Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky

Agent W4C, vlastním jménem Cyril Juan Borguette (Jan Kačer) je svou špionážní agenturou vyslán do Pr.. (pardon, nejmenovaného města), aby zde zajistil předání tajného mikrofilmu do těch správných rukou agentky organizace Bílá mlha. Všechny špionážní agentury mají poplach, a vysílají do Pr.. své nejlepší agenty, aby jednou pro vždy udělali konec s agentem W4C. Své želízko ve hře má i místní agentura, která ale z důvodu nedostatku vycvičených agentů do akce vysílá lehce zmateného účetního Foustku (Jiří Sovák) i s jeho pejskem... Chtěl jsem si pustit nějaký hodně odpočinkový film, a jelikož se mi při stejné příležitosti vždy vyplatilo se podívat do československého archívu starších filmů, udělal jsem to i tentokrát, a ruka padla na tento filmeček. A jako vždyu Václava Vorlíčka (alespoň v tehdejších dobách) to byl zásah do černého - úžasná parodie na všechny Bondovky, která ukazuje, že netřeba do filmů vrážet miliony peněz pro vizuální efekty, když se podaří vytvořit poutavý příběh a přidá se k němu takové herecké obsazení, jako u tohoto filmu - Jan Kačer, Květa Fialová, Jiří Sovák, Jan Libíček a spousta dalších dělá z tohoto filmu náramnou podívanou... (30.06.2013)

Pomyslná startovní čára jednoho z nedoceňovaných velikánů české pohádkové a komediální tvorby začíná na skvostných parodických námětech šedesátých let (KDO CHCE ZABÍT JESSIE, PANE, VY JSTE VDOVA). Speciálně v tomto filmu je cítit jemný čapkovský humor spojovaný s postavou komisaře Mejzlíka. Průměrný, zdánlivě zcela bezbranný muž právě jistotou své průměrné existence a na ní založených předvidatelných reakcí rozkládá armády nejlepších detektivů cizích zpravodajských ústředen. Vorlíčkovská pohádka má k tomuto způsobu vnímání skutečnosti blíž, než bychom si byli s to připustit. Z hereckých představitelů mimo samozřejmě řádícího Sováka je možné připomenout unylý ženský půvab Květy Fialové a dnes již takřka neznámého německočeského herce Valtra Tauba. Nenápadnost je patrně nejsilnějším rysem této nápadně dobré parodické komedie. Ani po letech neztrácí půvab svého nevadnoucího věhlasu. (12.09.2007)

Zpočátku jsem cítil lehké zklamání - tak tohle nebude taková sranda, jak jsem si to pamatoval. Poněkud přitažené za vlasy, infantilní... Paradoxně (ačkoli kdoví, spíš to by to mohl být režisérův ideový záměr) nejplošší a nejméně sympatická byla postava západního agenta v titulní roli. Těžko říct, jestli to přičíst zmíněnému, anebo jestli za to může neslaný nemastný nejmenovaný Kačer... é, chci říct nejmenovaný herec. Nakonec se to vylízalo do snesitelnosti (Libíček, Hlinomaz a další, nakonec i ten Sovák, jsou prostě boží; a ta sladká nostalgie...). Co ale nemůžu opomenout, byly pro mě některé přímo extatické scény (jízda kolony po nočním mostě, výstup barové zpěvačky), za které by se nemusel stydět žádný světový film, a spousta vycizelovaných záběrů - dovedl bych si představit, že bych měl pokoj vytapetovaný fotkami z tohoto filmu. Za to dávám tu čtvrtou hvězdu. (30.08.2010)

Konec atď nemá takú povesť, ako iné, obľúbenejšie Vorlíčkové komédie, ale je to možno taká perla na dne. Námet a zápletka je možno trochu prekombinovaná a pritiahnutá za vlasy, lenže Vorlíčkové spracovanie a vždy veľký sympaťák Sovák to doháňajú priamo pomocou kamery a pred ňou. Nedá sa to pozerať každý rok ako napríklad Špenát, ale raz za čas táto bláznivá komédia v televízii poteší. (13.08.2012)

Při zpětném pohledu je hodně zvláštní pomyšlení, že naše dětská generace 70. let měla k bondovkám a vůbec „pokleslejším“ dobrodružným žánrům přístup víceméně jen prostřednictvím jejich domácích parodií (v kinech a televizi originály nedávali a video bylo ještě daleko). A že jsme po nich panečku hladověli. Zápletku Agenta W4C jsem jako kluk bral smrtelně vážně (strašně jsem fandil Kačerovi); jako komedii ho u mě zachraňovaly fóry, které nevyžadovaly aspoň hrubou představu o parodovaných předlohách, takové ty standardní vorlíčkovské legrácky, které mi dnes spolu s pasážemi rozcamrané dechovky v jinak docela stylové muzice zážitek naopak nabourávají. (02.10.2012)