po shlédnutí filmu, v zájmu objektivity. A tvrdím, že z hlediska historického ani dramatického tam není nic, co si zaslouží takové odsudky, které se v některých komentářích objevují. Důvodem je zřejmě nesmyslně agresivní averze už jen proti slovu komunis-ta/-mus. Je samozřejmě zcela nepochybné a zřejmé, že vyobrazení Gottwalda a spol. jako těch pravých obhájců republiky je dobově podmíněno, některá slova z davu až tahají za uši, ale co se týče cesty k Mnichovu, jeho politického pozadí a rolí jednotlivých aktérů, jde o podání věrné a působivé. Plně se podepisuji pod komentáře sportovce, dr.fish (u prvního dílu) a některých dalších. Vávrovy schopnosti jsou patrné v davových scénách, herci jsou přesvědčiví a hudba pasuje. JESTLI NĚKDE SMRDÍ HOVNO, JE TO HOVNO ZRADY, PROTOŽE NEBÝT JÍ, NEMUSELI TU TEĎ NĚKTEŘÍ ŽEHRAT NA KOMUNISMUS. JSEM HLUBOCE PŘESVĚDČEN, ŽE KDYBY TZV. DEMOKRATÉ DĚLALI CO MĚLI, HITLERA BYLO MOŽNO ZASTAVIT. (28.09.2008)

A druhá část spiknutí vládců Evropy, kde je zdůrazněno chování komunistů jako jediné správné a zdůraznění, že Sovětrský Svaz je přítel jediný a ten nejlepší. Zákulisní dohody bez účasti zástupců Československa předkládá Československu diktát. Z toho vyplívá, že jediným připraveným na válku byl do jisté míry jen Hitler se svým Německem. Chamberlain (Jaroslav Radimecký) je zde vyobrazen jako člověk, který nemá rád odporu při vyjednávání, ale protože si uvědomuje slabost své země, schválí a prosadí všechny Hitlerovo nároky vůči Československu. Daladier (Martin Gregor) je sice postaven do trochu příznivějšího světla a dokonce se snad rozhodoval o možné pomoci, ale nakonec oba dva ve jménu uchování světového míru, připouštějí historickou a národnostní křivdu. Zřejmě jim oběma pozdě došlo, jak se to bude vyvíjet dále. Klement Gotwald (Bohuš Pastorek) je zde vyobrazen jako jediný zastánce prostého lidu, který se snažil organizovat nějaký odpor, dokonce jsem v něm občas spatřoval postavu Jana Žižky z Vávrových filmů 50. let. Lidový dobrák, který chce pouze blaho lidu a je ochoten obětovat vše, zvlášť když to nebude jeho. Za zmínku už snad jen stojí rozhořčení komunistických bojovníků, když se rozhodlo, že se územním nárokům Německa podrobí republika bez odporu. Ano to rozhořčení na neschopnost kapitalistického státu, který jde vždy proti lidem chápu. Bohužel komunistické zřízení neznamená lepší svět, jen je jinak upravený a lže se úplně všem. (15.03.2010)