Jazerná kráľovná

Bestiální královna Ivany Chýlkové byla jedním z mých dětských idolů a takovou rybičku, jako má ona, bych chtěla mít ve sklepě dodnes. Líbí se mi vykreslení totalitního režimu v jezeře a snad se s postupem života i učím oceňovat, že dobro vítězí. S tím bych vlastně neměla problém, problém nastává v momentu, kdy jeden ze symbolů dobra představuje Jiřina Bohdalová, která se narodila pro role bestií a tak tomu mělo zůstat. (29.12.2015)

Použiť Čajkovského hudbu v rozprávke o labutiach môže byť polovica úspechu vo vytvorení atmosféry. To sa aj podarilo, ani herci nezaváhali, Jitka je rozkošná s posunkovou rečou. Rozprávka nie je žiadnou klasikou, ani sa ňou už nestane, hoci vodnícky motív je pomerne obľúbeny. –––– Princ Viktor se vrátil z lovu s mimořádně zajímavou kořistí. Dvounohou. –––– Úžasný blb. S ním se mi bude skvěle vládnout. (18.11.2015)

Tak tahle pohádka byla první která ukazuje že režisér Vorlíček ztrácí páru, Jitka Schneiderová se typově na princezny nikdy nechodila je příliš “ tvrdá” a celkově je to celé jaksi fialové, nechci nic vyčítat ale vidět ji už nechci. Jestli to je tím že je málo humorná a spíše to je vyprávění pohádkového příběhu dle německých požadavků, asi, tady to nezachrání ani Čajkovského hudba. (27.12.2020)

Jezerní královna patří mezi nejpovedenější novodobé pohádky. Slušný hlavní pár, i herci ve vedlejších rolích - především Jiřina Bohdalová jako "paní Vodníková" ("Drahá, ty kouříš?!" - "E, ehm, ne...":) Také hudba (jejíž výňatky jsou původem z proslulého "Labutího jezera"), která pohádku doprovází, je kouzelná. Zápornou stránkou tak zůstává hlavně nepoměr mezi světlým a tmavým prostředím ve prospěch druhé možnosti... Nutno říci, že dle Vorlíčka to bylo na přání německých producentů. I tak "Jezerní královna" slušně plní poslání moderní romantické pohádky. (17.01.2008)

U filmů Václava Vorlíčka jsou pojmy jako atmosféra něčím, co nikdy nebylo třeba rozebírat. Ačkoli by si na takto zaměřených filmech více pochutnal Juraj Herz, právě temná nálada stojí za v konečném důsledku milým překvapením v oblasti (českých) pohádek, kterým se už od mládí vyhýbám, stejná slova mám na do modra zbarvený visuál a geniální Ivanu Chýlkovou v hlavní roli. Škoda jen umělohmotně působícího dabingu už ne tak dobrých zahraničích herců a poměrně stereotypní hudby Ondřeje Soukupa, jinak se jedná o dobrou práci. (28.09.2010)