Sedliaci

Jagna na vás bude působit dvojmo, svým příběhem a vizuální stránkou. Obojí je natolik silné, sugestivní a nadčasové, že to z Jagny dělá jeden z nejvíce emocí vyvolávajících snímků vůbec. Všechno tady dokonale funguje včetně neskutečné atmosféry, charakterů postav (neuvěřitelná mimika), hudby, nadčasovosti navzdory tradicím. Za mě nejlepší film roku. 100% (16.11.2023)

Díla Vincenta van Gogha střídá polský venkov z přelomu století, což je z hlediska příběhu jedině ku prospěchu věci. Rozmáchlé melodrama má své nesporné kvality, Jagnu se však vyplatí vidět v kině hlavně díky úchvatné vizuální stránce, která mezi animovanou tvorbou nemá konkurenci. Více zde. (10.11.2023)

Příběh je dobrý, byť ne vyloženě překvapivý. Vizuální podobu bych tentokrát zbytečně nepřeceňoval. Kombinace živého herectví a olejomalby na mne mnohokrát působila až rušivě. Asi jakoby film natočili s herci a pak to prohnali nějakým digitálním filtrem. Což je podle mne přesně opačný dojem, než který vizuální stránka díla měla vyvolávat. Ale i tak hodnotím vysoko, byť úplně nejásám. (22.11.2023)

Už jsou to dobré tři týdny, co jsem viděla toto dechberoucí dílo v kině, a pořád na to nemůžu přestat myslet. Ta naše slovanská lidovost je prostě úchvatná. Film nás zavede do jedné malé vesničky nacházející se v dnešním středním Polsku. Děj se odehrává po dobu jednoho roku, kdy jsme svědky, možná ne až tak překvapivých, nicméně stále velmi emočně vypjatých událostí. Ačkoli se na začátku zdá, že je život na vesnici téměř až idylický a postavy se zdají být vykreslovány v černobílých obrysech, tak velmi rychle pochopíme, že to tak doopravdy vůbec není a že reflektují spíše spektrum šedi. Z kina jsem odcházela ze stejným pocitem, jaký jsem naposled měla po dočtení francouzské povídky "Kulička" od Guye de Maupassanta, kdy mi jen v hlavě přistávaly myšlenky: "Ach jo, proč? Naše společnost je zaručená cesta do pekla, proč jsme takoví pokrytci!" Určitě se jedná o mnohem povedenější filmové zpracování polského čtyřdílného románu "Sedláci" od S. Reymonta oproti verzi ze 70. let. Vizuální zpracování je netypické a naprosto impozantní, vybraní herci se pro své role skvěle hodí a soundtrack krásně vystihuje prostředí děje. Pokud má nějaký snímek z našich středoevropských končin dosáhnout na Oscara, tak rozhodně tento. Režisérské dvojici smekám a těším se na jejich další film! (09.11.2023)

Pravděpodobně díky předloze, ze které tvůrci čerpali, nechybí Jagně podstatně propracovanější příběh, než měl Vincent. To však má i svá negativa, samozřejmě se z ní nevešlo všechno, takže některé postavy působí, co se jejich povahových rysů týče, poněkud zvláštním dojmem. Znát je to především na Antekovi, v jedné scéně by pro Jagnu udělal vše, hned v další se k ní chová dost neuvěřitelným způsobem, i když se v jejich vztahu a vztazích vlastně nezměnilo nic. Něčím podobným si však opravdu projdou všichni, dokonce i vedlejší postavy, které jsou však i na malém prostoru velmi dobře využity, charakterizují totiž místní poměry. Předsudky, pomluvy a všestranná závist jsou všude, stačí k tomu několik rozhovorů, jenž dávají ději a jeho směřování jasný smysl. Vizuálně film opět nadchne, mám však pocit, že tady ještě lépe funguje spolupráce s výbornou hudbou, která to celé posouvá o laťku výše. Stačí vzpomenout na scénu svatby či masopustu, první zmíněná začíná posmutnělým obřadem, aby se vše rozzářilo na svatebním veselí, alespoň zdánlivě. Druhá zase v první části s až hororovým nádechem a následným pokračováním v dešti, logicky už bez hororu. U obou je také dobře vidět, jak tvůrci pracují s vizuálním pojetím, tam kde je nejhůře, se vše zostří, téměř až do podoby klasického filmu, aby při opačných chvílích na povrch zase vystoupil barevný akvarel. 90% (07.12.2023)