Farma zvierat

Orwellova "Farma zvířat" patřila v sedmdesátých letech k nejčtenějším knížkám. Znal jsi skoro každý, i když se opisovala na psacím stroji. Také jsem i prohnal dvakrát tímto zařízením; najednou se vyrábělo 8 - 10 kopií, psací stroj v konstrukci fy ADAST jich zvládl 12 (proto ty občasné přesčasy). Když dvakrát opíšete knížku, znáte ji takřka nazpaměť. A potom také porovnání s filmem, a navíc animovaným, nemůže dopadnout příliš dobře. (30.07.2018)

No, moc mě to nenadchlo. Sice jsem nečetla knížku, ale je jasné, že musí být lepší... Možná je to tím, že něco takového je kreslené, možná je to tím, že jsem od Orwella četla 1984 a stále na ten odlišný příběh během sledování myslela, ale tohle mě prostě moc nezaujalo, neuchvátilo a ani ve mně nic nenechalo. Slabé 3* ... Škoda, byla jsem totiž dosti zvědavá a natěšená. (19.02.2009)

Vynikající animované zpracování slavné bajky Georga Orwella se smutnou satirou na komunismus. Animace je jednoduchá díky době svého vzniku, ale rozhodně neubírá tomuto dílu na síle vyprávění s hlasem vypravěče (Gordon Heath) a dabéra všech zvířat (Maurice Denham). Skvělým a originálním způsobem je znázorněn komunismus a postupná zrada jeho vzletných a ušlechtilých ideálů. V komunismu jsou si sice lidé rovni, ale někteří jsou si rovnější. I když to je v každém státním i komunitním zřízení. A už je vedlejší, jestli je nadřazenost zasloužená, či docílená mocichtivostí vysoce postavené osoby. Příběh ukazuje zranitelnost a nespolehlivost jakéhokoliv povstání a revoluce, kterou se prostý lid bouří proti tyranské a despotické vrchnosti a někdy jenom proti vrchnosti. Vskutku ušlechtilé ideály rovnosti všech jsou vždy brzy vystřídány novým kastovním systémem, kde někteří jsou si rovnější, než prostá většina. Většina bude vždy nějakým způsobem utlačována a vedena k poslušnosti jakýmkoliv pochybným způsobem, včetně tělesné likvidace. A rovnější než rovní se začínají více a více podobat dřívějším tyranům, neboť opětovně zas a znova dochází k omámení opojnou mocí. Vyciťují svou šanci se dostat k moci, po které tak touží a která přináší tak sladké ovoce. A to je na tom to nejsmutnější, neboť sebeušlechtilejší myšlenka a ideál jsou překrouceny do neuvěřitelné absurdity krutosti, po které dochází pouze k bolestnému rozčarování. A tak snad není cestou násilné převzetí moci, kdy vyplouvají napovrch skryté násilnické povahy silnějších a bezohlednějších. Ale cesta rozumu a osvěty. Ale je toho člověk, respektive lidstvo schopno? Jsem věru více než skeptický. A prasata budou vládnout dál. Zábavné, půvabné, a přesto trochu deprimující svým neodvratným průběhem a koncem. A svojí stálou podstatou, kterou nejme sami od sebe překonat, protože naše skryté nízké choutky mohou s neuvěřitelnou silou vyplout na povrch. (15.08.2012)

Animovaná adaptace Orwellova alegorického románu Farma zvířat si velmi rozumí s původní literární předlohou - taková ta lehká britská ironie, skoro sarkastický nadhled, jenž je přítomen v Orwellově textu, se podařilo tvůrcům dostat i do tohoto animovaného podobenství. Zprvu téměř pohádková úvodní formule, idylický černobílý svět zvířat na farmě, kterou kořistnicky spravují zlí lidé a mimo psů, pohůnků farmářů, jsou všechna zvířátka na farmě pozitivně exponována. Když se ale zvířata rozhodnout uskutečnit svůj plán a osvobodí se ze svého jha tím, že vyženou lidské majitele farmy, zprvu nevykrystalizované charaktery zvířat se rychle tříbí... Z hesel, které si zvířata napíší na zeď, jako mene tekel prosvítá jedno: Všechna zvířata jsou si rovna...ale některá jsou si rovnější... Dokonalá a kongeniální alegorie komunistické ideologie a jejího aplikování ve všech jejích středo- a východoevropských totalitních reinkarnacích. Škoda jen toho ,,neorwellovského" konce. Jde proti intencím jak původní literární předlohy, tak i samotného smyslu tohoto (klasicky) animovaného snímku... (18.09.2007)

Súhlasím s interpretáciou Radka99. Na príklade zanimovanej poučnej rozprávky ide o všeobecne ukázaný obraz moci, vyšvihnúcej sa nahor na vlne všeobecnej nespokojnosti. Pod heslami všeobecnej rovnosti, slobody a bratstva. No na rozdiel od neho z filmu o tom ako sa Farma zvierat vytvárala, to po rokoch rozhodne nezužujem len na Rusko a jeho satelitné totalitné režimy, zaštiťujúce sa Marxom. Rovnako to platí pre štáty, kde si roky rokúce mocenské páky udržuje istá skupina striedajúcich sa politických elít, ktorá plní priania bankársko- priemyselno -obchodných kruhov. Rovnaké heslá o rovnosti, rovnaké výnimky. Koniec filmu správne, i keď zjednodušene, ukazuje na potrebu ďalšej revolúcie, na minimum eliminujúcej uzurpovanie moci. Pozn.: Anarcho syndikalistické riadenie fabrík a družstiev (napr. v Argentíne) ukazuje, že sa osvedčilo povinné spolu rozhodovanie všetkých a striedanie mocenského riadenia po dvoch - troch mesiacoch. Ideály vylepšiť systém počas obdobia totiž ešte ostávajú, do kože sa nestačí zaryť túžba po moci a vlezdoriťovstvo. Smutnou stránkou filmu je, že symbolom podrazáckeho ľudí sa stali zvieratá. Ich prirodzenosť je iná. (15.01.2014)