Reklama

Reklama

Obsahy(1)

PRVEK ZLOČINU je spolu s dalšími filmy EPIDEMIE a EVROPA součástí tzv. evropské trilogie, kterou si Lars Von Trier otevřel bránu do světa uznávaného filmu.
Vyšetřovatel Fisher (Michael Elphick) žijící v Káhiře vypráví v hypnóze o svém návratu na starý kontinent. Byl povolán k případu brutálních vražd malých děvčátek prodávajících loterijní losy. Temný příběh se odehrává v apokalypticky vyhlížejícím Německu a vychází na povrch, že vrah zabíjí podle geometrického vzorce. Film mimo jiné obsahuje spousty odkazů na světovou literaturu. Narace si v tomto případě „vzala dovolenou“ a snímek se skládá především z působivých výtvarných obrazů, které podtrhují poutavou atmosféru. Debut tohoto oslavovaného i zatracovaného režiséra získal v roce 1984 v Cannes cenu za technické provedení. (Zrzunda)

(viac)

Recenzie (79)

Hwaelos 

všetky recenzie používateľa

Musím se na to podívat znovu. Přijde mi, že hodně návratných motivů jsem vůbec na první pohled nepobral. Nicméně, už na první pohled bylo jasné, že je Element of a Crime je hodně sevřený film. Pokud jsem u Truffautova stylu mluvil o silně odstředivém stylu, pak ranné období Lars von Triera považuji podle Prvku zločinu za ukázku dokonale dostředivého filmu. Všechny jeho součásti, i ty nejmizivější mají své opodstatnění v dalším průběhu děje. ()

Frajer42 

všetky recenzie používateľa

Film nasáklý atmosférou noir. Trier opět vyladil svůj film do vysoce umělecké roviny, tudíž se na něj takřka po celou dobu hezky kouká. Díky zvolenému způsobu vyprávění není rozhodně závratně obtížné se v ději zorientovat, pokud tedy neztratí snímek na delší dobu vaši pozornost. Příběh není ve výsledku nikterak složitý ani úžasný. Co dělá snímek vydařeným je úžasná atmosféra beznaděje a nádherně odporné prostředí, kam byl celý děj zasazen. Z mého pohledu tedy určitě vydařený počin, která mě sice nandchnul, nicméně mě bavil! Lepší tři kousky. ()

Reklama

Ajantis 

všetky recenzie používateľa

(Komentář obsahuje spoilery.) Návrat do Evropy. Tentokrát v hypnóze, o několik měsíců zpět, na místo činu sériového vraha, jehož brutální skutky zůstávají dosud neobjasněny. Ono „místo ve střední Evropě“ si žije docela samo mimo čas a prostor, jelikož je detektivův návrat zároveň letmým vstupem do svědomí minulosti Evropy (narážky na holocaust jsou ovšem tak jemné, až si sám nejsem zcela jist, nešlo-li jen o poryvy větru). Malé městečko připomíná svého druhu Benátky, z všudypřítomné vody vyrůstají jednotlivé budovy, stále prší, dohled je pouhých pár (desítek) metrů a hustou mlhou prosvítá několik světel majících hlavně atmosférotvorný účinek. Trier dokazuje, že je jeden z výtvarně nejschopnějších režisérů a podobně jako v Evropě vytváří s kamerou a filtry neskutečně působivé a kompozičně promyšlené záběry. Výrazné je využití žlutého „nemocného“ filtru, který zesiluje pocit rozpadu podobně jako v morem zasažených čtvrtích ve hře Pathologic. Ústředním tématem Element of Crime je otázka možnosti porozumění zločinu a jeho původci. Pokud sledujeme stopy, které tento po sobě zanechává, můžeme se dobrat vnější povahy zločinu, popisu toho, jak se udál, nepochopíme však s jistotou, co a proč k němu vedlo. Naopak takové pochopení by nám mohlo pomoci zabránit jeho opakování v budoucnosti, což by bylo v případě nebezpečného vraha rozhodně vítané. Detektiv se tak podle velmi sporné a neprověřené metody pokouší co nejvíce ztotožnit s osobou vraha, prožít tytéž události, cítit jako on... Proto se vrací na místa, o nichž ví, že v nich tento dříve pobýval, vykonává stejné činnosti, bere stejné léky a navozuje si tak totožné stavy... a doufá, že se dostane na stopu událostem budoucím. A zdá se, že metoda přináší jakési výsledky. Jenže v kterém momentu je z tohoto experimentu ještě možná cesta zpět? Pokud budu mít stejné pocity jako jiná osoba a jednat jako jiná osoba, budu ještě sám sebou? A pokud nebudu, dokáži si to uvědomit? Naprostého a nesporného porozumění motivů jiného je možné pouze, když se jím sám stanu. Až ve chvíli, kdy se detektiv domnívá, že se svého pokusu vzdal, je ztotožnění dokonalé; neuvědomuje si jej. V jednotlivém okamžiku není možnost volby, následující událost je nutným výsledkem událostí předchozích a film směřuje k nevyhnutelnému konci. Element of Crime je velmi těžký a tíživý film, jenž si nezadá s mistrovými pozdějšími díly. Divák je do něj vtažen a po propuštění mu pravděpodobně nebude příliš dobře na těle ni na duchu. ()

pan Hnědý 

všetky recenzie používateľa

Pro mé oči, mé pocity, můj filmový zážitek - Trierův průměr. Zatím, co debut a první evropská trilogie jsou přístupné k běžnému divákovi, s trochou psychologickými otázkami nad dotykem Trierova démonismu, po úspěchu (Království, Idioti) už stoupá Trierova bizarnost, depresivnost, atmosféra stoupá na maximum. A nové filmy Triera (Antikrist, Nymfomanka - hlavně 2.část) už je procházka peklem. Filmy, které zaráží dech a nedají spát. ()

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Ten vizuál a žlutočervené zbarvení mě poměrně rychle přestalo bavit a tím si ten film vlastně podepsal ortel, protože mě pak dost nudil. Příběh to taky nijak extra zajímavý nemá, navíc ten děj je poměrně jednoduchý. Ano, kameru to má dost dobrou a je vidět, že než Trier zblbnul z Dogmy 95, tak s ní uměl, má to i depresivní atmosféru, jenže depku jsem si "užíval" v Evropě, protože ta byla podmanivá, Prvek zločinu mi svým stylem bohužel spíš lezl na nervy a nějakou filozofii nebo hloubku jsem tam neviděl. Třeba tam je, co já vím, ale mě se v tom ani nic hledat nechtělo, jak mě to celé nudilo. Asi Evropa byla fakt jenom výjimka, protože teď už silně pochybuji, že se mi od něj něco bude líbit. Ale třeba se pletu. 2* ()

Galéria (52)

Zaujímavosti (3)

  • První film von Trierovy trilogie "Europa", která zachycuje problémy Evropy v budoucnosti. Dalšími filmy trilogie jsou Epidemic a Evropa. (D3VIL)
  • Unikátní technologie natáčení vedla k téměř monochromatickému vizuálnímu podání, transformujícímu podobu světa do intenzivních sépiových tónů jen občas narušených kontrastní modrou nebo červenou barvou. Snímek pochází ještě z doby před digitálním colorgradingem, barevné řešení tedy vznikalo pomocí svícení a patřičné chemické úpravy filmového materiálu. (Zdroj: Letní filmová škola)

Reklama

Reklama