Rozhovory s přáteli

V porovnání s neskutečně otravnou knižní předlohou jsou seriálové Conversations mnohem snesitelnější, ba nebojím se říct povedené. Příběh je uvěřitelný, emoce skvěle zahrané, postavy sympatičtější, Joe Alwyn (kterého jsem doteď znala jen jako boyfrienda Taylor Swift) vlastně docela hot, sexuální scény realistické, a chování aktérů dává větší logický smysl než v Normal People. Celé to je jaksi "relatable", tedy minimálně pokud jste někdy byli mladou holkou ve vztahu se zadaným mužem (been there, done that). Škoda, že v porovnání s knihou byla méně akcentována sociální linka třídních rozdílů mezi protagonisty. Tak či tak, knihu bych asi znova nečetla, ale na tohle bych klidně koukla ještě jednou. Několikrát jsem měla slzy v očích. (21.09.2022)

Chtěla jsem dát plný počet, ale něco tomu chybělo. Knižní adaptace byla o mnoho lepší, přestože seriál se věrohodně snažil vykreslit nejednoduché vzahy, ať už mezi Frances a Bobbi, nebo Frances a Nickem. Příběh se odvíjel v příjemném a melancholicky pomalém tempu, zrovna tak jako na stránkách knihy. Herecké výkony byly na jedničku, hudba taky. Přesto byl první seriál, Normální lidi, o kousíček lepší. (13.10.2022)

Kvalit geniálních Normal People tahle adaptace bohužel nedosahuje, na to je to až příliš rozvláčné, odtažité a nejednoznačné (podobně jako hlavní hrdinka, u které si doteď nejsem jistá, jak moc mě oslovili herecký výkon její představitelky Alison Oliver). I přesto se ale jedná o kvalitní a citlivou konverzačku se skvělou atmosférou a perfektním soundtrackem. Sally Rooney umí psát a Lenny Abrahamson podle jejích knih umí točit. (17.03.2023)

další civilní konverzačka podle knihy Sally Rooney a i když to není taková emoční smršť jako Normal People za shlédnutí určitě stojí. Příběh se tentokrát motá kolem studentky Frances, která je na první dobrou introvert nedávající najevo emoce. to všechno se změní, když si začne a následně se zamiluje do ženatého muže a do toho musí řešit svůj vztah se svojí nejlepší kamarádkou a zároveň bývalou přítelkyní Bobbi. Ta je zdánlivě mnohem zajímavějším charakterem než hlavní postava Frances, ale osobně mi celkem vadilo její chování vůči Frances (která rozhodně není bez chybičky) a tendence všechno vztahovat na sebe. I to ovšem přináší život a Rozhovory s přáteli jsou v tomhle ohledu stejně životné a uvěřitelné jako Normal People...70% (14.07.2022)

Seriálu by slušel spíš název "Výměna frází mezi random lidmi." Neschopnost postav provádět alespoň základní smysluplnou konverzaci je často až ubíjející. Tam, kde je prostor něco opravdu rozebrat do hloubky, se hrdinové uchylují jen k vágnímu "yeah, ok, aha, oooh Frances." Nefunguje to a v první půlce i velmi nebaví. Druhá už je zajímavější, protože se z přehršle obnažených ohrudí vyloupne i náznak děje a vykreslení aféry je vlastně docela zábavné, napínavé a osvěžující. Nicméně, celkové vyznění považuji za nepřesvědčivé. Za velké mínus považuji také opomenutí ideologické linky, která je v knižní předloze velmi silná. Frances je rudá jak záře nad Kladnem, ale v serioši jen asi dvakrát padne "jsem komunistka" a nazdar. Netflixovská kapitalizace protestu proti kapitalismu at it´s finest. (23.06.2022)