Ako sa budia princezné

6/10 - Ačkoliv jsem milovníkem starých pohádek, "Jak se budí princezny" nikdy (ani v dětství) nepatřila mezi mých osobních TOP10. Je pro mě spíše něco jako Tři oříšky pro Popelku "B". Sice je tu excelentní Menšík, ale zápory jsou jasné: méně kouzla než Popelka, podobná hudba, toporný a stále zamračený J. Hrušínský... Ano, pořád sice mírný nadprůměr (kampak se na něj hrabou v současnosti natočené pohádky), ale na klasiky žánru (Pyšná princezna, Dařbuján, Tři oříšky...) zkrátka tento film nemá. (29.12.2018)

(7/10). Stará, dobrá a známá pohádka plná vtipných scén. Hlavním plusem je jako u většiny filmů Vladimír Menšík, který tady vytvořil legendární hlášku. "Osobo?? Jakto, že tady nespíš??" A scéna s dobýváním se do hradu skrz trní je prostě parádní a napínavá. (30.12.2020)

Vladimír Menšík ať hrál, kde hrál, vždycky na sebe dokáže upoutat divákovu pozornost. Postava Matěje je jedna z nejvtipnějších pohádkových postav, od níž by se všichni představitelé Plancheta mohli učit. "Ne, princi ne! Vy snad nemáte srdce." "Srdce." "Tak nemáte žaludek." (18.03.2009)

Když se Dalimilovi a Elišce narodí dceruška Růženka, je to veliká sláva, protože jde o princeznu Růžového království, kde její rodiče vládnou. Nejásá jen královnina starší sestra Melánie, která se užírá závistí a vztekem, protože je starší a podle tradice měla být královnou. Dalimil se však zamiloval do Elišky, a tak Melanie o vytouženou korunu přišla. Plná zloby Růženku prokleje kletbou, podle níž se v den svých sedmnáctých narozenin píchne do prstu, usne navěky a s ní celé království. Ale nakonec všechno, jak to v každé správné pohádce má být, dobře dopadne. S láskou Růženky k princi Jaroslavovi však zlá Melánie nepočítala. Právě on se vydá zakleté království zachránit a taky je zachrání a mně tahle pohádka, ačkoliv je pěkná a má pěknou hudbu a opírá se o kvalitní režii Václava Vorlíčka, až tak moc nepřekvapila, a v některých momentech si nabírá i zbytečné dějové linie navíc. Prostě Šípková Růženka obohacená o pár scén navíc. 60% (17.12.2009)

Režisér Václav Vorlíček natočil v roku 1977 takú bežnú československú rozprávku. Dvaja bratia, princovia, súperia o lásku princeznej zo susedného kráľovstva. Starší z nich ju prišiel požiadať o ruku, ale ona sa zaľúbi do toho mladšieho, skromnejšieho a milšieho. Ako hovorím obyčajná rozprávka. Výnimočná je jedine tým, že do úloh princov pán Vorlíček obsadil dvoch silne nesympatických nýmadov. Jan Hrušinský a Jan Kraus sú otrasní herci. Všetko to kazia, nedá sa na nich pozerať. ** (16.04.2017)