Cesta z města

Téma podobné filmu Víta Olmera Co je Vám doktore?. Atmosféra doby je v obou snímcích podchycena skvěle. Každodenní otrocká nutnost přežití v přetechnizovaném světě nutí k útěku, znám(e) to. Chceme někam, kde se neměří čas, kde je jednoduše přes den světlo a v noci tma. Hodinky odložíme do hnoje, mobil do rybníka, a začínáme žít, ne jen přežít další den. Osobně bych uvítal, kdyby se film zaměřil ještě více, ne-li jen a pouze, na Markétu, úžasná divoženka, žena, po kterém toužím a také její přírodní filosofii i celkovou atmosféru bylinkové chaloupky. Naneštěstí do toho režisér Vorel zasazuje své klasické nešvary. Obsazení svého potomstva, sebe samého či starých kamarádů ze své prvotiny, čímž vytváří spoustu zbytečných a atmosféru narušujících postav. Nedokonalý umělý dabing, chvílemi přetažený humor a vcelku jednoduchý scénář. Zápory jsou ovšem vyváženy perfektními plusy. Houbový výlet u ohně, groteskní písně, anglo-česká mluva, a hlavně překrásná melodie, doprovázející celý film. Melodie, ve které je ona atmosféra venkovského poklidu cítit dokonale. Je to rozhodně moje hvězdička navíc, stejně tak si jí zaslouží i ústřední milenecká dvojice. (29.09.2012)

Cesta z města jednoho obrýleného programátora Honzy je docela uhozená. Poměrně jsem sázel na herecké obsazení, když už děj za moc nestál, ale to dost podléhalo slabému režijnímu pojetí. Nejvíc to měla být komedie, ale veškeré vtipy se rozutekly asi do lesa. Příběh pak nějak nudně doklopýtal do svého konce a celý film rychle vyšuměl. Pochopitelně v příběhu nechyběla konfrontace muže z města se "zaostalými" venkovany. On, který používá vyspělou počítačovou techniku, najednou má před sebou Bolka Polívku v "jézédáckém" ohozu a má se zabíjet prase. To byla jedna z těch lepších scén, ale jinak nuda a šedivá filmová oblaka. Tomáš Hanák už také zahrál lépe. Pokračování snad ani vidět nepotřebuji. Klady: námět + barvité leporelo místních venkovanů. Zápory: film nemá parametry pro kino a vypadá jako levná televizní hra - slabé režijní pojetí - uhozený a nudný děj - žádná vtipná scéna - řídký příběh se zdlouhavým natahováním - divná žánrová nevyhraněnost - nevyužitý satirický podtext - film vyšumí naprosto do ztracena. 20% (05.03.2013)

Cesta z města dýchá přírodní poetikou zachycené především v nádherné obrazové složce (kam se hrabe Máj - Tomáš Vorel má obdivuhodný cit pro mizanscénu) a příjemně naivní hudbě Michala Vícha (první tóny písně Nejsi sám mě na chvíli vynesly do oblak) natolik zhluboka, že jí trochu odpouštím i ten kostrbatý scénář, na kterém vlastně ani tak nezáleží, protože pilířem zábavy jsou tu zase hlavně dialogy a nezaměnitelný projev herců ze sklepácké školy. (14.05.2008)

Tomáš Vorel je režisér ku ktorého tvorbe musí divák chtiac nechtiac zaujať stanovisko. Nie je možné ju prehliadnuť. Jeho filmy sú hybridy Kameňáku a Samotárov. Je to v českej kotline podľa mňa jedinečný zjav. Rezignoval na priamu "vážnu" spoločenskú kritiku, ktorú nahradil satirou, dejovými úletmi a vizuálnimi "hrátkami". Tým pádom, ale režisér rezignoval aj na to, aby sa jeho filmy páčili masovému publiku, stali sa kinohitmi a aby zožal slávu, ako napr. Svěrák či Sláma. Zato si však zachoval jedinečný podmanivý (pre iných odpudivý) a náladu povznášajúci rukopis. (23.07.2009)

Mám tenhle fim shlédnutí od shlédnutí raději a raději. Proč? Protože jediný Tomáš Vorel dokáže sklepáckou poetiku přenést na plátno tak, aby nepůsobila trapně a přitom neztrácela svoje infantilní kouzlo. Cesta z města je film s krásně naivním (a troufám si říci, že úmyslně naivním) příběhem útěku před civilizací, s krásně naivní a hravou hudbou, překrásnou hlavní představitelkou, nádhernou barevnou stylizací (ty podzimní barvy miluju!) a humorem, který mě osobně konvenuje. Herecké výkony herců i neherců jsou obdivuhodně sladěny do typicky sklepáckého přehrávání, některé repliky jsou ve své přímočarosti velmi působivé a když nastoupí na plac pan farář Hnilička, dostávám se do extáze takřka religiózní. Je to taková hezká hříčka, která mě umí dojmout... (17.03.2004)