Rosalinda

Telenovelu jsem sledoval na Markíze. Měli dobrý dabing, a mohl jsem si do sytosti zafandit spravedlnosti. Zlo tam bylo nepřehlédnutelné a právě bojovalo proti spravedlnosti, která měla velké potíže. Občas to už vypadalo, že spravedlnost je v takových úzkých, že sotva vyvázne a zbaví se zla. Ale když se síly spravedlivých začaly spojovat, tak zlu obstojně čelili, až ho ze seriálu vypráskali. Edivím se, že někdo z uživatelů csfd ví, že to byl odpad, ale neviděl určitě ani polovinu dílů. MEXIKO a jižní státy v Jížní Americe prostě telenovely umí, a sotva jim může konkurovat Ulice, Růžová zahrada či Letiště a podobné zdejší seriály, které jsou zde tak populární. Ale hold co dívák chce, tak to má. (27.08.2010)

Při mononukleóze se člověk hodně kope do zadku, takže sjíždí pěkně všechny programy a pak to přijde! Narazí na Rosalindu a má se aspoň čemu zasmát. :-D Nesledovala jsem to ani jako třináctiletá, teď s tím asi těžko začnu, ač jsem jeden díl vydržela (a snad i bez následků), ale tu jednu * musim dát (půlka je za úvodní song - nebuďte suchý, vždyť je to chytlavý-, druhá půlka za herečku Noru Salinas - čůza, kterou hraje mi někoho připomíná.) :-D (15.10.2011)

Nejzápornější postava ze všech je tu stejně Soledad, to mi nikdo nevymluví. Největší čarodějnice, která ještě nikdy neporadila nikomu nic dobrého a je příčinou všech trápení a utrpení kladných postav :-D. Taková Valeria se může jít schovat. Prcalinda je úplně debilní a na hlavu postavená telenovela, ale celkem sledovatelná. (17.11.2011)

Ach, já jsem trpěla s Rosalindou a José Fernandem poté, co si ona konečně vzpomněla, kdo je, ale vlastně spolu "nemohli" být. A ta scéna v kostele, kdy si měla brát toho staršího chlapíka v kostele, José Fernando (sakra, snad se tak jmenoval) tam u zdi, kousek od oltáře, trpěl, zvláště poté, co Rosalinda řekla tomu chlapíkovi ANO. Náhodou, krásně se mi s nimi trpělo. Navíc dodnes si pouštím jednu klavírní skladbu...Ach jo. :D (06.03.2012)

Rosalinda, pěkná pinda, Rosamunda, pěkná... Ehm... Aneb jak si děti tehdy říkávaly. Obyvatelé vesničky ČSFD jsou k telenovelám neúměrně krutí, a navíc evidentně rasističtí. Že v 90% případů se jedná o nedochůdčata, která jen somrují, okrádají a chlubí se cizím peřím, to neznamená, že zbylých deset procent je taky takových. Co třeba slečna Divoký anděl? A slečna Kachorra? A slečna Vypůjčené životy? A slečna Manuela? To všechno jsou dělnice s tváří umouněnou od popela, ale poctivě pracující. K těm se řadí i Rosalinda, která zdánlivě nebyla víc než exhibicí nádherné popové divy Thalíi, ale při bližsím pohledu ukrývala ryzí telenovelní jádro, takové, pro které telenovely tolik milujeme. Hodnou hlavní hrdinku sexbombího vzezření, fešáckého hlavního hrdinu, jeho konkurenta, neméně fešáckého avšak mnohem špatnějšího (opak slova "lepšejšího") člověka, fůru škodičů (main villain Rosalindy byla zlá tchýně Valerie, ta měla svého "čističe" Mizériase, služebnou Berthu a další ne tolik významné parchantíky, jejichž skon či jiný veselý odchod jsme mohli v průběhu sledovat), slabošské dobráky, kteří se nakonec vzepřeli osudu (ať už hlaveň pistole obrátili proti svým mučitelům nebo proti své spánkové kosti) a spoustu dalších nezbytných plochých figurek, které své uplatnění jinde než v telenovelách nenašly. Všechno to bylo v mixu absurdních a bizarních zápletek v obvykle pomalém tempu atd... Ale celé to bylo prostě o kus výš, než ty opravdu odpadové telenovely. Velkou měrou přispěla i samotná Thalía, kterou je radost vnímat všemi smysly (jop, poslouchám laciný popík, a nestydím se za to). Rosalinda není pinda, je vlastně docela cool. Znáte to, jednooký mezi slepými král. (02.06.2007)