Farma zvierat

Film je výborný, ale hlavní zásluhu na tom má především Orwell. To od něj pocházejí dnes už všeobecné známé geniální citáty jako "Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější." nebo "Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné." Tvůrci filmu už to "jen" slušně nakreslili. Hodnocení je v tomto případě tedy spíš hodnocením knihy s tím, že knižní konec je sakra lepší (a tedy pětihvězdičkový), kdežto ten filmový je příliš mírný, takže za čtyři. (18.05.2010)

Nádherně a děsivě zároveň zinscenovaná problematika despocie, která je pro tentokrát přenesena do zvířecího světa, ale autentičnosti nepozbyla ani omylem. Rozhodně nejde o žádnou procházku růžovou zahradou pro nejmenší diváky, nýbrž o krutý a pravdivý obraz společnosti minulé, současné a možná i budoucí. Zkrátka ne až zase tak veselý příběh, který určitě stojí za zhlédnutí. "Four legs good! Two legs bad!" - pro mě osobně solidní 4*. (18.04.2011)

Konečně jsem si doplnil tuhle klasiku. Skvělá alegorie na dikátorství a a tyranii. Začne to nevinně, jednou malou zvířecí revolucí a nakonec se to zvrhne v totalitu pod vedením prasat. Nemusíme v historii chodit daleko... Určitě dost poučné a zřejmě právem některými režimy zakazované. "Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější." (11.06.2019)

Takže tohle má být ta slavná Farma zvířat? Říkám, tak napůl. Určitě je tady zanecháno to hlavní poselství a tak, ale prostě mi tady toho hodně, hodně chybí. Knížka byla úžasná, takže jsem očekával temný film. Žel bohu je to film kreslený, tudíž určen pro mladší publikum, takže je to spíše taková pohádka. Jo jasně Napolen se pořád mračí, ale prostě vymizela úplně ta Orwellovská atmosféra. Ten komunismus, který z knihy přímo čiší, tady je jen okrajová záležitost. Strašně mi tady chybí, ten "věrný" Pištík, který všem radil, že to co dělají je pro dobro všech no. Ten konec ještě prohloubil mé zklamání. Na druhou stranu, tohle asi jinak natočit nešlo. (11.02.2010)

Osobitý kreslený britský film ještě zvýrazňuje klady nadprůměrné Orwellovy literární předlohy. Levicový britský demokratický socialista, aktivní účastník španělské občanské války, měl vzácnou možnost poznat zblízka všechny formy komunismu v jejich "čisté" podobě a zřejmě podstoupil i jejich teoretické studium. O to působivější je alegorie, kterou nabídl svým čtenářům. Prasata bych však v žádném případě nepodceňoval: tito naši biologicky blízcí příbuzní se vyznačují - jako všichni všežravci, mezi které z biologického hlediska náležíme i my sami - vysokou inteligencí, tvořivostí a také - i ve svém vlastním zvířecím statusu - poměrně snadnou zneužitelností. Jedno z prvních děl, která se ve své době začala s úspěchem vymaňovat z disneyovské šablony, si uchovává i po desetiletích svou diváckou přitažlivost a s úspěchem dokazuje, že pohled na dějiny jedné ideologie k tomu, aby o ní poskytkl dostatečně plastickou a věcnou informaci, nepotřebuje ani plochou agitaci, ani vesměs matoucí démonizaci; vůle upozornit varovně na její zápory a propady tím nejen není oslabena, ale naopak získává na přesvědčivosti a hloubce. Kdybych si nepamatoval z dětství svůj odpor k povinné četbě, řekl bych, že toto klasické dílo by mělo být povinnou součástí výuky dějepisu novodobých dějin. (23.10.2010)