Což takhle dát si špenát

Zdejší výhrady ohledně komunistických reálií jsou samozřejmě totálně mimo (stejně jako v případě Císařova pekaře, Marečka a jiných skvělých českých filmů), ale pravdou je, že tenhle Vorlíčkův film už nedosahuje geniality Pane, vy jste vdova nebo některých bláznivých komedií Oldřicha Lipského. Ve srovnání s drtivou většinou českých filmů jde však stále o špičku, takže ani neuvažuji o hodnocení nižším než pět hvězd. (31.12.2005)

Typický představitel osobité české mutace crazy komedií, které jsou ovšem oproti svému západnímu vzoru o několik řádů výše a alespoň ty z dílny Václava Vorlíčka a Miloše Macourka patří mezi to nejlepší, co československý film ve své historii má... Na jeho klasické crazy komedie z počátku 70. let (Jak utopit doktora Mráčka, Pane, vy jste vdova!) ,,špenát" ale nemá, i tak se ale jedná o velice vkusnou a výživnou zábavu, plnou absurdních scén, situačního humoru a záplavy výrazných (komediálních) hereckých výkonů - v té době se téměř nic jiného nemohlo točit, takže ve Vorlíčkových filmech hrála a excelovala téměř kompletní dobová herecká špička. Vynikající komedie, které schází jen málo k dokonalosti... (07.07.2007)

Rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví se nemusí vyplácet, ale při správném sortimentu a složení jídelníčku je možno dosáhnout ohromujících výsledků. Třeba tak lze namísto gumoléčby a lepení papírových pytlíků na Mírově absovovat pouhé vytahání za ucho a zabavení oblíbeného plyšáka v mateřské školce. Nějak mi tahle švihlá česká komedie nikdy úplně nepřirostla k myokardu, ale pánové Zemánek i Liška jsou okouzlující v každém věku, sem-tam uchechtnutí to ze mě vyloudilo, můžu tedy udělit poctivých 60%. (06.03.2013)

Václav Vorlíček partí medzi režisérov, ktorý patria ku klasikom českej komédie. Tento film keď prišiel do kín patril medzi tie populárnejšie. Film stojí na výkone hlavnej dvojice Menšík + Sovák, ku ktorým sa výborne pripojila I.Janžurová. Ja si myslím, že ona je tá najlepšia postava vo filme. Na filme sa dá zabaviť dávam 65%. (27.09.2005)

To jsou fofry. Člověk se ani nestačí rozkoukat a už jsou tu ty šílenosti, na které je Macourek expert. Jediná nevýhoda je to strašné množství postav - musíte být pořád ve střehu. Chvíli polevíte a unikne vám nějaká souvislost, kvůli které se přestanete chytat v detailech. Ale teda Hotel Imperial se moc nepředvedl - nefungující dveře na fotobuňku, kuchař vyloženě nepozorný a ten skandál v restauraci - styďte se, chch! No a ti kluci, co hráli mladýho Sováka a hlavně Menšíka (Michal Kocourek), ti byli skvělí. Jinak co se týká Schelingerovy písně, tak kromě notoricky známého refrénu "Což takhle dát si špenát, špe-špe-špe-špe-špe špenát. Králem květin je špenát, ten zeleňoučký špenát." je zbytek textu strašná debilita, pokud jste si toho nikdy nevšimli: "Na talíř, když šéfkuchař ho dává, dává nám, strávník volá vivat, hurá, sláva - špenát mám. | Zdroj vitamínů skýtá, to organismus vítá, elixír mládí skrývá, uvěří, kdo se dívá. | S tělem tvým pak energie mává, mává dál, on se zdrojem inspirace stává, stává vám. | Ženšen ten je proti němu sláma, vím to sám, špenát baští sportsman, dítě, dáma, též si dám." A k tomu navíc ženské vokály: "Co chceš více - chop se lžíce!" chch. Raději ten text prostě nevnímat... (19.03.2021)