Kouř

"Hele, kotě, vo co ti de?" Nevybavím si, že bych Kouř viděl ve své době (tedy devadesátkách). Určitě ne, Arnoštek je natolik bizarní postava, že by se určitě stal naším mládežnickým vzorem. Když jsem film viděl před lety, ani jsem ho nedokoukal. Některé filmy prostě potřebují druhou šanci, aby ukázali, jak jsou výborné. Protože tohle je fajn, fajn, fajn, je to fajn, fajnový... Skvělá alegorie. "Když jde o to, všechno stranou." (20.03.2020)

Tenhle film je fakt masakr, ale ty písničky... To je prostě krize. Proč to nemohli natočit jako normální film? To bylo nutný točit to jako buzikál? Mě tam všechny ty hudební vložky hrozně sraly. Kdyby tam nebyly, dám 5 hvězdiček. Ale i tak je to dobrej film a jednoznačně nejlepší buzikál všech dob. Jinak Arnoštek je boží, ale moje nejoblíbenější postava je archivář a alkoholik Béda... "Vyměň mi to za vostrý." (12.01.2007)

Na naší filmové scéně poněkud zjevení, s kterým mohl Vorel přijít v nějakou rozumnější dobu, chápeš. Děj ustupuje do pozadí před dokonalým satirickým detailem. Svérázný humor a stylizace filmu nejsou stravitelné pro každého jedince v českém prostředí (pro okolní svět je film možná i nepochopitelným). Především bych odhadoval, že nebude stravitelný pro zaryté přívržence beztřídní společnosti a ty kterých zosobněním je Šmíd - typická svině:) Děj jako jízda na horské dráze - jednou nahoře, jindy dole, smích střídá rozčarovaní, tápání. ...Ale nakonec - Má to cenu! (12.12.2007)

Někde jsem četl, že nemáme film, který by bilancoval s normalizací. A co Kouř? Tenhle jedinečný "muzikál", který ve zhuštěném prostředí jednoho industriálního komplexu nabízí refexi snad všech podstatných složek totality! Škoda, že tenhle Vorlův film tolik zapadl, protože mezi záplavou dementních kapitalistických satir to byl po všech stránkách dotažený projekt, který bez obtíží zpracoval normalizační morálku i estetiku a do filmového života účinně převedl poetiku divadla Sklep. Zároveň Vorel s pronikavostí tak typickou pro mistry sarkasmu rozkryl v nadšeném sametově-revolučním kódu tehdy takřka opomíjené tóny falešného divadla a v průběhu natáčení je inkorporoval do scénáře. Nelze přehlédnout jasnozřivost filmového finále, ve kterém se staré mísí podle podivně harmonického scénáře s novým a svině si náhle nasazují škrabošky s lidskou tváří. Obrozený vzduch továrny tak pořád nese silný zápach totalitního kouře. Nepříjemně prozíravé vidění budoucnosti. Promiňte, ale vedle Kouře působí (prý) poselství Pupenda jako laciné pásmo humoru pro celou rodinu. Film, na který by se nemělo zapomínat. Film, který by se měl PŘIPOMÍNAT! (27.01.2004)

Dlouho jsem odolával, ale přece podlehl. Už chápu, proč je Kouř mnohými považován za nejlepší český polistopadový film. Vorel totiž točí experimentálně, je sám sebou, nemá zábrany. Těch prvních pár let po revoluci muselo být velmi zvláštních, vznikaly zajímavý věci, nejen ve filmu, ta doba má něco do sebe, takovou ironii a lehkost. A na Kouři se to plně podepisuje. Ansámbl divadla Sklep (nebo, jak poukázal Radek99, Pražské pětky) je jednoduše jedním z vrcholných těles naší komediální scény, a že se u Kouře nasmějete! Především té absurditě a až Monty Pythonovským prvkům (šedé hnusné město/továrna, kde jsou dětská hřiště a v pozadí hlavního záběru pořád někdo všelijak šílí) HUDBA: Michal Vích - kultovní. (07.08.2009)