Princ a Večernica

Pohádka o princi - floutkovi Velenovi (Juraj Durdiak s hlasem Petra Svojtky), který musí podstoupit náročnou cestu, aby konečně dospěl. Je vytrhnut z dovádivého dětství, i když je na něj už přerostlý a je svými mocnými švagry Slunečníkem (Petr Svoboda), Měsíčníkem (Alexej Okuněv s hlasem Miroslava Moravce) a Větrníkem (Oldřich Táborský s hlasem Miroslava Masopusta) postrkován tak šikovně, aby si uvědomil, že nic není tak, jak na první pohled vypadá, aby se dokázal vzepřít neblahému osudu a aby si zasloužil za ženu jejich sestru Večernici (Libuše Šafránková). Protože do té doby to bylo nezodpovědné děcko, které neváhalo dát své sestry Helenku (Julie Juristová), Elenku (Zlata Adamovská) a Lenku (Ivana Andrlová) prvním, kdo si o ně řekl. Měl štěstí, že to byli kabrňáci, bez jejichž pomoci by hned zdechl. Obzvláště s takovým kabrňákem, jakým byl krutovládce Mrakomor (vynikající Radoslav Brzobohatý). Další zajímavé postavy: jediný rozumní lidé král (Vladimír Menšík) a jeho přestárlý šašek Kacafírek (František Filipovský), dále vypečený hostinský (Čestmír Řanda) a ještě vypečenější žebrák (Václav Lohniský). Pohádka o dospívání již dospělého prince, aby se z něj stal moudrý a spravedlivý vládce. A s velmi zajímavýmy kostýmy a příjemně humorným nadhledem. (11.02.2010)

Tak naopak třeba tahle pohádka se mi líbí. Ostatně většinu z nich znám z knížek a ani tahle není výjimkou. Ale je přesně taková, jak má být - milá, kouzelná, tajemná, s ponaučením, poražením zla a vítězstvím dobra, s trochou tajemna a příjemnými herci. Zvláště Libuše Šafránková je v této pohádce neodolatelná a dobrá. Prostě jeden z dalších pohádkových pokladů české kinematografie. (19.06.2013)

Velmi neobvykle natočená pohádka, dosti naturalistická a takřka "hororová". Vizuální efekty dost dřevní. Kladem je samozřejmě přítomnost skvělých herců a slušná výprava, jako celek to ale vůbec nedrží pohromadě. Jednotlivé scény se mění vysloveně mechanicky, jako by to celé stříhal nějaký automat a všechno tu tak trochu balancuje na podivné hraně naivity a trapnosti... Škoda. (05.03.2022)

Pohádka Princ a Večernice na mě už v dětství působila poněkud rozpačitým dojmem. Na jedné straně stojí charismatický záporák Mrakomor, mile poťouchlý šašek a pěkné lokace, na druhé straně se nachází zvláštní vedení herců (zejména v případě tří švagrů) a místy podivně sepsaný děj (princ Velen nabízí své sestry jako zboží na rychlopásu and nobody cares). A někde mezi je Juraj Ďurdiak coby Velen, z jehož nezdravého looku jsem měl tehdy (ale i nyní) smíšené pocity. Neříkám, že je Vorlíčkova pohádka tuctový kousek, nicméně osobně jsem mu nikdy nebyl schopný přijít pořádně na chuť. (29.12.2022)

Jakožto zapřísáhlý nesnášeč pohádek, mám povinnost jako nejlepší člen této filmové databáze konstatovat, že tato pohádka patří k tomu lepšímu, co nám naše filmové luhy a háje nadělily. Děj je sice poněkud postižený a nejsem si jistý, co má malým dětem předat za poselství. Nejdůležitější věcí na světě je uzavřít sňatek a skočit do náruče prvnímu člověku, který ji nastavuje? Princ Jelen v honbě za zasunutím hledá podivné ženichy svých sester, kterým je bez sekundového zaváhání daroval. Pohádku drží vysoko nad vodou velmi zběsilé tempo a příjemná atmosféra s jemným nádechem hororu, což jsem jako menší frajer uměl docenit. Také mě docela zaskočilo, že princ zde není v roli tradičního hrdiny, ale je to totální neschopný packavý sráč, který dělá jedno špatné rozhodnutí za druhým a jen vlivem šťestěny se mu nakonec podaří zasunout, což nepovažuji za vhodné poselství pro menší diváky. Měly by mít spíše pod kůží, že pro kvalitní zásun je potřeba trošku víc, než mít štěstí na schopné švagry, i když na druhou stranu - za vlády komárů to přesně takhle fungovalo. Mé výsledné hodnocení je hodně ovlivněno nostalgií. [70 %] (09.09.2020)