„Pane, vy jste vdova!“

Scenáristická šílenost, která je i po těch letech stále docela zábavná, byť třeba Čtyři vraždy stačí, drahoušku ze stejného roku je podle mě neskonale vtipnější. Má to prostě dokonalé obsazení a herecké výkony (a Olga Schoberová je bohyně), a vzhledem k tomu, že už je většina tvůrců po smrti, to má i značnou nostalgii. Btw. v dětství mi ten film ale přišel dost strašidelný a šokovalo mě, s jakým klidem tam všechny postavy přijímají tak příšerné věci, jako je useklá ruka nebo hlava, o smrti ani nemluvě (což je tam i tematizováno ve scéně, v níž se astrolog nechá s ledovým klidem popravit, a poskoci, kteří ho drží, jsou tímto klidem udiveni), a vlastně mě to zaráží dodnes a nepřijde mi to moc k smíchu, protože svět, v němž by šlo tvořit dvojníky lidí z telecího a transplantovat jim mozky z mrtvol, zní jako noční můra, a nelze si u toho nevzpomenout na Frankensteina a jeho umělého člověka. (07.11.2022)

Pozdní dílo československé fimové vlny šedesátých let září přes 40 let, která uplynula od jeho vytvoření, i dnes. Plebejský úsměvný tón (modrá krev vytékající z nešťastně uťaté ruky krále Oskara XV.) vede k celé řadě zajímavých převlékacích scén, jež daly zhruba stejně velký prostor nejen Ivě Janžurové, ale i neméně dobrému Jiřímu Hrzánovi. Budoucí doktor Štrosmajer Miloš Kopecký září svým skvostným výrokem "Abych z vás neudělal nezaměstnaného!" Jako černý výsměch duté oficióznosti tehdy již znatelně kornatějících armád a politických nul je film naprosto jedinečný. Za zmínku stojí i jen zdánlivě malá úloha Heleny Růžičkové uvedená skvostným výrokem ´lásky´: "Ukaž krk, brouku. Šmik!", který z úst Janžurové zní ještě o něco černěji a rafinovaněji. Podobnými gagy Macourkův a Vorlíčkův scénář jen hýří. VDOVA je nepochybně zaslouženě součástí zlatého nadčasového fondu naší národní kinematografie. (25.12.2010)

Použiju zprofanované slovo, které ovšem používám rád - ultimativní záležitost - film, který můžu vidět kdykoliv a nenechá mě chladným. Miloval jsem ho už v době, kdy mému teprve se rozvíjejícímu rozumu nepřišlo divné, že pán může být vdova...Díky DVD vydání (a širokoúhlému obrazu, pochopitelně) získává ještě více na nezapomenutelnosti. Co se herců týče, lze jen těžko nechválit (nerad bych na někoho zapomněl a všechny sem narvat nemůžu), ale skutečnou perlou je král v podání Jiřího Sováka (mimochodem, král se jmenuje ROSEBUD IV.). A když jsem u těch jmen - Stuart Hampl(e) bylo jméno člověka, který pracoval na scénáři americké verze Kdo chce zabít Jessi?, která ovšem nikdy nevznikla díky "návštěvě" vojsk spřátelených armád... (04.01.2007)

Další z klenotů české (československé) komediální tvorby. Má sice pomalejší rozjezd, ale v jednu chvíli se přestane hlídat a začne ujíždět zběsilým tempem až do bláznivého finále. Snad kromě pana Hrušínského zde byla obsazena celá tehdejší herecká špička, která odvedla výbornou práci, navíc pod taktovkou Václava Vorlíčka (byl jsem hodně překvapenej, když jsem si po zhlédnutí snímku nepřečetl jméno pana Lipského, který má na svědomí všechny ostatní crazy komedie z té doby). Co dodat? Snad jen, že to bude za 5* a nemůžu jinak, než doporučit. "Abych z vás neudělal nezaměstnaného!"; "Ona dostala provaz, ale má kliku, umírá na játra"; "Zavři oči brouku!" (16.12.2007)

Možná nejšílenější zápletka v historii českého filmu, která v mých očích prolomila hranici geniality a jen těžko lze odhadnout, zda je zběsilejší tempo, smršť zvratů, lavina téměř geniálních gagů nebo kadence absurdních dialogů a hlášek, z nichž mnohé pro následujících několik desetiletí zlidověly. Až mi film připadá jako nějaký falešný hráč nebo kouzelník, který z rukávu tahá jedno eso za druhým a každým z nich přebije ty předchozí. Ať už je to skvělá Iva Janžuvová bravurně přecházející z jednoho charakteru do druhého, Miloš Kopecký se svou výhrůžkou "abych z vás neudělal nezaměstnaného", Sovákův vladař se svými důvody pro zrušení armády, sadistická Helena "Zavři oči, brouku" Růžičková, Jan Libiček chystající se naporcovat ke slavnostnímu obědu Ivu Janžurovou, excelentní vedlejší role Vladimíra Menšíka, Otty Šimánka nebo Lubomíra Kostelky, brilantní scénář s mozkem putujícím z jednoho těla do druhého, useknutými údy i hlavami, černým humorem, který nikdy nebyl pohodovější a dokonale tmelící všechny ty bláznivé situace a dialogy, zběsilým, přesto stále jasně čitelným propletemcem záměn, omylů a postaviček, které se proplétají absurdní zápletkou. (07.10.2011)