Kdo chce zabít Jessii?

Jak si tak čtu některé komentáře (Malarkey, EdaS), cítil jsem to podobně: skvělý nápad, sympatický (a unikátní) počin, ale trapně přihlouplý humor. Vedle vynikajících vyjímek patřily k nejlepším momentům fóry alespoň slušně průměrné, bohužel. S myšlenkovou přesvědčivostí si tvůrci hlavu taky příliš nelámali. Nicméně ten komixový nápad je proveden prďácky - Superman hadr. Všechny tři komiksové postavy jsou dokonalé, zvláště nekompromisně sexbobmbovské pojetí Jessie potěšilo a kupodivu můj vkus neurazilo. Vynikajícím prvkem, který možná zachraňuje celý film, jsou ty bubliny. Ale hlavně: na rozdíl od pozdějších českých sci-fi komedií tady nejde jen o taškařici. V druhém plánu, ovšem dosti zřetelně, se tam rozvíjí až překvapivě chytrá, tématicky neobvyklá politizující satira o tendencích vědecky řídit a "zdokonalovat" člověka (rozuměj vylepšovat jeho pracovní užitkovost), s ostrým protiideologickým bodcem. Kontrolovat jeho sny - Orwell hadr. Je to patrné už při diskusi po úspěšném experimentu se snící krávou. Vrcholem je pak scéna v soudní síni, kde je Sovák souzen za své sny (představy), potom snaha nepohodlné sny zničit. V průběhu celého filmu pak řada dvojsmyslných narážek. Přitom je pozoruhodné, jak aktuální - možná i více než tehdy - je tato myšlenková linie dnes. Rovněř pozoruhodný je posun postavy, kterou hraje Medřická. Posun možná překvapivý, ale nikterak nelogický, ústící až v závěr, kdy se tato fanatička ideologie vědeckého řízení a spořádanosti nechá sublimovat do (psího!) sna, aby honila hormony. "Snílek" Sovák právě naopak svému snu dává život. Ale ouha: jakmile se sen změnil v realitu (Jessie promluví), vše se zvrhává do vyjetých kolejí. Jessie, do té doby zcela svá a jako snivcův sen vůči němu autonomní, se mu náhle stává beznadějně tím, co měl doposud. Že bychom ani svými sny nedokázali překročit svůj stín? Nebo že by byl sen spolehlivě zničen právě svým "porealitštěním"? Tvůrcům se ve výsledku podařilo (mám ovšem podezření, že bezděky) vynikajícím způsobem skloubit velmi specifické motivy. (05.03.2011)

První crazy komedie z pera Miloše Macourka a Václava Vorlíčka. Zde se teprve oťukávali s žánrem, rozcvičovali se a výsledek působí ještě poněkud nesměle. I tak se ale jedná o skvělou originální komedii s nabitou závěrečnou půlhodinou, skvělým Jiřím Sovákem a naší nejkrásnější herečkou všech dob - Olgou Schoberovou. 85%. (21.09.2008)

Příjemný film díky Višnému místo Peterky, blonďaté Olince s jejími vnadami a Saudkově komiksové stylizaci. Jinak však úvodní scény jsou docela nuda, Medřická sem příliš nezapadá jako komický typ, a vlastně ani Sovák, který se podle mne na tyhle bláznivé komedie nehodil, spíše mu šlo takové to suché hláškování. (16.11.2013)

Tenhle film vnímám především jako velkou příležitost pro Danu Medřickou. Zatímco dnes ji máme zafixovanou v rolích pečujících/opečovávaných maminek/babiček, tady vystupuje jako pragmatická žena ve službách vědy a mě to moc baví. A i když se zprofanované vtipkování na téma plánovaného manželského sexu může zdát otřepané, mně její hláška: "No Jindřichu, dnes je přece čtvrtek!" rozesmává už hodně let. (16.11.2008)

Vhození do děje a přípravné manévry pro rozbalení celé zápletky sice i vzhledem k vysokým ambicím originálního příběhu značně pokulhávají, avšak jako celek je Jessie až neskutečně povedenou smrští dnes již ikonických scén a bláznivých zvratů, jejichž silný protikomunistický podtext lépe vůbec neřešit a užívat si pouze tu haldu kreativně natočené a nadpozemsky zahrané zábavy. Právě herci jsou dalším klenotem, který kromě nápadité režie a scénáře celý film zdobí. Ačkoli se totiž v roli Jessie promenádovala před kamerou nádherná a rozumně oblečená Olga Schoberová, hlavní pozornost na sebe strhává především zlatá dvojice Sovák-Menšík, v jejichž podání vyznívají i ty průměrnější vtipy naprosto nezapomenutelně, nemluvě pak o těch samo o sobě nadprůměrných, kterých je opravdu spousta. Jeden ze zlatých hřebů ztřeštěné české komedie, jehož úrovně už v jiné době a hlavně s jiným štábem nelze dosáhnout. 85% (30.05.2014)